Suchý a Moravec napodobili Hlinku. Speciální mince, to je pocta! shodují se
Unikátní záležitost potkala další české hokejisty. Už v lednu připravila Česká mincovna speciální minci s podobiznou Ivana Hlinky, teď se v edici Legendy českého hokeje přidali i Jan Suchý (na snímku) a David Moravec. Oba olympijští medailisté dnes mince slavnostně představili na tiskové konferenci v pražské Síni slávy českého hokeje, bylo vidět, že jsou patřičně hrdi. "Je to pro nás mimořádná událost. Nikdy bychom neřekli, že se dočkáme podobné pocty," shodují se oba.
Česká mincovna připravuje speciální edice mincí se sportovními motivy. "Připravili jsme série fotbalistů, přidali se i tenisté. Vydali jsme mince s Martinou Navrátilovu, Janou Novotnou a Janem Kodešem, chystáme Jaroslava Drobného a Petru Kvitovou," přibližuje tiskový mluvčí Jaroslav Černý. Z hokejistů byl průkopníkem Ivan Hlinka, letos na podzim vyjdou mince s portréty Františka Pospíšila a Pavla Patery.
Moravec: Speciální mince? Nečekal jsem to, jsem nadšený
Tentokrát padla volna na Jana Suchého a Davida Moravce. "Jsou to medailisté z olympijských her, David Moravec je navíc mistrem světa," vysvětluje Černý. Oba oslovení nadšeně souhlasili. "Měl jsem možnost korigovat grafický návrh, zdálo se mi, že mám trošku pytle pod očima. Výsledný motiv je krásný," usmívá se Moravec. Netají velkou radost. "Jsem nadšený. Český hokej má spoustu osobností, které by si něco podobného zasloužily. Vůbec bych nečekal, že budu vybrán. Že budu mít svoji minci. Je to nádherný pocit," dodává.
Také Jan Suchý je naměkko. "Minci řadím hned za olympijskou medaili z Grenoblu 1968. Na pamětních mincích se sportovci nikdy moc neobjevovali, to spíš politici. Moc si vážím, že jsem byl vybrán. A chtěl bych za to poděkovat," vzkazuje. Speciální mince jsou určeny především pro sběratele. "Zakoupit je mohou v našich specializovaných prodejnách v Praze, Brně a Jablonci nad Nisou. Samozřejmě také v našem e-shopu," doplňuje Jaroslav Černý.
V rámci slavnostního setkání v Síni slávy českého hokeje oba šampióni také mohli zavzpomínat na staré dobré časy. Proti času se prý vydávají pravidelně. "Člověk se pohybuje mezi lidmi, každou chvíli se někdo na něco zeptá," hlásí Jan Suchý. "Bavíme se o hokeji. I o tom, co bylo. Nechci samozřejmě srovnávat, protože to nejde. Je jiná doba. Hokej za našich časů nebyl tak tvrdý."
Suchý: Dnešní hokej je tvrdší. Nejvíc mi tam chybí hlava
Troufl by si bojovat se současnými hokejovými hvězdami? "Těžko říci. Ale proč ne. Trénovalo se stejně, v Jihlavě i víc než dneska. Jaké dávky mi polykali za Pitnera, to by současní hráči možná nedali. Na Vranově jsme třeba museli běhat do kopců, hodinu a půl v kuse. Po tom se nikomu moc dobře na pivo nešlo," směje se. "Jezdívali jsme etapový závod Tour de Dukla, byly tam další tréninkové prvky. Myslím, že takhle nikdo nemakal, jak tenkrát my."
Když přijde řeč na současný hokej, hned jmenuje hlavní rozdíl oproti minulosti. "Chybí mi tam hlava. Jako bek jsem v Jihlavě a nároďáku dal přes 200 gólů, takže o tom snad něco vím. Často vidím, že dnešní beci nevědí, kdy kde přesně mají být, aby mohli dostat přihrávku a optimálně zakončit. Jsou tam pozdě, nebo naopak zase brzy... Málokdy se stane, že by nějaký obránce rozhodl a proměnil." Sám hrával útočně, podobné typy beků ho baví stále. "Stačí se podívat na NHL. Jsem starší člověk, v noci kolikrát nespím, tak si pustím televizi. Teď běží finále Stanley Cupu, kde je vidět, co si obránci dovolí. Co umějí. Vlastně ani nepoznáte, jestli je to bek nebo útočník."
V českých končinách jsou ale brusliví obránci s dobrou rozehrávkou a střelbou nedostatkovým zbožím. Proč? "Hlavně proto, že jim v dětství zakazovali útočit, navíc se na to nikdo nezaměřoval. Pak tyhle chlapy těžko předěláte." Jan Suchý v tomto ohledu nebyl nijak omezován. "To ne! Jebali mě, že jsem byl často vepředu. Ve stylu, že to někdy přeháním. Ale nevadilo jim to, vždyť jsem také dal hejno gólů. Nadávali, tak jsme si na to dali pozor, že. A bylo dobře," směje se.
Jakmile slyší dotaz, jestli někdy naskočil coby útočník, hned odpovídá: "Jednou! Bylo mi sedmnáct nebo šestnáct let, ještě v Havlíčkově Brodě. Ale dostal jsem takových ran, že už mě tam nikdo nikdy nedostal. Říkal jsem: hoši, zabít já se nenechám," uzavírá z vesela hokejová legenda, kterou podobně jako Davida Moravce nově můžete získat na zbrusu nových zlatých a stříbrných památečních mincích.
Share on Facebook
