Pardubické MS? Nikdy už nebude nic lepšího, říká kapitán Kubeš
Foto: Andrea Jirásková
Celou dobu mysleli na zlato, nakonec se museli čeští hokejbalisté na domácím šampionátu spokojit s dalším bronzem. Jejich cestu zavřeli v semifinále Slováci, kteří si o den později Pardubice podmanili a dosáhli na zlatý hattrick. I třetí místo ale bylo pro domácí tým nádhernou odměnou. „S odstupem času to ohodnotíme jako ohromný úspěch,“ věděl kapitán českého výběru Pavel Kubeš.
Každý z hráčů českého kádru bojoval o nominaci od předloňského mistrovství v Zugu, motivaci měli obrovskou. Každý si chtěl zahrát před domácími tribunami. Až se s odstupem na těchto deset dnů podívají, vzpomínky na zlato tam bohužel neuvidí, ale vzpomínky na úžasné zážitky ano.
Bronzová česká náplast. Hokejbalisté zdolali Řeky a znovu končí třetí »
„Byl to pro nás všechny historický šampionát. Upřímně si myslím, že už nikdy nebude nic lepšího. Fantastičtí diváci, zázemí, fantastický mančaft, který se obávám, že už nikdy tak kvalitní nebude. Užili jsme si to a je to pro nás zážitek na celý život,“ přiznal kapitán reprezentace Pavel Kubeš.
Na turnaj se probojoval jako jeden ze zástupců pardubických Autosklářů. Ale i kdyby se snažil předvídat, jaká podpora bude jeho tým v Tipsport areně pohánět, stejně by to neodhadl. „Já jsem takové fanoušky nečekal. Chodili v hojném počtu, a hlavně jakou udělali atmosféru. Troufám si říct, že to je nesrovnatelná atmosféra ve srovnání s tím, když se tady hraje hokej. Ti fanoušci byli stokrát lepší než při běžném extraligovém utkání.“ Všechno vyšperkovala rekordní návštěva 7 592 diváků na semifinálové bitvě se Slováky.
Foto: Andrea Jirásková
Právě ta ukončila české sny. Naši hokejbalisté chtěli výhru o něco víc, byli lepší, několikrát je zastavila tyč. Gól bohužel za 55 minut nedali ani jeden a prohráli 0:1 po samostatných stříleních. Střelecká pohotovost, která potom Slováky dovedla k finálovému vítězství 6:4 nad Kanadou a zlatému hattricku, zkrátka a dobře Čechům v klíčových momentech chyběla. A to i předtím ve čtvrtfinále s Indií, které však díky bohu otočili.
„Vyhořeli jsme na koncovce, neproměňovali jsme šance. Bohužel jsme v semifinále nedali góly, které bychom normálně dali,“ litoval Kubeš. Právě na kapitánovi visel před zápasem o bronzovou útěchu hodně náročný úkol. „Asi bych vám nepřál zažít tu atmosféru, která byla po utkání v kabině a na hotelu. Do tří hodin jsme nemohli spát, protože to v nás pořád bylo. Takové prázdno jsem v životě nezažil. Každý jsme měli sen, že to finále budeme hrát, že ten titul získáme. Když jsem měl před klukama mluvit a motivovat je, bylo to hrozně těžké, protože sám jsem měl s motivací problémy,“ přiznal upřímně.
Ale nakonec to vyšlo, Češi porazili Řecko 4:3 a mohli slavit útěchu, která pro ně v ten moment měla cenu zlata. „Upřímně jsem se trošičku bál, protože vím, že Řekové nejsou žádní nazdárci. Hráli na šampionátu výborný hokejbal a bylo to těžké. Ale zaplaťpánbu za bronzovou medaili. Určitě je to výborná náplast, s odstupem času to ohodnotíme jako ohromný úspěch. Týmy se hrozně vyrovnávají, hokejbal je neuvěřitelně rychlý, atletický.“
A také pořádně drsný, což vychází i z toho, že třeba právě Řekové hrají hokejbal v Kanadě. „Jsou to vlastně Kanaďani, a ti hrají tvrdý sport. Každého z nás to hrozně bolelo, každé střídání jsme dostali jednu dvě sekery, když rozhodčí nekoukal. Oni to umějí. Kdybyste viděli moje nohy, to je jedna velká modřina,“ řekl Kubeš s hořkým úsměvem.
Když pomineme nesporné herní kvality soupeře, který do semifinále zdaleka neproklouzl náhodou – chování řeckých hráčů na turnaji bohužel někdy přesahovalo meze „pouhé“ tvrdosti. Ze všeho vystupoval skupinový zápas se Slovenskem. Protivníky naháněli jako smyslů zbavení a jeden z nich pak se závěrečnou sirénou frustrovaně napálil míček přímo na slovenskou střídačku.
Osud tak v bitvě o bronz rozhodl správně.
Vyhrát poslední zápas se ve sportu vždycky počítá, hokejbalisté měli velký důvod k oslavám. A ty byly v Pardubicích dvojité. O dvě a půl hodiny dřív dosáhly na své premiérové zlato české hokejbalistky, kterým i mužští kolegové drželi palce. „Chodili jsme na zápasy, fandili jsme, prožívali jsme to. Už se s holkama delší dobu známe, objíždíme s nimi mistrovství a jsme si blízko. Zlato je super úspěch a odměna za jejich dlouholetou práci. Věřím, že ženský hokejbal u nás půjde dál a holky to budou opakovat,“ dodal gentlemansky Pavel Kubeš.
Cesta hokejbalistů za bronzovou medailí
Základní skupina:
Česko – Švýcarsko 6:0
Itálie – Česko 0:12
USA – Česko 3:2 po sam. stříleních
Česko – Portugalsko 1:0
Čtvrtfinále:
Česko – Indie 3:1
Semifinále:
Slovensko – Česko 1:0 po sam. stříleních
Zápas o 3. místo:
Česko – Řecko 4:3
Česká sestava
Brankáři: Lukáš Heczko, Jan Jirotka, Jan Šimara.
Obránci: Ondřej Benedikt, Michal Dědič, Tomáš Kudela, Jan Pospíšil, Tomáš Rejthar, Michal Slanec, Petr Švanda, Lukáš Vlasák.
Útočníci: Jan Bacovský, Dominik Barnošák, Jan Bílý, Ondřej Březina, Tomáš Fejfar, Daniel Hnízdil, Martin Kruček, Pavel Kubeš, Ondřej Lux, Richard Peschout, Lukáš Soukup, Martin Špaček, Radim Štěpáník, Tomáš Wróbel.
Realizační tým: Drahomír Kadlec (hlavní trenér), Tomáš Friml, Jaroslav Pavlík (asistenti trenéra), Adam Karnet (vedoucí), Tomáš Diblík (kustod), Evžen Buščík, Michal Válek (maséři).
Share on Facebook
