Ondráček o pískání sněhové bitvy: Neuvěřitelný zážitek, zima mi nebyla

Foto: iihf.com

(BUFFALO, od našeho zpravodaje) Historicky první utkání MS dvacetiletých pod otevřeným nebem sehráli junioři Kanady a Spojených států, ovšem český hokej měl u téhle unikátní akce také zastoupení. Jako jeden z čárových rozhodčích ho pískal Jiří Ondráček, pro něhož to byl zatím vrchol kariéry. "Neuvěřitelný zážitek. Rekordní návštěva, sněžení, zápas dlouhý víc než tři a půl hodiny. Začínali jsme za denního světla a končili pod umělým osvětlením. Fakt něco neskutečného," konstatuje sympatický arbitr.

Fanshop

Setkat se s ním a pohovořit o mimořádné události nebylo jen tak. Muži v pruhovaném potřebují na MS souhlas vedení komise rozhodčích, pokud mluví s médii, nesmějí se vyjadřovat ke konkrétním a sporným situacím. Ale v případě Jiřího Ondráčka svolení od povolaných klapl, český rozhodčí si našel chvilku na setkání po dalším duelu Finska se Slovenskem, které také pískal.

Cítil jsem velkou euforii. Každý chtěl ten zápas pískat, a vybrali nás

Prvotní nadšení z utkání pod otevřeným nebem vystřídaly další povinnosti, ale dojmy a vzpomínky bude mít v sobě Ondráček navždy. "Nominace byla oznámena den dopředu. Musím se přiznat, že mě to překvapilo. Je nás tady 22, vybrali mě mezi čtveřici vyvolených," libuje si. Hned začal přemýšlet, co ho vlastně na stadionu fotbalových Buffalo Bills čeká. "Podíval jsem se na internet, jaká bude předpověď počasí. Protože v Buffalu bylo přes den mínus patnáct a tohle byl nakonec jediný den, kdy se teplota pohybovala kolem mínus osmi až devíti stupňů. Hlavně jsem ale cítil velkou vnitřní euforii. Každý to tady chtěl pískat a vybrali zrovna nás."

Pro rozhodčí vyvstala nutnost přemýšlet, jak se optimálně obléci. Venku mrazy, hrozilo sněžení, které pak skutečně přišlo. "Zkoušel jsem asi milion kombinací. Ale nakonec jsem měl ve spodní části těla to, co normálně, a nahoru jsem si přibral dvě vrstvy navíc. Na hlavách jsme měli kukly, na rukách rukavice, což normálně nesmíme. Tady to bylo povolené," popisuje. Od nadřízených prý rozhodčí dostali jediný speciální pokyn. "Řekli nám, že musíme dohrát za každou cenu. Zápas nesměl skončit předčasně a dohrávat se někdy jindy. Kvůli lidem, celé té show a komerci. Bylo to těžší, začalo sněžit. Varovali nás předtím, upozorňovali, že klidně můžeme čistit led víckrát, než jenom třikrát. Ale zápas bylo nutné dokončit za každou cenu."

Člověk postupně prochladne, ohřát jsme se chodili na trestnou lavici

Průběh utkání nabídl mimořádné podmínky. Sněžení zesílilo, místy panovala špatná viditelnost. K tomu mráz, poryvy větu. "Mně ale zima nebyla. Snad až ke konci třetí třetiny, kdy už zápas trval tři a půl hodiny. To fakt člověk prochladne. Ale chodili jsme se ohřát na trestnou lavici, kde měli obrovský ohřívač," usměje se. Bitva se vinou úprav ledu hodně natahovala. Navíc došlo na prodloužení a nakonec i na samostatné nájezdy. "Takhle dlouhé utkání jsem nikdy neřídil," oklepe se český čárový. Podobné podmínky k pískání zažil jenom v začátcích. "Asi první nebo druhý rok jsem pískal v Dobříši na otevřeném ledě. Byl to okresní přebor chlapů. Ale co si pamatuju, tehdy nesněžilo, ani nebyl takový mráz."

