Z hrušky až k dalšímu zlatu. Velká jízda, říká kouč sparťanů Nedvěd
Foto: Karel Švec, cslh.cz
Soutěž mladších dorostenců asi nikdy neměla tak jasného favorita jako letos. Hokejisté pražské Sparty nakonec svou roli potvrdili, za celou sezonu prohráli jen čtyři zápasy a obhájili mistrovský titul. „Fantastický pocit. Kluci zase potvrdili, že mají výbornou partu, která táhne za jeden provaz,“ pochvaluje si Jaroslav Nedvěd, trenér staronových šampionů.
Letošní bilance mladých sparťanů bere dech, v nejvyšších hokejových soutěžích nemá obdoby. Vždyť až do 16. února nepoznali jedinou porážku! Jejich konečný účet sezony se zastavil na 41 výhrách ze 45 zápasů.
„Velká jízda, která už v hráčském a trenérském životě nemusí přijít,“ vypálí hlavní trenér Jaroslav Nedvěd, jakmile má stručně vystihnout celý ročník. „Až jsem měl někdy pocit, že na střídačce lenivím. Nemusím nic vymýšlet, vzít si time-out, vymyslet nějaké signály... Občas to šlo tak nějak samo,“ pousměje se. „Ale stejně jsme si to zanalyzovali i po každé výhře. Vždycky se najdou nějaké dvě tři věci, které nevyjdou,“ říká.
Klíč k druhému titulu byl jasný: Góly, góly, góly. Sparta neměla nejlepší obranu, hned tři týmy inkasovaly v dlouhodobé části méně branek. Jenže na 224 vstřelených (průměrně skoro šest na zápas) nikdo neměl. „Máme spoustu talentovaných kluků, kteří to v sobě mají. Kdybychom po nich chtěli cokoli jiného, jako trenéři bychom je brzdili. Jsou to patnáctiletí, šestnáctiletí kluci, kteří by měli mít z hokeje radost,“ zdůvodňuje Jaroslav Nedvěd produktivní ofenzivu.
Čermák, Prymula, Barinka, Pšenička... Málokterý ze soupeřů se s touhle útočnou vozbou dokázal měřit, tak silné a vyrovnané lajny byste v mladším dorostu jinde nenašli. „Samozřejmě do toho vstupuje nějaká taktika, za stavu 2:1 se nemůže pět hráčů vrhnout někam do rohu a propadnout. Je potřeba hrát zodpovědně do obrany. Ale jinak jsme měli ofenzivně laděné mužstvo a výborného gólmana. Jak se říká: Kdo brání, nevěří gólmanovi. My jsme mu věřili, takže jsme útočili,“ vypráví trenér odlehčeně.
Kdyby ale mladí sparťané vsadili jen na skvělé individuality, k titulu by nedošli. To si podle Nedvěda stačili uvědomit.
„Každý rád přijde domů a přečte si, že je ve statistikách někde nahoře, že měl 3+1... Dobrý, to jsme jim nebrali. Jsem rád, když se jim daří. Ale o to nešlo. Kluci věřili, že síla je v týmovosti, měli to v hlavách. Jeden den Škorpík něco vychytá, pak zase Prymula dá gól, ve finále dá gól Haš, který dlouho nedal. Rozhodla týmovost, hráli jsme to na dvacet lidí,“ říká pyšně.
Ale ještě něco možná rozhodlo. Paradoxně ne všechny ty výhry, ale čtyři porážky v závěru nadstavby. Když po neuvěřitelné šnůře 32 vítězství následovaly debakly 0:6 v Českých Budějovicích a 2:10 v Hradci Králové, snad takovým výsledkům nešlo ani věřit. Co v tu chvíli přišlo ve sparťanské kabině?
„Přišlo probuzení a otevřené huby!“ reaguje kouč. „Kluky třeba napadlo, že někde prohrajeme. Ale tohle jim prostě otevřelo huby, a hlavně oči. To je realita. Stačí malinkatá nepozornost, ztráta formy, a všechno to okamžitě spadne jako skládanka z karet. Vlastně to přišlo v pravý čas.“
Zvlášť desítka na půdě Mountfieldu. Když do sparťanské sítě v půlce února padal jeden gól za druhým, myšlenky na titul asi byly to poslední, co by se Nedvědovi honilo hlavou.
„Nechci se rouhat, ale co mi blesklo hlavou, když to bylo 8:2? Skoro by bylo dobře, kdybychom dostali desítku. Když snížíme třeba na 8:4, řekne se, to je o čtyři góly, nic se neděje. Ale říkal jsem si, ať dostaneme rovnou pořádnou facku a ať se probereme. A ono to vyšlo. Probrali jsme se a dopadlo to dobře. Happyend.“
Happyend přesně pět týdnů po největším debaklu na stejném zimáku – tedy v Hradci Králové.
Foto: Karel Málek, Juniorský hokej
Pražský tým nezaváhal v play off, nezaváhal ani na závěrečném turnaji. Jenom jeden ze tří protivníků mu dokázal vzdorovat. Sparta po úvodní drtivé výhře 10:2 nad Kometou přetlačila Plzeň 5:3 až v poslední třetině, ale souboj o zlato už zase proměnila v jednoznačnou záležitost. Vítkovice porazila 7:1.
„Kometu jsme moc neznali, na Plzeň jsme museli opatrně, protože měla výborné brejkové hráče. Na Vítkovice jsme si pak už věřili. Viděli jsme tady, že to hrají na nadstandardního gólmana a to mužstvo není až tak silné. Chtěli jsme po nich jít co nejvíc, ubruslit je, ubojovat je. Ať jim to bere hodně sil a odpadnou. To se potvrdilo,“ pochvaluje si Nedvěd.
Bývalý obránce, který je zároveň trenérem reprezentace do 16 let, tak měl pro své svěřence jen slova chvály. „Byl to nádherný turnaj. Kluci zase potvrdili, že mají výbornou partu, která táhne za jeden provaz. Před play off jsme spadli z hrušky na zem a znova se semkli, vrátili se ke kořenům naší týmové hry, a z toho jenom vyústil titul. Druhý v řadě.“
Zároveň ale ne jediný, který Sparta o víkendu pod Bílou věží slavila. Na stejnou metu dosáhli i její hokejisté osmé třídy pod vedením trenéra Jiřího Kročáka.
„Šéftrenér naší mládeže pan Geffert před sezonou prohlásil, že v naší kategorii by bylo cokoli jiného než titul zklamáním. Tím na nás hned v srpnu trochu položil závaží,“ culí se Nedvěd. „Ale osmička nebyla čistě favoritem. Taky jim vyšla forma a sehráli parádní zápasy. Sešlo se to nádherně a je dobře, že přišel double. Je vidět, že s mládeží na Spartě se pracuje kvalitně,“ věří trenér mistrů ELIOD Extraligy mladšího dorostu.
Aspoň nějaké zadostiučinění pro celou organizaci po velmi krutém vyřazení A-týmu ve čtvrtfinále. „Doufám, že tihle kluci dorostou a za pár let to vyhrajou,“ dodává Jaroslav Nedvěd s úsměvem.
Foto: Karel Švec, cslh.cz
Share on Facebook
