Při finále aréna bouřila víc, všiml si Hamilton, kanadský záskok ze Sparty
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Extraligové zlato se Spartou nakonec nezacinkalo, ale Curtisi Hamiltonovi aspoň pražské angažmá připravilo jedinečnou příležitost. Kanadský útočník zůstal ve městě, kde strávil uplynulou sezonu, o nějaký ten den déle, aby si zatrénoval s elitním výběrem své země. A když se pár hvězd NHL nestihlo dát do kupy pro úterní přípravu s Českem, ve své domácí aréně si 24letý dravec zahrál s McDavidem a spol. „Skvělý zážitek,“ lebedil si po utkání.
Úplně poprvé to taky nebylo… Curtis Hamilton, který si v kariéře už stihnul odškrtnout i premiéru v NHL, kanadský dres oblékl už na Spengler Cupu nebo na juniorském mistrovství světa. Stejně ale, když dostal možnost doplnit tým pro nadcházející šampionát, připravující se v Praze, byl to pro sparťanský tank nečekaný bonus po vydařeném ročníku.
"Přišlo mi, že při finále byla atmosféra bouřlivější."
„Tohle je vždycky paráda. Už jsem měl párkrát možnost tenhle dres obléknout, ale tohle bylo vážně něco výjimečného. Jsem vděčný, že jsem si mohl zahrát,“ sypal ze sebe po utkání, které s krajany ovládl poměrem 3:0 a v jedné kabině se sešel s McDavidem, Duchenem, Perrym či Marchandem. „Pár kluků už jsem znal z dřívějška, ale i ti další se chovali skvěle. Moc jsem si to užil,“ pokýval Hamilton.
Původně měl s mužstvem jen trénovat, aby bylo kanadských borců dost pro nácviky situací, když se ale po příletu z Anaheimu ještě nezvládl hodit do plného provozního tempa kanonýr Corey Perry, otevřelo se jedno místo na soupisce pro úterní duel. Sparta měla rázem zastoupení v kanadském nároďáku. „Od začátku jsem věděl, že nějaká šance je, ta se s každým dnem zvětšovala, když se ukázalo, že Corey to nestihne. Věděl jsem dopředu, že nastoupím, i když jsem to nikomu neříkal,“ usmál se Hamilton.
Ostatně, kdyby se proti Čechům vyloženě vyšvihnul, třeba by si ještě i řekl o letenku do Petrohradu… „Nikdy nevíte, ale přece jen se stále čeká na další kluky z NHL,“ zůstal však nohama při ledu. I když aspoň bod za asistenci byl blízko, v půlce utkání totiž Hamilton přihrál zpoza branky ottawskému Marku Stoneovi do vyložené tutovky. „Vždycky doufáte, že z toho něco bude, Mark vystřelil dobře, brankář to ale stejně tak dobře chytil. Pár šancí jsme měli, ale co se dá dělat,“ přidal další úsměv.
Stačilo, že doma v Kanadě jeho blízcí a kamarádi mohli mrknout, jak stojí na modré čáře po boku obhájců světového prvenství. „Ani nevím, jestli naši koukali. Snad nás kluci z TSN aspoň zmínili,“ zamrkal Hamilton na štáb kanadské televize. „Ale všichni samozřejmě věděli, že nastoupím, takže nějak ten zápas aspoň přes internet rozhodně sledovali.“
Stejně tak ho pozorně očíhnuli i sparťanští kumpáni, jeden dokonce přímo na ledě. Bek Adam Polášek se předvedl v domácí sestavě. „Občas jsme se na sebe usmáli, přeju mu, ať se mu dál daří, je to fajn kluk. I dalších pár hráčů z vaší soutěže jsem poznal, bylo fajn si tu zahrát,“ potěšilo autora 14 extraligových gólů. Jen ta atmosféra vyprodané O2 Areny prý byla při nedávném boji o titul s Libercem o něco výš než tentokrát. „Přece jen mi přišlo, že při finále to bylo bouřlivější. Fanoušci byli tehdy víc vtažení do hry, přesto to bylo i teď pořád pěkně hlasité, lidi mají domácí tým rádi, to se ukázalo,“ poznal Hamilton.
A vůbec, bude v Praze válet dál i na podzim? Sám zatím neví. „Nemyslím, že se vrátím, přestože bych rád. Praha je úžasné město, měli jsme výborný tým a máme za sebou povedený rok, i když nám to na konci o kousek nevyšlo. Uvidíme, jak to dopadne,“ rozloučil se útočník, pro něhož tak případné loučení se sezonou v Česku dopadlo nakonec přece jen úspěšně…
Share on Facebook