Také pro hokejisty to bylo pochopitelně nepříjemné. Všichni to však dali. "Co jsem pak četl, Kanaďané na to byli zvyklí, protože už někde pod širým nebem hráli." Zápas provázela velká rivalita. "Bylo to trošku víc vyhecované, přece jenom publikum bylo rozdělené půl na půl. Na ledě šlo cítit, že po sobě některé dvojičky jdou. A když Amerika začala snižovat, náboj to mělo ještě větší. Myslím, že se to muselo líbit," říká. Jako čárový rozhodčí vyvíjel maximální úsilí, aby zřetelně viděl všechny ofsajdy a další důležité detaily. "Sníh se nám chytal na plexi, které nebylo možné otřít, protože bychom to rozmazali. Ale horší mi přišlo, že jednu chvíli ležely na ledě dva, tři centimetry sněhu. A my jsme absolutně neviděli puk. Ani čáry. Nechci říci, že pak bylo rozhodování náhodné, ale mnohem obtížnější. A hlavně, když jel puk po ledě, tak si před sebou valil sníh jako kouli.“

Nezbývalo tedy, než zápas několikrát přerušit. "Ale neměl jsem strach, že by se nedohrálo. Nevím, co by se muselo stát, aby to tak dopadlo. Byl tam i delegát z IIHF a ten dělal všechno, aby se utkání dokončilo.“ Osud duelu byl ještě den před začátkem nejasný, protože Buffalo svíraly mrazy. A při tréninku Američanů vznikaly v ledu velké rýhy. Podle Jiřího Ondráčka ovšem hrací plocha dlouho držela. "První dvě třetiny to bylo celkem dobré. Ve třetí se při každém čištění opravovaly díry, které se tam vytvořily. Hlavně za brankami, kde jich bylo asi nejvíc. Kvůli tomu se zápas také protáhl o několik minut. “

Trému jsem neměl. Všichni jsme do toho šli s tím, že si to užijeme

Když skvělá sněhová bitva přece jen doběhla do cíle, rozhodčí si oddechli. Jiří Ondráček bude mít památku v podobě speciálního puku. "My rozhodčí je sbíráme," hlásí. Osobnímu zážitku se nic nevyrovná, tohle hned tak něco nepřebije. "Musím se přiznat, že jsem před začátkem neměl žádnou trému. Všichni čtyři rozhodčí jsme tam šli s tím, že si to užijeme. Vychutnali jsme si úvod celé show a pak to, když těch asi 45 tisíc lidí začalo skandovat. To bylo něco neskutečného," září. Fanoušci si akci užili, ačkoli byla ohromná zima. "Jeli jsme na zápas tři hodiny předem a cestou z Buffala jsme viděli, jak lidé kempují kolem stadionu. Někdo říkal, že tam byli už přes noc," kroutí hlavou.

V Buffalu si Jiří Ondráček užil mimořádnou událost. "Zatím je to největší zážitek mé kariéry rozhodčího, která trvá jedenáct let. Jediné, co to může přebít, bude start na mistrovství světa dospělých. Jestli se někdy povede," povídá upřímně. Jakmile slyší zmínku, co takhle napodobit krajana Libora Suchánka a proniknout do NHL, hned se usměje: "Bylo by neuvěřitelné, kdybychom se tam potkali dva Češi. A ještě k tomu čároví. Ale bylo by to fajn.“ I účast na utkání pod otevřeným nebem v Buffalu je ovšem výjimečná. Však také Jiří nestačil po skončení duelu koukat na mobil, kolik mu přišlo zpráv. "Nominace vyšla šest hodin před zápasem, takže lidé, co to sledují, začali gratulovat už před zápasem. Po něm se mi mobil vybil z toho, kolik zpráv přišlo. Zápas vysílala naše televize, takže i pro lidi doma to byl velký zážitek," uzavírá.

Foto: iihf.com

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz