Vypadá to na poslední sezonu, tuší veterán Kolařík. Jisté to ale není

Foto: Kateřina Macečková, hc-slavia.cz

Pavel Kolařík, obránce a ikona pražské Slavie, je v pětačtyřiceti letech nejstarším hráčem WSM Ligy.

» HLASUJTE PRO PAVLA KOLAŘÍKA V ANKETĚ SYMPAŤÁK WSM LIGY ZDE

Je to po ránu znát?
Po ránu ani tolik ne. Spíš jen v situaci, kdy přijde více zápasů v rychlejším sledu za sebou. Když jsou tři zápasy do týdne, tak pak ke konci už trochu bolí nohy.

Otázky na věk asi dostáváte často, že?
Je pravda, že poslední dobou je dostávám častěji a častěji. Lepší už to asi nebude. Na druhou stranu nevím, čím je to způsobené. (směje se)

Dobírají si vás spoluhráči kvůli věku?
Občas od nich slyším nějaké narážky, ale není to tak strašné. Asi tady ještě nějakou dobu můžu zůstat.

Ve WSM Lize hraje hodně rychlých a dravých mladíků, jak těžké to pro vás je?
Občas je to trochu složitější. Když to ti mladí nakopnou, tak se to pak těžko chytá. Když se jim podaří několikrát změnit směr, párkrát si to dají přesně do hokejky, tak kolikrát ani nevím, kde mi hlava stojí. Na druhou stranu ale nejsou tak šikovní, občas jim to uteče, nepřihrají si přesně. To je zase jejich slabina, kterou se snažím využívat, abych byl v bránění úspěšný.

Máte nějaký recept na dlouhověkost?
Ani moc ne. Záleží to hodně na zraněních, jestli se vám vyhýbají. Pokud nemáte v kariéře hodně zlomenin, problémy s natrženými svaly a podobně, tak se dá hrát hodně dlouho.

„Naší největší předností je brankář Dominik Frodl."

Už víte, jestli tato sezona bude vaše poslední?
Já se vždycky rozhoduji až po sezoně. Nechci o tom přemýšlet, když se soustředím čistě na zápasy. Musím ale říct, že to zatím vypadá na poslední sezonu, není to však ještě stoprocentní.

Co vás na hokeji nejvíc baví?
Jednoznačně to jsou vítězství, možnost se z nějakého úspěchu radovat s někým jiným a nebýt v tom sám. Pak se všem chodí do kabiny lépe, je větší sranda a větší pohoda.

Foto: Michal Káva, hc-slavia.cz

Jak zatím hodnotíte výkony Slavie?
Podle mě je to jako na houpačce. Kolikrát se odehrají dva dobré zápasy, pak ale spadneme do nějakého útlumu a není to ono. Chtělo by to vyrovnanější výkony.

Kde vidíte největší přednost týmu?
Naší největší předností je brankář Dominik Frodl, ten patří k naprosté špičce WSM Ligy. V každém zápase se na něj můžeme spolehnout.

A kde naopak největší slabinu?
Největší práce nás čeká na druhé straně hřiště. Potřebovali bychom zlepšit proměňování šancí, nejsme tolik produktivní, jak bychom chtěli. Zároveň se nám v poslední době nedaří ani přesilovky, které mnohdy vyrovnané zápasy rozhodují.

„Nejsme tolik produktivní, jak bychom chtěli."

V poslední době má Slavia problémy s obránci, a do hry se tak dostali i junior Vojtěch Šmíd nebo starší dorostenec Jan Štibingr. Je pro vás lepší hrát s mladšími?
Ve skutečnosti už asi vrstevníka nenajdu, takže pokaždé budu hrát s mladším. Jde jen o to, jestli bude o deset, dvacet nebo skoro třicet let mladší. (směje se) Nikdy jsem nebyl na spoluhráče vybíravý, takže je mi jedno, jaký věkový rozdíl mezi námi je. Hlavně, abychom na ledě mezi sebou dobře komunikovali a spolupracovali.

Jan Štibingr by v 17 letech klidně mohl být váš syn, vnímal jste to?
Ten věkový rozdíl je obrovský, je ale jedno, jestli je někomu dvacet nebo sedmnáct. Na tom ledě na to není čas, aby se to nějak řešilo a člověk o tom přemýšlel. Ve výsledku mám dokonce syna, který je starší než oba dva.

Nesnil jste, že byste si se synem zahrál v jednom týmu?
Bylo by to hezký, ale na ty myšlenky nakonec vůbec nedošlo. Jako malý sice hokej hrál, ale přestalo ho to bavit a skončil hodně brzy. Někdy už ve 4. třídě.

Pomáháte i druholigové Kobře. Jak toto angažmá vnímáte?
Neberu to nijak špatně, jednou jsem tam byl poslaný, tak tam hraju. Docela mě to tam baví, je tam taky parádní kolektiv.

Ve Slavii trénujete mladší dorost. Jak to funguje dohromady s hraním?
Původně jsem to současně dělat nechtěl, když jsem byl ale loni poslán na Kobru, tak jsem do toho šel. Pak se uskutečnily nějaké změny a já se jako hráč do Slavie vrátil. To fungování je hodně o domluvě, u mladšího dorostu jsme ve třech, takže když si potřebuju odpočinout nebo v době tréninku hrajeme zápas s áčkem, tak v tom není problém. Vždycky jsou s dorostenci na ledě alespoň dva trenéři a to stačí.

Je trénování správnou cestou po skončení hráčské kariéry?
Určitě je to jedna z možností, kterou po skončení hráčské kariéry budu zvažovat. Každopádně bych ale chtěl v nějaké formě zůstat u hokeje.

U mladšího dorostu spolupracujete s Jiřím Doležalem starším, jak to jde?
Jirku znám hodně dlouho, vlastně jsem spolu nějakou dobu hráli za áčko, než skončil. Vždycky jsme spolu vycházeli dobře, i když on byl tehdy už hráč na konci kariéry a já teprve začínal. Nic se na tom nezměnilo a funguje nám to i teď.

„V hokeji dělají chyby i ti nejlepší hráči. Jde jen o to, aby jich bylo co nejméně."

Dá se nějak dospělý hokej srovnat s hokejem v mladším dorostu?
Určitě je to v něčem jiné, spousta těch kluků se teprve učí, dělá se víc chyb. Osobně se jim snažím poradit tak, jak nejlépe dokážu.

Soustředíte se pak při hraní na konkrétní chyby, které dorostencům vytýkáte, abyste je pak sám neudělal?
Už jsem nad tím přemýšlel, kolik kluků se na zápasy áčka chodí koukat a sledují mě. Není to pak úplně ideální, když se mi na ledě něco nepovede. To si pak jen říkám, že to není dobrý. Na druhou stranu v hokeji dělají chyby i ti nejlepší hráči. Jde jen o to, aby jich bylo co nejméně a nebyly rozhodující pro vývoj utkání.

Pavel Kolařík.

Pavel Kolařík. | Foto: hc-slavia.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz