Táta je pořád můj vzor, říká Vlasák junior. Na céčko je pyšný

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jeho táta patří mezi slávistické i plzeňské legendy, kariéru ukončil před třemi roky. Teď už se naplno věnuje trénování. A taky výchově nástupce – Marka Vlasáka. Třináctiletý hokejista vede coby kapitán starší žáky Slavie na mistrovství republiky. „Chtěl mít podobnou kariéru jako táta, ještě i o trošku lepší. Ale bude to hodně těžké,“ hlásí mladý útočník.

Fanshop

Tři tituly mistra světa, vítězství v ruské superlize s Omskem a naposledy i v české extralize s Plzní. Téměř 700 kanadských bodů mezi domácími mantinely. Už jenom tohle všechno jasně vypovídá o tom, jak kvalitní hokejové geny musel dostat do vínku syn Tomáše Vlasáka. I když samozřejmě, geny jsou pouhý základ, na kterém se může stavět.

„Určitě myslím, že jsem podědil jeho hokejové myšlení. Mám dobré přihrávky, techniku. Věřím, že jsem v tom silný,“ říká Marek Vlasák. A co mu naopak nejde, v tom dostává cenné rady. „Táta mi v hokeji hodně pomáhá. V poslední době říká, že musím hodně zapracovat na osobních soubojích a víc vybojovávat puky u mantinelu. A taky zlepšit střelbu. Hodně na to trénujeme,“ vypráví.

Začínající hokejisté potřebují k někomu vzhlížet, a tenhle klučina opravdu nemusel pro příklad chodit daleko. „Jezdil jsem na každý jeho zápas, pokud jsem neměl já. Byl jsem vždycky rád, když dal góla, strašně jsem jásal. A i teď je to pořád můj hokejový vzor, i když nehraje,“ ujišťuje. Ale zatímco táta trénuje v Plzni, Marek válí za Slavii. „On tam nejezdí každý den, snaží se být na všech mých zápasech. Vídáme se docela často.“

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Ať hrál, kde hrál, Tomáš Vlasák všude patřil mezi velké lídry. A jeho syn na to dostal i „razítko“ – tedy kapitánské céčko, se kterým vede osmáky Slavie.

„Jsem strašně pyšný, že můžu být kapitánem tohohle týmu. Musím hecovat tým, to jsou moje povinnosti. Ale jinak máme v kabině úkoly všichni stejné,“ odvětí. Sešívaní bojují o úspěch na mistrovství republiky ve Vítkovicích, které každému týmu nastaví to nejupřímnější zrcadlo. „Není tu nikdo slabý. Je tu šest nejlepších týmů v republice, ani bych nikoho neporovnával,“ tvrdí.

Z prvních dvou duelů jeho celek vytěžil bod za nájezdovou porážku s Plzní, druhý den nestačil v derby na Spartu. Postupně ho čekají ještě Vítkovice, Kometa a na závěr Kladno. „Proti Plzni to bylo lepší, vyhrávali jsme osobní souboje víc než se Spartou. Celou sezonu jsme s Plzní hráli a máme s ní dokonce lepší vzájemné zápasy. Tady jsme eliminovali její nejlepší lajnu,“ pochvaluje si Marek Vlasák. „Ale jsou to fyzicky hodně náročné zápasy, bruslivé, a v tom se musíme zlepšit,“ dodává jedním dechem.

Proti Spartě zase ožila tradiční rivalita. Ta je ve Vítkovicích zesílená tím, že starší žáci obou pražských klubů mají v malé hale šatnu na stejné chodbě hned naproti sobě! Skoro jako kdyby to organizátoři takhle chtěli...

„Ta rivalita je hodně velká v jakékoli třídě. To sám slyšíte,“ culí se Vlasák, zatímco z obou kabin vybíhají hráči na výklus a z té sparťanské duní vítězná hudba. „Známe se spolu z turnajů VTM za Prahu, tak se normálně bavíme. Ale když hrajeme proti sobě, je to vždycky hodně velká rivalita,“ opakuje.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Mladí slávisté by na mistrovství ještě rádi zabojovali o medaili, ale na druhou stranu, už samotná účast je pro ně výhrou. Vždyť si ji vybojovali až poslední víkend, a to díky porážce Hradce Králové v Liberci.

„Už jsme moc nevěřili, že se na turnaj dostaneme. Ale bojovali jsme do poslední chvíle a nakonec se to štěstí přiklonilo k nám. Psali jsme našim kamarádům do Liberce, ať Hradec porazí. Byli jsme pak hrozně rádi,“ přiznává kaptián červeno-bílých.

Mistrovství se rozbíhá postupně, díky svátkům už od pátku určitě bude hokejisty sledovat spousta rodičů a příbuzných. Pro Marka Vlasáka jenom škoda, že jeho táta ho z tribuny nepodpoří. S Plzní „rozehraje“ semifinále extraligového play off a do Ostravy to nemá zrovna na skok.

„Ale sleduje onlajny a tak. Většinou mi píše, že mám makat naplno za každého stavu. Hodně mě motivuje, pomáhá mi i takhle na dálku,“ děkuje. Kdo ví, kam mladý útočník nasměruje svou hokejovou kariéru. „Chtěl bych ji mít určitě podobnou jako táta, ještě i o trošku lepší. Ale bude to hodně těžké. Teď musím hlavně zesílit, protože za chvíli půjdeme do mladšího dorostu a tam budou hodně silní kluci,“ dodává.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz