Šťastný střelec Růžička: Převaha Ocelářů? Důležitá jsou vítězství
Foto: Jan Pidrman, piratichomutov.cz
Piráti pro sebe urvali i druhé čtvrtfinále Generali play off Tipsport extraligy na ledě třineckých Ocelářů. Základním stavebním kamenem chomutovského vítězství byly znovu výborný výkon brankáře Laca a přesilové hry. Tu poslední a v pořadí už třetí v utkání využil na začátku 77. minuty Vladimír Růžička, který se ocitl tváří v tvář Hrubcovi už krátce po polovině nastavení. Tehdy domácí ještě zachránil obránce Krajíček. Druhý pokus už letošnímu reprezentačnímu debutantovi vyšel, a tak se Piráti vracejí před své fanoušky s vedením 2:0.
„Můžeme si užít cestu doma, ale pak se začíná nanovo,“ prohlásil chomutovský hrdina druhého čtvrtfinále Vladimír Růžička.
Rozhodl jste vyrovnaný souboj v prodloužení. Přibližte vítěznou akci ze svého pohledu...
Už předem jsme si s Davidem Kämpfem řekli, že zkusíme zahrát tohle naše zajetí. On mi to dobře hodil, já jsem jel z boku v plné rychlosti na bránu a řekl jsem si, že už musím vystřelit a proměnit to. Skoro bych si měl schovat puk, protože jsem mu v sezoně nemohl dát gól. Jsem rád, že se to povedlo teď. Myslím, že to byla i hezká akce, i když to není podstatné. Důležité je, že jsme vyhráli.
Už o pár minut dříve jste se chytal po velké šanci za hlavu. Chyběl opravdu jen kousek. Šlo v první šanci během prodloužení udělat něco ještě o kousek lépe?
Zkoušel jsem vystřelit mezi nohy. Pak jsem koukal zpoza branky a viděl jsem, jak se puk blížil k brankové čáře, odkud ho někdo posunul zpátky pod Hrubce. Už jsem si říkal, že to není ani možné, že mu nikdy nedám gól. Škoda, mohli jsme být dřív na cestě.
Vaše příležitosti v prodloužení vypadaly hodně podobně, jen měly odlišný konec. Souhlasíte?
Máte pravdu, bylo to podobné. Říkal jsem si, že už to musím propálit nebo si snad propálím i hlavu.
Znovu jste čelili střelecké i optické převaze Ocelářů. Dá se říct, že oba zápasy v Třinci byli podobné?
Myslím, že ano. Na druhou stranu o převaze to není. Klidně se může hrát i hnusný hokej, když se vítězí. Třinec má trochu herní převahu, to je pravda. Ale my docela dobře bráníme, a když nějaké šance mají, tak to chytí Jánko. Jsme rádi, že ho máme. Chytá bezvadně.
Za stavu 3:1 pro domácí to na druhý bod v sérii moc nevypadalo. Věřil jste ještě v obrat i při tlaku Ocelářů?
Nebyl jsem až tak skeptický, jelikož jsme celou sezonu dokázali otáčet zápasy. Pořád jsem věřil, protože stačí jedna střela a jedna šmudla, aby se člověk vrátil do zápasu. To se nakonec i ukázalo. Věděli jsme, že za stavu 3:2 budou nervózní, když prohráli první domácí zápas. Chtěli jsme hlavně hrát pořád naší hru, nechtěli jsme nic otevírat a jenom čekat na šance, které nakonec přišly. Dali jsme na 3:3, pak jsme možná vypadali opticky jako horší tým, ale na to se nehraje.
Po mizerném vstupu do play off vedete po dvou venkovních čtvrtfinále 2:0. Kde se to ve vás vzalo?
Mě by v životě nenapadlo, že z předkola za stavu 0:2 a skóre 2:13 by se to dalo otočit. Asi bych to neměl říkat, ale byl jsem trochu skeptický. Každopádně se ukázalo, že jako mužstvo máme sílu. Říkám to v sezoně asi už po sto osmdesáté: Máme skvělou partu, bojujeme jeden za druhého a máme výborného gólmana, který je strůjcem všeho. Řekli jsme si, co budeme hrát, něco jsme změnili.
Do čtvrtfinále jste vstoupili možná až nečekaně dobře, že?
Do Třince jsme jeli trochu s pohodou, jelikož se nám podařilo otočit předkolo. Možná se ještě trochu vezeme na euforii z obratu v předkole. Chtěli jsme tu vyhrát první zápas. Po něm jsme si řekli, proč bychom nemohli vyhrát i den druhý, což se nám nakonec povedlo. Teď se musíme soustředit na třetí utkání.
V předkole jste stav 2:0 na zápasy zažili z opačné strany. Je to pro vás dobrá zkušenost a poučení pro další pokračování série?
Zkušenost to je dobrá. Víme, o co jde. Nesmíme se uspokojit, cestu domů si užijeme, ale pak jedeme zase nanovo. Vedeme jenom 2:0, je potřeba vyhrát čtyřikrát. Musíme se soustředit na následující zápas a nekoukat, že je to 2:0. Já jsem to říkal, už když jsme postoupili přes předkolo, že je extraliga hrozně vyrovnaná. Teď vedeme 2:0, ale není konec. Jedeme domů, kde se musíme zase soustředit na naši hru.
Dobíjí se baterky lépe díky šňůře vítězství, nebo už se trochu projevuje pětizápasová série předkola?
Nesmíme koukat, kolik máme odehraných zápasů. Je to play off, musíme se vymačkat. Po sezoně bude dost času zregenerovat. Je ale pravda, že díky výhrám neubývají síly tak rychle.
Share on Facebook
