Už nedokážu rozhodovat zápasy, očekávám od sebe víc. Opravdu je čas odejít, hlásí Jaromír Jágr
Foto: ČSLH – Aleš Krecl
Zatímco v pondělí působil Jaromír Jágr (na snímku) po příletu z Minsku poněkud znechuceně, o den později už legendární útočník na všechny strany rozdával své pověstné úsměvy. V prostorách Žižkovské věže pochopitelně znovu čelil řadě otázek týkajících se konce jeho bohaté reprezentační kariéry. Čeští fanoušci by jej totiž rádi viděli ještě za rok na domácím turnaji v Praze. Zatím to ale příliš pozitivně nevypadá. „Už nejsem takový hráč, jaký jsem býval. Nejsem schopný v daný moment rozhodnout zápasy,“ hlásí dvaačtyřicetiletý útočník.
Čeští hokejoví příznivci si v posledních hodinách přejí jediné – oddálit konec Jágrovy reprezentační kariéry. „Teprve v pondělí odpoledne jsme se vrátili, takže moc času na to, abych něco viděl nebo nad něčím přemýšlel, jsem neměl. Spíše jsem po turnaji trochu unavený. Ti, co hráli někdy sport na nějaké vysoké úrovni, tak musí pochopit, že celý turnaj hrajete pod obrovským stresem a máte velkou zodpovědnost, protože nosíte reprezentační dres,“ vypráví dvaačtyřicetiletý útočník.
„Očekávaní fanoušků a všech lidí jsou skutečně obrovská a děláte vše pro to, abyste je nezklamali. Najednou turnaj skončí a z vás to všechno spadne, takže si to teď chci vychutnat. Až pak budu mít možná více času na to, abych mohl přemýšlet o tom, co bude dál. Ale vážím si každého fanouška, který si přeje, abych dál pokračoval,“ pokračuje Jaromír Jágr, který po neúspěšném boji o bronz předstoupil před novináře s tím, že právě sehrál své poslední utkání se lvíčkem na prsou.
„Nepřišlo to jen tak, že bych si něco vymyslel. Prostě mám ten pocit, že už je opravdu čas odejít a že už nejsem takový hráč, jaký jsem býval. Nejsem schopný v daný moment rozhodnout zápasy. Byl jsem zvyklý na to, že můžu nějakým způsobem zápas rozhodnout a mužstvu pomoci, jenže najednou tento pocit postupně ztrácím,“ přiznává Jaromír Jágr, který i v Minsku ukázal, že je stále skvělým hráčem. „Mohu mít pro mužstvo přínos, ale už to není to, co od sebe očekávám,“ doplňuje.
Zkušený veterán ale není důležitým článkem týmu jen na ledě, ale i v kabině, kde k němu řada mladých hráčů vzhlíží. Pro domácí šampionát by tak mohl přijmout jakoukoliv roli. „Očekávaní od lidí i ode mě ale bude pořád stejné, ať hrajete první, druhou, třetí nebo čtvrtou formaci. Když se řekne Jágr, tak si lidi okamžitě představí, že to je hráč, který dokáže rozhodnout zápas a já čekám to stejné. Jenže už cítím, že na to nemám,“ hlásí Jágr, jenž si jen těžko zvyká na evropské kluziště.
„Když hrajete celou sezonu NHL a najednou se musíte přizpůsobit na jiné hřiště a jiný styl hokeje, pak je to pro vás ohromně těžké. Má to tak každý hokejista. Dám vám příklad - když běžec celou sezonu trénuje na dvoustovku a pak na mistrovství světa poběží čtyřstovku, tak nevěřím tomu, že by uspěl. I když se to pořád jmenuje hokej, tak je to velký rozdíl hrát na malém a velkém hřišti,“ prozrazuje výřečný legendární forvard. A právě kluziště je jedním z důvodů jeho předčasného konce.
„Kdybych hrál celou dobu v Evropě na velkém hřišti, neměl bych problém hrát na mistrovství světa, ale když celou sezonu strávím v Americe na užším kluzišti, tak ten přechod je pak pro mě velký problém,“ oznamuje Jágr, jenž byl přitom v Minsku nejproduktivnějším hráčem českého národního týmu. O jeho prospěšnosti tak ani nemůže být řeč. „Neříkám, že bych nebyl týmu prospěšný, ale určitě ne tolik, jak bych si představoval. Ale čekal jsem, že to tak bude,“ přiznává kladenský rodák.
Za sebou má hodně náročné sezony, v nichž sehrál pořádnou porci zápasů. „Byly to hodně dlouhé ročníky. Hrál jsem snad nejvíce zápasů za dobu, co hraju hokej. Dostával jsem navíc hodně prostoru na ledě, takže jsem byl dost vytížený. Ale určitě nemám problém s fyzickou únavou. Naopak časté hraní preferuju a dodává mi to sílu. Každý zápas je pro mě lepší než trénink,“ přiznává Jágr, jenž nechce zklamat své fanoušky, kteří za ním pevně stojí a neustále o něj jeví mimořádný zájem.
Přesto své rozhodnutí jen tak změnit nehodlá. „Mám pocit, že to je nejlepší jak pro mě, tak i pro fanoušky a celý český hokej. Lidi čekají, že přijede Jágr a bude dominovat. Ta doba je už ale pryč, neschovávám se za to,“ hlásí útočník New Jersey, který se o budoucnost reprezentace nebojí. „Věřím, že máme natolik kvalitní mužstvo, že můžeme vozit dál medaile. Jen si možná budeme muset projít obdobím určitých změn,“ myslí si Jágr, jenž sice v reprezentaci končí, ale dál bude působit v NHL.
„Reprezentační a klubový hokej je úplně něco jiného. V zámoří hrajete v základní části 82 utkání a když vám něco nevyjde, tak máte pořád spoustu zápasů na to, abyste se srovnali a vrchol nasměrovali k play off. Kdežto na mistrovství světa musíte být už od začátku dominantní. Je to však obtížné jak pro hráče, tak i trenéry,“ přemýšlí uznávaný hokejista, který tím naráží nejen na kritiku samotných hokejistů, ale i řadu omluvenek, které každoročně přistanou trenérům na stole.
„Hráči se obětují a ve svém vlastním volném čase jdou reprezentovat, jsou bez rodiny a pak ještě slyší kritiku. Lidi by si měli uvědomit, že jdou hrát v době volna. K těm hráčům, kteří dají přednost reprezentaci před rodinou bychom měli mít větší úctu. Kluci musí cítit větší podporu od novinářů i fanoušků. Měli bychom být jeden obrovský tým, který má tahat za jeden konec. Ne všichni ale s radostí přijedou. Snažím se přijít na to, z jakého důvodu řeknou, že nemají smlouvu nebo jsou zranění,“ uzavírá.
Share on Facebook
