Roman Vondráček mistrem ve Francii: Oslavy titulu jako v NHL!
V říjnu pro Hokej.cz chválil své francouzské angažmá, teď si ho po zisku titulu nemůže vynachválit. Český útočník Roman Vondráček ovládl v dresu Gapu francouzskou Ligue Magnus a malému alpskému městečku vybojoval po třiceti sedmi letech mistrovský titul. Z Čechů ve Francii však neslaví jen on. V týmu Dravců z jihu francouzských Alp si pohár mohli potěžkat taktéž Karel Richter a Radim Valchař.
Asi si nemáte na co stěžovat, že?
Rozhodně ne. Sezona byla celkově povedená, vše se odvíjelo od dobré přípravy. Z kraje ligy jsme porazili silný Rouen, pak sice prohráli tři zápasy, ale naše hra se následně zlepšovala. V obou pohárech, které jsou ve Francii dost sledované, jsme došli až do semifinále a tam vypadli. V lize jsme se pohybovali celý rok v první čtyřce, poslední zápas jsme ale prohráli a uniklo nám tak první místo. Paradoxně nám to však pomohlo, vyhnuli jsme se velkým favoritům Rouenu a Grenoblu, kteří překvapivě vypadli.
Jak hodnotíte celou sezonu z vašeho osobního pohledu? V jejím průběhu vás trápily zdravotní komplikace.
Je to tak, byl jsem se sebou spokojený jen do Vánoc, kdy mi praskl zadní křížový vaz. Vrátit do hry jsem se stihl až na začátek play off, kde se mi však hrálo skvěle. Bohužel ve finálové sérii mi ve třetím zápase zranili rameno a já měl po sezoně. Velmi mě to mrzelo, zvláště kvůli sedmému rozhodujícímu zápasu doma. Ten kluci naštěstí zvládli a mohly začít oslavy.
Tým se oproti minulému roku výrazně obměnil. Trvalo delší dobu, než si všechno sedlo, jak mělo?
Možná to může být ta příčina, proč jsme měli nejslabší asi úvod. V týmu z loňského roku zůstalo jen šest hráčů, takže si vše muselo nejprve sednout. Také si všichni hráči museli uvědomit, že se musí důkladně hrát zezadu a vyvarovat se chyb. Těch jsme pak v play off dělali minimum.
Pod prvním místem v Ligue Magnus se výrazně podepsal i trenér Luciano Basile, který minulý rok vyhrál ve Francii titul v nedalekém Briançonu. Byly jeho zkušenosti zlomovým faktorem, proč jste nakonec dokráčeli až na vrchol?
Trenér Luciano je asi nejznámější osoba okolo hokeje ve Francii. Velmi specifická. Je hodně přísný, od každého chce maximum, a to nejenom od hráčů, ale i od vedení a ostatních lidí, co pro klub pracují. Na našem triumfu má obrovský podíl, z potenciálu týmu vyždímal maximum. Nevěřím, že bychom s jiným trenérem něco podobného dokázali.
Oslavy pak musely být neskutečné...
Přesně tak, byly skvělé! Ale to je asi tak všude, kde se vyhraje titul. Slavili jsme na velikonoční pondělí, kdy lidé měli volno v práci a my projížděli zaplněným Gapem na náklaďáku. Něco ve stylu NHL. Samozřejmě s tím, že Gap není Los Angeles (smích). Gap vyhrál titul po dlouhých třiceti sedmi letech, takže oslavy ve městě, kde je hokej sportem číslo jedna, byly doopravdy velkolepá událost.
Díky triumfu jste si zajistili účast v Lize mistrů. Co to pro klub znamená?
Pro klub je skvělé, že se zviditelní v Evropě. Mužstvo se bude snažit uhrát solidní výsledky, ať z toho není ostuda.
Jak vůbec celou soutěž napříč Evropou vnímáte vy?
Sledoval jsem ji už letos a fandím jí. Doufám, že se ten projekt do budoucna rozjede ještě více a bude na něj chodit více lidí. A to i v České republice. Podle mě je to skvělé srovnání evropských klubů. Věřím, že v Gapu bude na zápasy plno.
Za předpokladu, že byste pokračoval v Gapu i příští sezonu, mohla by účast v Lize mistrů být pro vás jedním z vrcholů vaši kariéry?
Spíš ne. Jestli budu v Gapu pokračovat, rádi si proti velikánům z Evropy zahraji, ale jako vrchol bych to nebral. Nechci Gap podceňovat, ale úroveň top týmů, na které můžeme narazit, je úplně někde jinde. Pro mě by to bylo super zpestření, a kdyby se povedlo nějaký zápas vyhrát, bylo by to fajn.
Narazit byste klidně mohl i na nějaký tým z Česka. Lákalo by vás zahrát si proti „svým“?
Jasně že jo. Přijeli by se mrknout i rodiče, kteří to mají do jižních Alp ve Francii krapet z ruky (úsměv). Ale ještě uvidíme, co vůbec bude se mnou dále.
Share on Facebook
