Smoleňák čekal v důchoďáku. Co rozhodlo? Asi vzájemná láska, culí se

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

24. září 2018, 14:27

Martin Voltr

Čekal na lepší nabídky a koketoval se zahraničím, v Hradci se na nové smlouvě dlouho nemohl dohodnout. Nakonec si ale Radek Smoleňák s vedením přece jenom plácl a v neděli proti Olomouci absolvoval obnovenou premiéru. Nejenom vítěznou, ale i pro něj osobně povedenou.

Na Hanácích bylo znát, že mají v nohou sobotní zápas s Kometou. Hradec jim na svém ledě nedal moc šancí, lepší byl od začátku do konce a vyhrál naprosto zaslouženě 4:1. „Myslím, že jsme hráli výborně všechny tři třetiny. Při všem respektu k Olomouci si nemyslím, že by měla nějak extra moc šancí. Pokud jsme to my nezkazili vzadu. Byl to od nás super zápas,“ říká přesvědčeně Radek Smoleňák, nejsledovanější muž večera.

Jak jste se osobně cítil vy?
Byl jsem docela překvapený, že jsem se cítil dobře. Už předtím jsem byl hodně na ledě, makal jsem a snažil se udržet v kondici. Samozřejmě zápas je zápas, ale vedle Matěje Chalupy s Petrem Koukalem se mi určitě hrálo líp, protože to jsou výborní hráči a hodně mi pomohli. Na první zápas to bylo celkem dobré. Měli jsme nějaké šance a do ničeho jsme je extra nepouštěli, takže jsem rád, že to takhle vyšlo. Určitě se ještě můžeme zlepšovat, to stoprocentně.

Vypadalo to, že váš příchod Petru Koukalovi hodně prospěl. Zatím mu to moc nelepilo, teď poprvé bodoval.
On čekal, až sem přijdu, abych ho trochu zvedl (směje se). Ne, mně se s ním hraje dobře. Já jsem s ním hrál celkem dlouho už loni. Je to jeden z top tří centrů v lize, i kdybyste k němu na křídlo dali kohokoli, tak on vždycky pomůže a něco vymyslí. A mladý Chajda tam lítá, to je výborný kluk, který má velký potenciál. Když bude takhle makat, tak má před sebou docela pěknou kariéru. Já jsem se tam tak nějak motal a čekal, co pro mě vymyslí.

Smoleňák po prvním zápase: Cítil jsem se docela dobře

Hradecký kádr se přes léto hodně obměnil, tým má jinou tvář. Jak na vás působí?
Když se podíváte na ten papír, tak je tam hodně mladých kluků. Myslím, že je to takové zdravé okysličení a každý z nich má kvalitu, proto je v týmu. Kdyby ti kluci nebyli šikovní a dobří, tak tady prostě nejsou. Už jsem viděl zápas na Spartě a hraje se trochu jiný hokej. I když se nemluví o nějakých ambicích, tak nevidím jediný důvod, proč bychom nemohli hrát nahoře. Myslím, že tým je natolik silný, že i trochu jiným hokejem dokážeme zápasy vyhrávat.

Vy jste mu přišel dodat pohodu a zkušenosti?
No, mě sem zavolali jako Dana Nekonečného, abych tady udělal pohodu (směje se). Mám ještě tygry v autě.

Je váš hokej tedy natolik jiný oproti loňsku?
Kdo nějakým způsobem nežere hokej, možná to úplně nevidí, ale ten systém je trošku jiný. Každý trenér má nějaký mustr a snaží se ušít styl na míru tomu, s čím musí pracovat. Hrajeme to trochu aktivněji, máme dobrou obranu s perfektními gólmany a vepředu dobré bruslaře, teda až na mě s Vinckem (směje se). Snažíme se hrát hodně aktivně, hodně bruslit, a myslím, že to zatím nese ovoce.

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Co vás vlastně nakonec přesvědčilo, abyste se vrátil do Hradce?
Asi vzájemná láska (směje se). Ne, my jsme byli s vedením a trenéry pořád v kontaktu. To je prostě hokejový byznys. Někdy se člověk domluví, pak to z nějakých důvodů nejde. Jsem ale rád, že tady můžu být. Už loni jsem se tady cítil výborně, vzali mě za svého, hodně mi pomohli i lidi. Jsem rád, že to tak vyšlo.

Ale je to tak, když to přeženu, že si hned zítra klidně můžete balit kufry a jít jinam?
Smlouva je prostě daná. Dohodli jsme se, že teď jsem tady, a jsem za to rád. Co bude zítra nebo pozítří, to nějak extra neřeším. Čím déle tady budu, tím líp pro mě, protože se tady cítím dobře. Může se stát, že tady zůstanu do konce sezony, za což bych se vůbec nezlobil. A může se stát, že se mnou vedení nebude spokojené a okamžitě mě pošle do auta a zpátky na Kladno. Hlavně jsem rád, že to čekání mám za sebou, že me kluci přijali, že můžu konečně odehrát nějaký zápas a vyhrávat. To je to, co mi chybělo.

Měl jste během léta blízko k nějakému angažmá?
Hodněkrát. Takový už je hokejový byznys, kolikrát je to na palici. Dnešní trend, ať už v hokeji, nebo jinde, je doba mladých. I když je mi jednatřicet a necítím se nějak extra staře, tak všichni by nejradši měli v týmu dvacetileté kluky. Trošku jim to závidím, protože my když jsme začínali, tak jsme to rozhodně takhle neměli. Ale tak to je. Přednost mají mladí, a my staří musíme počkat někde vedle v důchoďáku, až nás někdo povolá a bude potřebovat. Ale to není, že bych byl nějaký nasraný nebo zapšklý, vůbec. Věděl jsem, že hokej hrát budu a někam půjdu.

A musel jste jít s cenou dolů?
Já jsem hrozně drahej (směje se). Lhal bych, kdybych řekl, že budu hrát zadarmo. To zase nejsem blázen a jestli někdo říká, že chce hrát za pár korun, tak prostě lže. Ale zase si nemyslím, že bych byl nějaký McDavid, abych si mohl diktovat, že chci miliony na účtě. Finance samozřejmě hrajou roli, ale pro mě je důležitější to, abych se cítil dobře a aby mi to dávalo smysl do budoucna. Potřebuju trenéra a manažery, kteří mi budou věřit. Třeba loni když jsem sem přišel, tak jsem viděl, že mi věří, a okamžitě jsem se cítil dobře. To je pro mě důležitější než nějaké peníze. Peníze jsou super, ale ve finále co s nimi.

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz