Stříbrný kouč Heindl: Holky jsou pro mě vítězkami. Jsem na ně moc hrdý!

Foto: Martin Mašek

Málokdo jim věřil, nejspíš ani samy nemyslely, že dojdou tak daleko. Ale reprezentantky do 16 let ukázaly, že všechny individuality můžete hravě nahradit, když dáte dohromady opravdový tým. Češky na Evropském poháru ve Finsku našláply k fantastické jízdě, která se zastavila až těsně pod vrcholem. A stříbro? To byla velká odměna nejen pro ně, ale i pro hlavního kouče Romana Heindla.

Zkušený trenér přišel k nejmladším reprezentantkám před sezonou a čekalo ho zase něco nového. V prostředí ženského sportu ale rozhodně nebyl nováčkem – vždyť v roce 2010 dovedl k domácímu zlatu na mistrovství světa české inline hokejistky (a jen tak na okraj: jedna z nich je jeho manželkou).

Ročník, který teď prožil u kormidla šestnáctky, se možná nevyvíjel úplně růžově. Heindl ale se svým týmem dokázal na slabinách zapracovat a na konci stála obhajoba loňských stříbrných medailí.

„Holky věřily a šly za úspěchem. Něco úžasného!“

Jakou radost z obhajoby máte?
Radost mám velikou. Slýchával jsem srovnání, jak se kdysi dařilo tam a tam v turnajích, jaká byla umístění. Tohle družstvo nemělo tolik individualit jako dřív, a o to víc mě těšilo, že uspěl takto složený tým, který měl srdce a soudržnost.

Jestli něco holky dovedlo až tak vysoko, byla to podle mého názoru skvělá parta. Souhlasíte?
Bylo to opravdu tak. Holky se hodně semkly, už na soustředěních v Příbrami a potom ve Velkých Popovicích. Pomohly nám k tomu i první dva zápasy v základní skupině s Maďarkami a hlavně Rakušankami. S nimi jsme si zápas zbytečně zkomplikovali, nechali je vyrovnat a až v samém závěru se nám podařilo vstřelit vítězný gól. Tam se začal ještě víc projevovat týmový duch, kdy nám teklo do bot a holky opravdu zabraly. To všechno jsem po zápase zmínil, pochválil je za to a používal motivačně i v dalších zápasech – že když jsme byli v potížích a tým se s tím dokázal poprat a zvládnout je, tak to dokáže i v tom právě probíhajícím utkání. Holky věřily a šly za úspěchem. Něco úžasného!

Foto: Martin Mašek

Papírově slabší soupeři na rozjezd vám rozhodně pomohli, že? Potřebovali jste se rozehrát a první dva zápasy nebyly z vaší strany ještě ideální...
Věděli jsme, že i ten papírově slabší soupeř nám nedá nic zadarmo. To se potvrdilo, navíc se v základní skupině hrálo pouze na dvakrát 20 minut. Nemůžu říct, že by holky něco podcenily, ale Maďarky i Rakušanky nás potrápily. Ale jak už jsem řekl, pomohlo to té týmové soudržnosti, která byla ukázková.

Postup do semifinále jste si zajistili ve třetím utkání, kdy jste porazili Japonky v nájezdech. Spadla z vás v tu chvíli nervozita?
Určitě přišlo jisté uklidnění, ale večer nás čekalo domácí Finsko. S kolegou Kosinou jsme ho oba dny pečlivě sledovali a věděli, že nás nečeká nic jednoduchého. Byl to přímý zápas o první místo ve skupině a lehká nervozita už zase pracovala. Věděli jsme, že z druhého místa by nás čekalo Rusko, které ve druhé skupině dominovalo. Až po vítězném utkání s Finkami přišla velká úleva a radost z toho, co holky dokázaly.

Právě tou výhrou jste definitivně potvrdili, že můžete mít nejvyšší ambice, viďte?
V šatně jsme si řekli, že paráda, radost do večerky, ale až se ráno probudíme, bude nový den a čeká nás další těžký zápas o postup do finále. Tým šel postupnými kroky, žádná přehnaná euforie tam nebyla.

Vyhrát skupinu bylo hodně důležité. Švýcarsko bylo pro semifinále mnohem přijatelnější než Rusko, a taky jste ten zápas zvládli poměrně jasným výsledkem 5:1.
Ruskám jsme se vyhnuli, ale ač vypadal výsledek se Švýcarkami jednoznačně, nerodil se lehce. Určitě byly přijatelnějším soupeřem, taky jsem se trochu spoléhal na to, že už se hrálo třikrát 20 minut, byly jenom 12minutové přestávky a že Švýcarky zdoláme hlavně v závěrech třetin. Hráli jsme s nimi i v únoru na turnaji u nich a tam jim v závěrech třetin lehce docházely síly. Podařilo se nám brankově odskočit, poslední třetinu už děvčata odehrála precizně a zodpovědně a nepřipustili jsme žádné drama.

Foto: Martin Mašek

Na Švýcarky jste šli díky tomu, že ve skupině zdolaly po nájezdech Německo. Za to jste určitě byli rádi, viďte? Němky vás v sezoně dvakrát porazily s nulou...
Všechny videorozbory na posledním soustředění v Popovicích jsem měl vytažené právě z utkání s Němkami. Na turnaji ve Švýcarsku jsme s nimi odehráli náš nejhorší zápas sezony a prohráli 0:3. Tam bylo nejvíc chyb. Rozebírali jsme napadání, obranné postavení a chyby v našem obranném pásmu, po kterých jsme Němkám umožnili gólové šance a góly. Ale říkali jsme si i o tom, co jsme dělali dobře a co na ně platilo. Takže to byla současně i příprava na případný duel na turnaji.

„Bylo mi všech holek moc líto, to slzavé údolí v šatně hodně bolelo. Poděkoval jsem jim, že jsem mohl být součástí takového týmu. Řekl jsem jim, že pro mě jsou vítězkami ony!“

Do finále jste znovu dostali Finky. Proč se vám odveta nepovedla tak jako zápas ve skupině? Co myslíte, že rozhodlo?
Finky nastoupily do finále s velkým sebevědomím, bylo na nich hodně znát díky výhře nad Ruskami a postupu. Daly dva rychlé góly, kdy potrestaly naše chybky, přesto jsme s nimi drželi krok a taky měli brankové příležitosti. Na konci první třetiny se nám podařilo snížit na 2:1. Bohužel ale vždycky když jsme dali kontaktní branku, Finky nám znovu odskočily. Hrály velmi dobře přesilové hry, ze kterých nám daly dvě branky. Zrovna ve finále se nám oslabení nepodařila uhrát. Ve třetí třetině ještě mohl nastat zlom za stavu 5:3 v naší dlouhé přesilovce pět na tři, ale ta se nám vůbec nepovedla. V závěru jsme ještě hráli bez brankářky, holky bojovaly, ale Finky uzavřely vítězství poslední střelou do prázdné branky.

Co jste hráčkám bezprostředně po finále řekl?
Ta parta mi neskutečně přirostla k srdci. Nadchlo mě jejich nasazení a bojovnost, do poslední chvíle nesložily zbraně a bojovaly až do poslední vteřiny. Bylo mi všech holek moc líto, to slzavé údolí v šatně hodně bolelo. Hlavně jsem je za všechno pochválil a poděkoval, že jsem mohl být součástí takového týmu. Mluvilo se mi pak už hodně těžce, ale řekl jsem jim, že pro mě jsou vítězkami ony!

Jak dlouho v nich převládalo zklamání z porážky, než přišla radost z úspěchu?
Myslím, že postupně s přibývajícím časem si všechna děvčata uvědomila, že rozhodně českému hokeji ostudu neudělala. Že se nemají za co stydět a že to druhé místo určitě bylo úspěchem.

Foto: Martin Mašek

Julie Pejšová byla vyhlášena nejlepší gólmankou celého turnaje. Co jste říkal na její výkony? Splatila vaši důvěru?
Julča mě svými výkony hodně potěšila. Nejvíc druhý den s Japonkami a hlavně s Finkami předváděla parádní zákroky. Celému týmu tím vlévala velkou víru, že zápas zvládneme. Ve finále s Finkami to měla hodně těžké, ale opět nezklamala. Za sebe ji musím pochválit za výkony, které v turnaji odvedla. A to vyhlášení je pro ni oceněním její celoroční práce a přístupu k hokeji.

O síle první formace jsme věděli celou sezonu. Jak moc vás potěšilo, že se k ní v pravou chvíli přidaly i ostatní?
Slyšel jsem toho v průběhu akcí hodně, že máme jen jednu lajnu a podobně. Poskládali jsme typově ostatní řady, holky si sedly. Dalo by se říct, že měly i dost času, aby si na sebe zvykly a sehrály se. Už v zápasech doma s Japonkami jsem útočné trojice nechával beze změn pohromadě. A jsem rád, že ostatní pětky dokázaly zabrat a podílely se na brankách v turnaji i na celkovém výkonu.

„Sezona mě hodně posunula kupředu jako trenéra, ale hlavně jako člověka. Poznal jsem, že pokud člověk najde dobrý přístup, holky chtějí pracovat, respektují požadavky, a hlavně chtějí ukázat, že umí hrát srdcem. Což na tomto turnaji parádně předvedly. A já jim za to všem moc děkuju.“

Jak jste porci šesti zápasů ve čtyřech dnech zvládli po fyzické stránce? Zasáhly vám do týmu zdravotní problémy?
Měl jsem ze sledu zápasů obavy, na druhou stranu jsem věděl, že jsme žádné soustředění v ničem nepodcenili a ani fyzickou přípravu ne. Holky jsme dlouho nabádali, aby na sobě pracovaly po fyzické stránce jak v klubech, tak samostatně. Z mého pohledu to na turnaji zvládly velmi dobře. Zdravotní problém měla první den Daniela Pejšová, která však už druhý den v klíčových zápasech se sebezapřením nastoupila. Rovněž Lucie Gruntová přišla k bolestivé odřenině ruky, ale také druhý den obětavě naskočila.

Foto: Martin Mašek

Vierumäki je vyhlášeným finským sportovním střediskem. Jak se vám v něm líbilo?
To centrum je moc hezké. Je vidět, že když se vytvářelo, odborníci v rámci sportu určitě poradili, co a jak tam udělat. Děvčata bydlela kousek od haly, na jídlo to taky bylo pár kroků. Zázemí jsme měli parádní, k rozcvičení a protažení mohly hráčky využít sportovní halu, která byla taky poblíž. Jídlo bylo vyvážené, hlavně si mohly hráčky vybrat, co bylo vzhledem k utkání nebo po něm potřeba.

S organizační stránkou jste tedy byli spokojení?
Organizace běžela vcelku dobře, nějaké maličkosti ohledně rozbruslení, přestávek či úprav ledu by se našly, ale bylo to tak nastavené a my jsme to respektovali. Radost mi určitě neudělala informace, že na turnaji bude probíhat rozvojový program pro mladé rozhodčí. Chápu, že se všichni musíme učit, ale nemyslím, že zrovna na takovém turnaji. Hodně mě mrzelo jenom to, že se nepředávaly žádné medaile. Myslím, že na takovém turnaji by neměly chybět.

Co vám osobně sezona u týmu dala? Co jste o něm za ten rok poznal?
Sezona mě hodně posunula kupředu jako trenéra, ale hlavně jako člověka. Získal jsem jiný pohled na hokej na reprezentační úrovni a hlavně zjistil, že zkušenosti lze využít i v prostředí těchto mladých děvčat. Jenom je správně použít. Poznal jsem, že pokud člověk najde dobrý přístup, holky chtějí pracovat, respektují požadavky, a hlavně chtějí ukázat, že umí hrát srdcem. Což na tomto turnaji parádně předvedly. A já jim za to všem moc děkuju. Jsem na ně moc hrdý!

 

#czechicehockeyteam#family#loveyou#missyou#europeancup

Příspěvek sdílený Patricie Škorpíková (@netrefim_ani_ocean),Dub 30, 2018 v 12:06 PDT

Stříbrná česká sestava

Brankářky:
Kateřina Dvořáková (Benešov), Julie Pejšová (Písek).

Obránkyně:
Daniela Pejšová (Chomutov), Gabriela Horáková (Roudnice nad Labem), Adéla Hanzlíková (Rokycany), Eliška Vaněčková (Havířov), Viktorie Chladová (Ledeč nad Sázavou), Denisa Habartová (Sedlčany), Michala Machková (Kadaň), Lucie Kučerová (Vítkovice).

Útočnice:
Lucie Gruntová (Chomutov), Barbora Bartáková, Tereza Chwastková (obě Sedlčany), Tereza Mazancová (Mladá Boleslav), Sára Čajanová (Zlín), Patricie Škorpíková (Karviná), Hana Haasová (Krnov), Kateřina Petřeková (Olomouc), Anna Kalová (Kadaň), Nikol Nepokojová (Chotěboř), Anna Jiřina Pavlasová (Děčín), Gabriela Hrubanová (Prostějov).

Realizační tým:

Manažer: Martin Mašek
Hlavní trenér: Roman Heindl
Asistenti trenéra: Roman Kosina a Klára Mazánková
Lékařka: MUDr. Andrea Jakešová
Kustod: Josef Polenský

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz