VIDEO: Jízdu přebily slzy. Mladé Češky zůstaly v Ženevě pod vrcholem

Foto: Martin Voltr

Vyhrát poslední zápas sezony, takový bývá ve sportu recept ke štěstí. Jenže ať máte celý rok výsledky sebelepší, někdy se vám tečka zkrátka nepodaří. České hokejistky do 15 let toužily na vrcholném turnaji v Ženevě obhájit zlato, skupinou prošly s úžasným skóre 38:4, ale po finálové porážce v nájezdech s ruským Voskresenskem na ně zbylo jen zklamání a stříbrné medaile. Ani ty by však neměly zastínit cestu, kterou nejmladší a nejúspěšnější česká reprezentace v hokejovém ročníku 2015/16 urazila.

Ambice českého týmu byly jasné. Ze čtyř dosavadních účastí na Geneve Futur Hockey Challenge mu první místo uteklo jen předloni, kdy ve finále prohrál v prodloužení. Letošní konkurence navíc nebyla silnější než v předchozích letech, což se ukázalo v průběhu základní skupiny.

Nejméně povedený výkon předvedla reprezentace tradičně hned na úvod právě proti Voskresensku. Do zápasu šla čtyři hodiny po příjezdu do Ženevy a noci strávené na cestě v autobuse, i velmi syrová hra ovšem stačila k vítězství 3:0. Další dva soupeře – švédský tým pod hlavičkou stockholmského hokejového svazu a ruský Dobryj Ljod – přehrála aktivním hokejem rozdílem třídy, zbývající tři rozdílem dvou tříd. Švýcarsku, Francii ani Slovensku nedovolila ani gól, dva zápasy ukončila osmým gólem před časovým limitem. Byť Slovenkám daly Češky kýženou branku na 8:0 až v čase 35:59, tedy v poslední sekundě.

Celkové skóre 38:4 dodávalo týmu do finále patřičný optimismus. Jenže byl možná až příliš velký. Chimik vedl po českých chybách v 6. minutě už o dva góly, od té doby se české hokejistky musely do soupeře tlačit. „V prvním zápase jsme byli o hodně lepší, teď to bylo v podstatě to samé. Akorát jsme špatně začali. Přišlo určité uspokojení a podcenění soupeře, který toho dokázal využit,“ mrzí hlavního trenéra Rudolfa Vallu.

Češky před koncem první části (finále se hrálo na 3x 15 minut) snížily a ve druhé třetině měly soupeře doslova na lopatě. Rusky inkasovaly osm menších trestů! Z jejich nedicsciplinované hry byli nejvíc zmateni rozhodčí a časoměřiči, jenže co bylo hlavní – národní tým nedokázal využít ani několik přesilovek pět na tři. Místo toho v poslední minutě inkasoval dva góly od ruské kapitánky a na krátkou přestávku šel za stavu 1:4.

Jenže ani tak se nevzdal. Do 38. minuty stihl vyrovnat a zdálo se, že chybí poslední gól, aby malátného soupeře dorazil. Popravil. „Holky se snažily, makaly. Ale jak to v takových zápasech bývá, když jde soupeř štěstí naproti a vy to podceníte nebo zaspíte, pak se všechno obrací proti vám. Všechny střely se odrazí mimo bránu, trefíte protihráče, nahrávka vám přeskočí přes hokejku. To byl přesně ten zápas,“ tuší Valla.

Nakonec musely o vítězi turnaje rozhodnout až nájezdy. „Konec byl hektický. Takové zápasy mě v podstatě baví, protože nešlo o zápas, který by byl o ničem.“ Jenže ke spokojenosti chybělo to hlavní – dát gól. Jeden by stačil. Češkám na špatném ledě nevycházely kličky, když naopak v šesté sérii skórovala k tyčce Ruska Dryndinová, bylo hotovo. „Jejich gólmanka byla v nájezdech výborná, naše Viki taky. Vyhrál štastnější,“ reaguje trenér.

„Sportovně ale uznávám, že Rusky tomu šly naproti. Od první minuty se snažily, byly zarputilé a rvaly se o každý puk. Čistily předbrankový prostor, rozhodně jsme neměli takový tlak do brány, jaký bychom potřebovali. Byli jsme hokejovější, to je pravda, ale ony tou zarputilostí zlomily zápas na svou stranu. Jsem zklamaný, protože s takovým soupeřem jsme měli vyhrát.“

Nejmladší česká reprezentace jako by se navíc v klíčových chvílích nemohla opřít o sílu party. „Vždycky jsme si zakládali na týmové hře a týmovém duchu. Teď v Ženevě se mi zdálo, že se nám to vytratilo. Nenašel se žádný lídr, který by zvedl prapor a tým vyburcoval,“ mrzí Vallu. Přitom parta, chemie a atmosféra v týmu, právě to byly ingredience, které jindy mohl našemu týmu závidět kterýkoli soupeř v Evropě. „Přišlo mi, že po tolika akcích, které jsme měli, přišla nějaká ponorková nemoc. Mezilidské vztahy se potom přenášely do hry. To nás na tom nejvíc mrzelo,“ říká zklamaně Rudolf Valla.

Přestože se silami na tom byly hokejistky v průběhu turnaje dobře, ve finále jim už přece jenom viditelně docházel dech. To na jednu stranu není nic zvláštního, když jde o úplně poslední zápas sezony, na druhou stranu nešlo o první podobnou situaci. „Myslím, že máme špatnou fyzickou přípravu. Už na olympiádě nám došly síly, i teď ve finále jsme už trochu neměli sílu udělat ten krok,“ hlásí trenér.

„Každý, kdo chce v jakémkoli sportu něčeho dosáhnout, by měl dělat něco navíc než všichni ostatní. Dneska už ani talent od pánaboha nestačí,“ podotýká kouč. „Holkám to pořád říkáme, bohužel dál už to neovlivníme.“ Trenéři dávají hráčkám spoustu pokynů třeba i kolem jídelníčku, nicméně na konci záleží skutečně jen na samotných hokejistkách – a v mladém věku samozřejmě i na jejich rodičích.

Finálová porážka v hlavní ženevské hale Vernets, kde hraje domácí zápasy místní Servette, byla pro český tým velkým zklamáním. I stříbro má ale svou hodnotu. Češky nedošly do finále tím, že by jim ho někdo daroval, nýbrž svou kvalitou, kterou dlouhodobě prokazují! Za celý rok – stejně jako za ty předchozí – předvedly spoustu dechberoucích výkonů a skvělých výsledků. V základní hrací době prohrály jenom dva zápasy se Švédskem na olympiádě mládeže, v nastavení pak další dva, jinak zapsaly úžasných 22 výher!

Pokud si z posledního zápasu sezony vezmou ponaučení, bude pro ně neúspěch cennější, než kdyby třeba za stavu 4:4 proměnily jednu z dalších šancí nebo skórovaly v nájezdech a slavily zlato. „Teď je otázka, jestli si holky dokáží uvědomit, proč prohrály. Člověk se vždycky odrazí od toho, když si uvědomí svou vlastní chybu. Z té se pak může poučit. Pokud si tu chybu sám sobě nepřiznám, tak porážka nic neřeší. Pokud ano, potom můžu být lepší,“ reaguje lodivod českého týmu.

Letošní reprezentační výběr měl ve svém středu řadu hráček, které můžou našemu ženskému hokeji v příštích letech pomoci k dalším krokům na cestě vzhůru. O tom vůbec nikdo nepochybuje. „Ročník 2001 je hodně silný, je v něm hodně obránců. Některé holky s námi prošly tři roky, některé dva, a mají odehraných spoustu těžkých mezinárodních utkání,“ pochvaluje si Rudolf Valla. Dobře ví, jaké má jeho tým hlavní poslání.

„Patnáctka by měla být od toho, aby připravila holky do osmnáctky. Myslím, že některé holky stoprocentně uvidíme příští rok na mistrovství světa.“

A nejmladší výběr v čele s ročníkem 2002 se v dubnu vrátí do Ženevy, aby zpátky dobyl zlatý trůn.

Výsledky českého týmu na Geneve Futur Hockey Challenge

CHIMIK VOSKRESENSK – ČESKO 0:3 (0:1, 0:2, 0:0)

Branky a nahrávky: 7. Mlýnková (Dýcková), 17. Šmajdová, 23. Škorpíková (Kaltounková).

ŠVÉDSKO VÝCHODNÍ REGION – ČESKO 1:6 (0:3, 0:3, 1:0)

Branky a nahrávky: 31. Aignerová (Erikssonová, Asellová) – 6. Hájková, 7. Kaltounková (Čajanová), 9. Dýcková (Mazancová, Mlýnková), 17. Kaltounková (Machalová), 20. Kaltounková (Jandušíková, Škorpíková), 23. Kaltounková.

ČESKO – DOBRYJ LJOD 7:3 (3:1, 3:1, 1:1), sestřih »

Branky a nahrávky: 9. Mazancová (Škorpíková), 12. Machalová (Horáková), 12. Machalová (Škrdlová), 19. Vlková, 22. Dýcková (Mlýnková, Mazancová), 24. Kaltounková (Machalová), 28. Mlýnková (Kaltounková) – 11. Nikolajevová (Jegorovová, Glucharevová), 16. Nikolajevová (Glucharevová), 34. Nikolajevová (Glucharevová, Baranovová).

ČESKO – ŠVÝCARSKO 8:0 (4:0, 2:0, 2:0) – ukončeno ve 33. minutě, sestřih »

Branky a nahrávky: 2. Machalová (Kaltounková), 3. Dýcková, 5. Machalová (Kaltounková, Čajanová), 7. Mlýnková (Dýcková), 18. Pejšová (Šmajdová), 21. Škorpíková (Machalová, Škrdlová), 28. Fabšicová (Hájková), 33. Kotounová (Škorpíková).

ČESKO – FRANCIE 6:0 (1:0, 3:0, 2:0), sestřih »

Branky a nahrávky: 4. Mlýnková (Škorpíková, Machalová), 17. Dýcková, 19. Pejšová (Hájková), 21. Dýcková (Mazancová, Jandušíková), 30. Kotounová (Kaltounková, Čajanová), 32. Mlýnková (Dýcková, Krčková).

ČESKO – SLOVENSKO 8:0 (5:0, 1:0, 2:0), sestřih »

Branky a nahrávky: 1. Jandušíková (Kotounová), 2. Čajanová (Kaltounková), 5. Čajanová, 6. Škorpíková (Mazancová), 10. Pejšová, 14. Škorpíková (Pejšová), 32. Pejšová, 36. Škrdlová (Kaltounková).

Konečná tabulka skupiny

finále:
ČESKO – CHIMIK VOSKRESENSK 4:5 po sam. nájezdech (1:2, 0:2, 3:0)

Branky a nahrávky: 13. Mlýnková (Mazancová, Škrdlová), 34. Machalová (Kaltounková, Čajanová), 37. Dýcková (Pejšová, Horáková), 38. Machalová (Kotounová, Čajanová) – 3. Lopuchovová (Golovkinová), 6. Boriskovová (Budanovová, Mitrofanovová), 30. Mitrofanovová, 30. Mitrofanovová, rozh. náj. Dryndinová

utkání o bronz: Dobryj Ljod – Slovensko 5:2

utkání o 5. místo: Švédsko východní region – Švýcarsko 2:3 po sam. nájezdech

Konečné pořadí GFHC 2016

1. Chimik Voskresensk (Rusko)
2. Česko
3. Dobryj Ljod (Rusko)
4. Slovensko
5. Švýcarsko
6. Švédsko východní region
7. Francie

Sestava českého týmu

Brankářky:
Viktorie Švejdová (Liberec), Eva Štumbaurová (Český Krumlov).

Obránkyně:
Pavlína Vlková (HC Krkonoše), Vivien Šmajdová (Cheb), Klára Jandušíková (Cherokees), Anna Kotounová (Tábor), Daniela Pejšová (Most), Monika Krčková (Technika Brno), Gabriela Horáková (Letňany), Adéla Škrdlová (Třebíč).

Útočnice:
Natálie Mlýnková, Sára Čajanová (obě Zlín), Kristýna Kaltounková (Jihlava), Nikola Dýcková (Vlašim), Tereza Mazancová (Mladá Boleslav), Barbora Machalová (Žďár nad Sázavou), Valentýna Černá (Pardubice), Anna Fabšicová (Strakonice), Kristýna Hájková (Skuteč), Patricie Škorpíková (Karviná).

Realizační tým:

Manažer: Martin Mašek
Hlavní trenér: Rudolf Valla
Asistent trenéra: Jana Krylová
Lékařka: MUDr. Andrea Jakešová
Kustod: Josef Polenský

Share on Facebook Share on Twitter

• Ženský hokej
• Reprezentace žen U16