Vaření je můj koníček, zvládl jsem i knedlíky, hlásí Kaše. Upíše se Flyers?
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Před rokem vyrazil z Chomutova do švédské Mory, David Kaše toužil udělat krok dopředu a také se přiblížit snu o NHL. Šikovný útočník obstál, byl na očích skautům Philadelphie, která ho před třemi lety draftovala. Kaše prý zaujal natolik, že by mohl s Flyers brzy uzavřít smlouvu. Jenže teď má David před sebou jinou metu. "Pro mě je důležitá reprezentace, chci se porvat o mistrovství světa. Co bude příští sezonu, to teď neřeším," povídá.
Před několika dny ukončil na severu Evropy sezonu, v pondělí Kaše nastoupil do přípravy národního mužstva před mistrovstvím světa. "Jsem hrozně šťastný, že jsem dostal pozvánku. Hned jak jsme ve Švédsku dohráli, jsem se sbalil a přiletěl," pochvaluje si. Udělá maximum, aby zaujal. I směrem k šampionátu. "Šance vždycky nějaké jsou. Já spíš chci jít postupně, po krůčkách. Teď se hlavně musím připravit na dvě utkání s Francií. To je můj první schod pyramidy."
Ve Švédsku se tolik neklade důraz na systém. A hráči si víc dovolí
Za zády nechal úvodní rok mimo domov. Ve Švédsku se adaptoval na jiný život, také se musel starat sám o sobě a občas i bojovat s určitou jednotvárností. "Bylo to hodně náročné," říká nejprve k výkonům a výsledkům týmu. "Od začátku jsme ztráceli a hráli vzadu. Moc se nedařilo. V klubu se dvakrát měnil trenér, což také není příjemné. Pak byly i tlaky od vedení, protože Mora se po letech dostala do nejvyšší ligy, chtěli jsme ji zachránit. Bylo to hodně těžké na psychiku."
Foto: moraik.se
Z osobního hlediska nicméně převažují pozitiva. "Se svými výkony jsem spokojen. I se vším okolo. Loni jsem zvolil správně. Kdybych se měl rozhodnout znovu, udělám to zase," hlásí. Po přesunu do Švédska pro něj byla spousta věcí nových. "Je to jiný hokej, než se hraje u nás. Nechtěl bych říkat, co je lepší. Ale myslím, že tam se tolik neklade důraz na systém. V soutěži také hraje hodně mladých hráčů, kteří dostávají velký prostor. Z hokejového hlediska vidím největší rozdíl v tom, že ve Švédsku je větší tlak do brány. A také, že si každý na ledě dovolí o hodně víc než v extralize," srovnává.
Přesun do Mory pomohl Davidovi k větší samostatnosti. "Byl jsem z domova prvním rokem, vůbec jsem nevěděl, co od toho čekat. Mora, to je město s 15 tisíci obyvateli, tedy zhruba jako moje rodná Kadaň. Bydlel jsem asi minutu a půl od stadionu, což bylo parádní. V listopadu začal padat sníh, a teď, kdy jsem odjížděl, tam pořád byl. Vánoce na sněhu, to byla bomba, začal jsem i chodit na běžky. Užil jsem si to," vykládá dojmy. Nejdřív válčil na severu sám, později za ním dorazila přítelkyně. "Hodně jsme chodili k místnímu jezeru, kde bylo nádherně, také došlo na pár výletů po okolí. Krajina je tam fakt krásná," libuje si.
Vařil jsem i doma bráchovi. Protože ten si vzal raději z ledničky jogurt
Ovšem život v dějišti MS dvacítek 2007 nepřinášel jen světlé chvíle. "Co bylo nejhorší? Ty brďo, asi přijít domů po tréninku a udělat si sám nějaký program. Protože být zavřený doma, to člověku nepřidá. S vařením jsem problémy neměl, jelikož to je můj koníček. Vařím rád, to bylo v pohodě," zmiňuje. Když slyší dotaz, jaké pokrmy zvládne, hned reaguje: "Mám rád jednoduchá jídla, takže třeba přírodní plátek, rýži, hodně zeleniny. Občas tam byl i nějaký ten knedlíček," usměje se. Na chuť tomu přišel už doma. "Občas jsem vařil i bráchovi, protože ten si vzal raději z ledničky jogurt, než by si něco udělal. Proto jsem se do toho trošku pustil, všechno jsem odkoukal od mamky."
Foto: iihf.com
Bratr Ondřej je pro Davida inspirací, dokázal se prosadit do základní sestavy Anaheimu a v NHL obdivuhodně zdomácněl. "Sleduju každý jeho zápas, neustále jsme v kontaktu. Mám radost, že se dostal do play off, teď tam s ním je taťka. Brácha měl malou krizičku, ale nakopl se a Anaheimu hodně pomohl k postupu." Davidovi možná trošku prošlapává cestu, také mladší Kaše by chtěl mezi světovou elitu. "Komentátoři se naše jméno prý naučili vyslovovat, to je pozitivní. Ale snažím se jít svou cestou, nějak to nevnímám."
Cesta do NHL je hodně těžká. Doufám, že to třeba vyjde
Co není, může být. Proslýchá se, že útočník Mory by mohl brzy vyrazit do zámoří také. Philadelphia, která ho draftovala, o své naději dobře ví. David ovšem odmítá předbíhat. "Plány jsou takové nejisté. Pro mě je teď důležitá reprezentace, chci se porvat o mistrovství světa. Co bude příští sezonu, to teď neřeším." Velký sen ale v sobě má. "NHL je prostě NHL. Takže by mě to samozřejmě lákalo, jenže cesta je to hodně těžká. Uvidíme. Může se stát cokoli. Doufám, že to třeba vyjde." Také proto v Moře piloval střelbu, aby byl na přechod co nejlépe připraven. "Ve Švédsku se na to klade velký důraz. Myslím, že v extralize je velkým příkladem Milan Gulaš, který ve Švédsku hrál," potvrzuje.
Teď ovšem myslí jen na reprezentaci. Kdyby uspěl, a Anaheim vypadl z play off, mohl by se David potkat v reprezentaci s bratrem Ondřejem. "Nějaké malé debaty na tohle téma mezi námi byly, ale Anaheim je teď v play off, a já určitě chci, aby došli co nejdál. I brácha si to přeje." Tatínek Robert aby se tím pádem rozpůlil. Jednoho syna čekají bitvy o Stanley Cup, druhého utkání v národním týmu. "Táta je v Americe už skoro tři týdny. Říkal, že po prvních dvou domácích zápasech Ducks poletí zpátky. Stihne tedy obojí," směje se závěrem David.
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Share on Facebook
