Škoda! Dát gól, s Rusy by to šlo, hodnotí Kučera. V boji o bronz týmu věří
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Po dvanácti letech hrála česká reprezentace semifinále olympijských her. Zatímco v Turíně nakoupili Češi od Švédů sedm branek, letos srdnatě vzdorovali favorizovaným Rusům. "Je strašná škoda, jak to nakonec dopadlo. Hned po utkání jsem to psal Jardovi Špačkovi. Hráli jsme fakt dobře, jenže chyběly góly. A to je bohužel nejpodstatnější," hodnotí velkou bitvu někdejší vynikající útočník Jiří Kučera.
Mistr světa 1996 a účastník olympijských her v Lillehammeru 1994 zápas sledoval podobně jako tisíce fanoušků a na dálku moc držel palce. "Měli jsme důležité atributy, které pomohou k úspěchu. Pavel Francouz znovu chytal výborně, v obraně jsme stíhali, soupeři jsme se vyrovnali. Bohužel nám tam ale nespadl žádný gól, naopak Rusům dva během 27 vteřin prostřední třetiny," připomíná.
Sborná má nespornou ofenzivní kvalitu, v prvním dějství si vytvořila nebezpečné šance, jenomže skóre se neměnilo. Klíčová pasáž přišla na přelomu 28. a 29. minuty. "Nejprve ukázal Gusev šikovnost v zakončení, něco takového našim klukům chybělo. Hezky ho našel Dacjuk," říká Kučera. Rozhodčí na popud české střídačky následně u videa posuzovali, jestli Kaprizov nestál v brankovišti. "V televizi jsme se na to podívali asi čtyřikrát a je třeba uznat, že branka platit měla," tvrdí bývalý útočník Plzně, Jihlavy, švýcarského Klotenu nebo třeba švédského Lulea.
Foto: iihf.com
Záhy vyšlo soupeři bleskové přečíslení, na jehož konci byl obránce Vladislav Gavrikov. "Neměl to jednoduché, ale kotouč trefil přesně," uznává Kučera. "Tenhle vývoj nahrával Rusům, naše mužstvo však dál poctivě makalo. Bylo úžasné, jak kluci dřeli. Později dostali dvě přesilovky za sebou, Rusy zmáčkli v pásmu. Tam to určitě chtělo gól. Ovšem nebylo nám přáno. V utkání měli velké příležitosti Růžička, Koukal i další. Nikomu to nevyšlo," lituje.
Jediná česká trefa by přitom sehrála velkou roli. "Pokud se prosadíte, je tam ohromná euforie. V opačném případě zase veliká frustrace. My tentokrát nehráli ten zápas, v němž by to lepilo. Nechci si hrát na chytrého, abych mluvil, že to je o šikovnosti a podobně. Vůbec ne. Kdo někdy hokej hrál, ví, že se to občas stává. Na druhou stranu je pravda, že útočníci nedali branky ani ve čtvrtfinále. Koncovka ofenzivních hráčů není optimální," zmiňuje.
Foto: iihf.com
Jinak dává hráčům za výkon palec nahoru. "Musím říci, že jsme hráli výborné utkání. Rusové v závěru jen bránili, hodně mě překvapilo, jak brzy zalezli a soustředili se, aby neinkasovali. To u nich rozhodně nebývá běžné." Jenom ta finální fáze a přesnější střelba... "Na druhou stranu si vezměte, že finále v Naganu skončilo jen 1:0. Tam nám štěstíčko přálo. Kdyby tehdy ve čtvrtfinále nechytal Dominik Hašek tak úžasným způsobem, dostali bychom od Američanů za první třetinu čtyři branky. Chci tím říci, že v těchto zápasech potřebujete mít štěstí na své straně."
Češi teď musejí překonávat zklamání. "Po takovém utkání je vždycky obrovské. Říká se, že zápas o bronz zvládne lépe ten tým, který rychleji překoná smutek a připraví se na dalšího soupeře. "Vůbec nepochybuju, naši kluci to zvládnou! Jasně, zlatý sen jim utekl. Dát gól, finále by bylo blízko. Ale ohromnou cenu má jakákoli olympijská medaile." Kdo ví, kolik hráčů z letošního výběru se na hry ještě někdy dostane. A jestli se naskytne podobná příležitost. "Všichni dobře vědí, že mají před sebou poslední zápas turnaje a životní příležitost. S Rusy hráli na krev. Dřeli. Makali. Nechali tam všechno. Totéž tam bude v sobotu. Medaili z olympiády nemáme dvanáct let, kluci ji půjdou urvat!" doplňuje závěrem.
Share on Facebook
