Operace připravila Ondřeje Pavelce o šampionát, s kladenskými kamarády odpočíval v Egyptě
V letošní sezoně stihl dvanáct utkání NHL, dalších 40 si jich připsal na farmě v AHL. Ondřej Pavelec se trpělivě posouvá mezi kmenové gólmany slavné ligy, ale zatím čelí různým nástrahám. Především se pere s konkurencí v organizaci Atlanty, neustále musí dokazovat, že si zaslouží pozornost. Kladenský odchovanec patří do nové vlny mladých českých gólmanů, o jeho perspektivě není pochyb. Ostatně - fanoušci našeho hokeje měli málem příležitost vidět Pavelce v elitním výběru. Brankář Atlanty byl pozván do kempu reprezentace před mistrovstvím světa ve Švýcarsku, jenže se musel omluvit.
Proč? Pavelec se totiž zranil. "Měl jsem potíže s pravým kolenem. Vyšetření odhalilo malou trhlinku ve vazu, musel jsem na drobný chirurgický zákrok menisku. Škoda, do reprezentace jsem se strašně těšil. Nikde samozřejmě nebylo psáno, že bych měl mistrovství světa jisté. Ale zabojovat jsem určitě chtěl," přiznává.
Místo velkého hokejové svátku musel sympatický gólman na operaci, poté se ve Spojených státech příliš nezdržel. "Měl jsem určité rodinné starosti, můj dědeček onemocněl a nebyl na tom moc dobře. Snažil jsem se tedy rychle všechno vyřídit, abych mohl odletět domů," říká. Dorazil s plánem rehabilitace, dobře ví, že s kolenem musí opatrně.
Minulý týden si Pavelec dopřál dovolenou. "Vyrazil jsem s kamarády do Egypta, bezvadně jsem si odpočinul. No a teď už plánuju, jak se pomalu pustím do tréninku. Zátěž nemohu přehánět, ale jakmile to půjde, začnu se připravovat na novou sezonu. Bude pro mě hodně důležitá. Velmi rád bych si v klubu řekl o větší šanci. To je moje obrovská motivace," hlásí.
Právě jste se vrátil z Egypta. S kým jste dovolenou trávil?
"Dohodlo se nás pár kladenských kamarádů. Já, Jirka Tlustý, Jakub Voráček, Radek Smoleňák. Loni jsme nikde nebyli, ale předtím ano. Jedná se o takové pánské jízdy. Nejsou dlouhé, tak akorát. Vždycky zažijeme spoustu legrace. Koupeme se v moři, hrajeme tenis, vodní pólo. A samozřejmě se bavíme o hokeji, o holkách. Celý rok se pořádně nevidíme, takže je určitě co probírat."
Nemusel jste se po operaci kolena ve sportovních aktivitách omezovat?
"To víte, že ano. Jednou jsem si byl zahrát tenis a koleno mi pak oteklo. Poznal jsem, že to stále není ono. Neuteklo tolik času od zákroku, člověk musí být trpělivý. Naštěstí nešlo o vážné zranění, brzy bych měl být fit. Ovšem léčení chvilku trvá. Raději si dávám pozor, nerad bych něco uspěchal, nebo zbytečně pokazil. Měl jsem trhlinku ve vazu, koleno pobolívalo. Určitě mu nepřidalo, že jsem na konci sezony hodně nastupoval a moc se nešetřil. Před závěrem základní části NHL jsem věděl, že to bez operace nepůjde. Snad to bude v pohodě."
Zranění vás připravilo o šanci podívat se na mistrovství světa. Byl jste hodně zklamaný?
"Mrzelo mě to. Loni se mluvilo o tom, že bych možná mohl dostat šanci v přípravě na Quebec. Jenže my tehdy s Chicagem vyhráli Calder Cup, takže z nár
oďáku sešlo. Letos jsem měl počátkem dubna po sezoně, ale pro změnu mě zastavilo zranění. Je to škoda. O reprezentaci bych se moc rád rád popral. Je to můj sen."
Tentokrát vám mohla nahrát i situace ostatních gólmanů. Tomáš Vokoun se omluvil, dopředu nebylo jasné, kdo bude jedničkou.
"Přesně tak. V minulých letech byla místa jasná, teď se najednou objevila šance pro mladé brankáře. Sledoval jsem kluky, myslím, že se s tím na šampionátu poprali velmi dobře. Sám bych se chtěl také dočkat možnosti být v národním týmu, jenže zatím se to nepovedlo. Uvidíme, třeba za rok. Hlavně musím podávat kvalitní výkony."
A také chytat stabilně NHL...
"Já vím... Když máte pevné místo v NHL, je to úplně o něčem jiném. Jednak člověk dokáže, že na to má, buduje si určitou pozici. Jednak je to pak určitý signál i směrem k reprezentaci. Když jsem před lety odcházel do Kanady, dělal jsem to pro to, abych NHL jednou zlomil. Loni jsme vyhráli s Chicagem play off AHL, tedy Calder Cup. V klubu mi pak naznačili, že bych měl dostat šanci. Ale uplynulý ročník byl z mého pohledu tak trochu nahoru dolů. Nejdřív začátek na farmě, docela se mi dařilo. Pak mě zavolali do prvního týmu, kde jsem strávil dva měsíce. Následovalo pro změnu zranění a měsíc nečinnosti. No a poté přišel konec soutěže, který byl ovlivněn potížemi s kolenem."
Na startu uplynulé sezony zaujala informace, že si váš agent Allan Walsh postěžoval u vedení Thrashers. Byl nespokojen s tím, že jste nedostal příležitost, a dost jasně to dal najevo.
"Vím, že se o tom dost psalo. I tady v Čechách. Ale nebylo to tak dramatické, jak v médiích podali. Šlo o to, že jsem chtěl víc šancí. O nic jiného. Opravdu! V kempu jsem si tolik nezachytal, snažili jsme se o to, aby se něco podobného příště neopakovalo. Jinak v tom nebyl žádný další úmysl. Dobře jsem věděl, že si musím místo vybojovat výkony. Ovšem k tomu je potřeba, abych nastoupil do brány."
Máte pocit, že to na podzim bude lepší?
"Uvidíme. Trošku jsem si tehdy upletl bič, protože když mě klub zavolal do NHL, byl jsem pod větším tlakem. Musel jsem dokazovat, že na to mám, moje výkony všichni sledovali mnohem podrobněji."
Zůstanou u Thrashers vaši konkurenti Švéd Hedberg a Fin Lehtonen?
"Těžko říci. Hedberg má ještě smlouvu, Lehtonen ne. Ale já jinak vůbec netuším, co bude. Nezbývá mi, než to na dálku sledovat. A čekat. Samozřejmě udělám maximum, abych přijel na kemp v maximální formě a pohodě. Možná se něco změní během léta, možná dřív. Některé věci se řeší hlavně v období kolem draftu. Opravdu si netroufnu předpovídat."
Spoustu času jste i v ročníku 2008-09 strávil na farmě v Chicagu. Loni jste vyhráli Calder Cup, letos nepostoupili do play off. Čím to?
"Měli jsme výrazně jiný tým. Přišlo jedenáct nových hráčů, rozloučilo se pár hvězd, které to tehdy táhly. Ale osobně se mi chytalo dobře, v motivaci nebyl problém. Nebylo to tak, že když nejsem v NHL, tak mě to nebude na farmě bavit. Rozhodně ne! Snažil jsem se co nejvíc pomoci, šel jsem do posledních zápasů i se zraněním, jen abychom to play off udělali. Bohužel, nepovedlo se."
Byla pro vás uplynulá sezona něčím výjimečná?
"Nejvíc asi tím, že jsem se zranil. To se mi nikdy předtím nestalo. Pravé koleno mě limitovalo delší dobu, postupně mi bylo jasné, že budu muset na operaci. Ale chtěl jsem mít čisté svědomí, makal jsem až do konce. Před zápasem s Floridou jsem nemohl nohu ani ohnout. Jak jsem šel do zátěže, koleno zlobilo."
V Atlantě tentokrát nepůsobil žádný další český hokejista. S kým jste nejvíc trávil volný čas?
"Se Slovákem Borisem Valábikem. Je to kamarád, výborný kluk. Dostal se do prvního týmu, hrál také na mistrovství světa ve Švýcarsku. Když dostali od našeho nároďáku 0:8, hned jsem Borisovi napsal textovku. Dal jsem mu to takříkajíc sežrat."
Hecoval jste se také s Jiřím Tlustým, který letos dával zejména v AHL góly jako na běžícím pásu?
"To víte, že něco proběhlo. Jirka měl formu. Hráli jsme proti sobě, dal mi jen jeden gól. Ale raději se nebudu moc vytahovat, prorože rok předtím jsem od Tlusťocha dostal tři... S Jirkou, ale i s Kubou Voráčkem a s dalšíma klukama z Kladna jsme velcí kamarádi. Když je možnost, potkáme se během sezony a popovídáme si. Všichni se pak těšíme na léto domů. Začínali jsme spolu, byli jsme v juniorských reprezentacích. Pak se naše cesty rozešly, ale v kontaktu jsme pořád."
Jaké máte plány na léto? Bude příprava na nový ročník v něčem odlišná?
"Nemyslím si. Pomalu začnu zatěžovat nohu, chtěl bych posilovat, trénovat. Půjdu do toho s rozmyslem, protože po operaci ještě nejsem stoprocentní.V Kladně bych měl zůstat do poloviny srpna, pak odletím do Kanady, kde příprava vyvrcholí. Takhle jsem to měl i v minulých letech. Kdepak, nic měnit nebudu. Mým hlavním cílem je lepší pozice v Atlantě."
Share on Facebook
