Vlach před bitvou proti kamarádům: Žijeme a chceme do play off
Foto: hc-olomouc.cz
Tři body, nic jiného nepřipadá v úvahu. Olomouc dnes čeká „zápas zimy“. Z dvanáctého místa ztrácí na desátý Zlín čtyři body a pokud se chce ještě podívat do vyřazovacích bojů, ševce musí ve vzájemném duelu porazit beze ztráty. O motivaci navíc pro útočníka Romana Vlacha, který se poprvé postaví proti svému bývalému týmu, a vlastně stále ještě zaměstnavateli.
Olomouc se Zlínem si vyměnily Romana Vlacha s Davidem Ostřížkem 12. ledna, tedy těsně po posledním vzájemném zápase. Syn bývalého zlínského kouče nenašel pod novými trenéry společnou řeč, proto se přesunul o kousek na sever. A na Hané se chytl výborně. Z prvních osmi utkání pomohl svému novému týmu vyhrát sedm.
„Cítím se dobře, jsem spokojený, i co se týká vytížení. Samozřejmě se to snažím vracet body a pomoct týmu,“ říká. Za dvanáct duelů posbíral sedm bodů, ve Zlíně jich předtím stihl třináct ve 35 zápasech. „Člověk ale nemůže být nikdy spokojený. Kdybych přispěl víc, bylo by to zase lepší. Co bude dál, uvidíme.“
„Člověk to samozřejmě vnímá, má tam kamarády, se kterými v podstatě vyrůstal a prošel mládežnickými kategoriemi. Ale není to už tak dramatické.“
Vlach je zatím v Olomouci na hostování do konce sezony, svými výkony si klidně může zasloužit novou smlouvu. Na to teď ale nemyslí. Mora ztratila všechny zápasy na půdě týmů z první čtyřky a má na kahánku, tři kola před koncem se její naděje na play off tenčí. Tři body před sebou má Plzeň, čtyři Zlín, a přeskočit musí oba soupeře.
„Ještě žijeme a bojujeme. Možné je všechno, rozhoduje každý bod. Když to vezmu čtyři pět let zpátky, určitě to takhle nebylo, ty bodové rozdíly byly větší,“ hlásí přesvědčeně. „Myslím, že to není vůbec ztracené. Chceme do play off, na to každý čeká, každý hokejista tam chce,“ ubezpečuje.
Zvlášť kdyby Olomoučtí postoupili na úkor Zlína, pro Romana Vlacha by to mělo hodně speciální příchuť. Vždyť kromě dvou sezon, kdy nastupoval za Liberec a Karlovy Vary, a jednoho prvoligového startu za Prostějov nenajdete v jeho životopise jinou položku než právě tým ševců.
„Já už mám za sebou ty začátky, kdy jsem byl v jiných klubech a hrál proti Zlínu. Člověk to samozřejmě vnímá, má tam kamarády, se kterými v podstatě vyrůstal a prošel mládežnickými kategoriemi. Ale není to už tak dramatické,“ odmítá, že by osobně cítil extra motivaci. Zato z týmového pohledu určitě ano! „Takhle to beru. Pokud bychom Zlín porazili za tři body, bylo by to pro nás zase trochu růžovější, protože bychom je měli na bod. A jak říkám, pak už je možné všechno.“
„Bylo by to pěkné, byl bych za to moc rád. Ale když rozhodne někdo jiný, bude mě to těšit úplně stejně.“
Hanáci sice v Tipsport extralize patří mezi ty gólově úspornější týmy, ale k postupu by je mohl dovést třeba i tak aktivní výkon, jaký předvedli v pátek v Hradci Králové. Bod sice vydolovali až sekundu před koncem, ale na druhou stranu jich mohli brát i víc. „Snažíme se tempo hry přizpůsobit. Když vidíme, že se dá napadat, tak se snažíme napadat. Zase když má soupeř puk pod kontrolou, je to potřeba spíš zatáhnout.“ Mountfield, který teď už hraje hodně agresivně a přímočaře, měl s rozehrávkou chvílemi velké potíže.
„I když jsem dřív byl soupeř, vím, že Olomouc vždycky hrála aktivní a nepříjemný hokej. Myslím, že to je dneska klíčem k úspěchu, hokej k tomu spěje. Čím míň času člověk má, tím je to pro něj horší,“ hlásí a odmítá, že by Mora myslela jenom na obranu.
Však útočení si naposledy vyzkoušela i v divokém prodloužení tři na tři, které nakonec prohrála. „Je to takový vabank. Pro diváky strašně atraktivní, ale pro nás hráče...“ přemýšlí. „Musíte hrát jeden na jednoho, držet si svého hráče. Jakmile to někdo malinko podcení, už je z toho přečíslení. Ač se to nezdá, je tam hodně zodpovědnosti.“
Zodpovědnost dneska stojí před celým týmem, proti Zlínu nemůže zaváhat. Pro Romana Vlacha je to asi ta úplně nejlepší příležitost, aby se vytáhl a rozhodl! „Bylo by to pěkné, byl bych za to moc rád. Ale když rozhodne někdo jiný, bude mě to těšit úplně stejně. Fakt,“ dodává upřímně olomoucký sympaťák.
Share on Facebook
