Nový kouč hokejistek Novák: Neberu to jako podřadnou práci

Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz

Zatím žádnému trenérovi se nepodařilo dovést českou ženskou reprezentaci na olympijské hry, teď se o to pokusí Petr Novák. Svérázný kouč se zatím u týmu rozkoukává, za sebou už má úvodní oťukávací kemp v Benešově. „Mám zprávy takové, že holky mluví v kabině sprostěji než chlapi. Mně možná taky občas ulítne nějaké sprosté slovo, ale nechtěl bych,“ přiznává ke své nové roli v rozhovoru pro hokej.cz.

Fanshop

Jaké jsou vaše první dojmy z trénování ženského týmu?
Když dám hodně krátkou odpověď: Představoval jsem si to horší. Holky mě mile překvapily.

V jakém smyslu horší?
Horší úroveň. Holky se snažily, jde jim to. Myslel jsem, že budou mít větší problémy, jak s kombinací, tak s individuálními činnostmi. Mile mě překvapily, jak to zvládají. Na to, že některé byly poprvé na ledě.

Čemu jste se tedy na úvodním kempu věnovali?
Nevěnovali jsme se ničemu, protože to pro ně byl první kontakt s ledem, pro některé po čtyřech měsísích. Věnovali jsme se zapracování a převážně individuálním činnostem, a pak jsme si dvakrát zahráli proti sobě.

Jak na vás působí ženský kolektiv?
Je to výběr, je to reprezentace, takže holky už nějaké zkušenosti mají a vědí, o co jde. Jejich přístup se mi zdá zodpovědný. Disciplína a chování mi připadají dobré. Třeba se otrkají a bude to horší. Ale doufám, že ne.

Byl jste rád za nabídku trénovat ženskou reprezentaci?
Jo, byl jsem rád. Kdo by nechtěl trénovat reprezentaci, že jo. Já to neberu jako nějakou podřadnou práci, že si někdo řekne: Ježiš, on trénuje holky. Takhle to neberu. Je to olympijský sport, je to reprezentace České republiky, a tak k tomu přistupuju. S veškerou zodpovědností, nechci nic podcenit.

„Nová výzva? To říkají fotbalisti, když jdou hrát okresní přebor. Takže tohle říkat nechci.“

Berete to jako novou výzvu ve své trenérské kariéře?
To říká každý, to je pro mě nová výzva. To říkají fotbalisti, když jdou hrát okresní přebor. Takže tohle říkat nechci. Ale je to nová práce, která mě, doufám, bude bavit, a budu chtít udělat maximum pro to, aby tým uspěl.

Poznal jste už odlišnosti, jak se musíte chovat k dívkám oproti klukům?
Myslím, že tam velké odlišnosti nejsou. Mám zprávy takové, že holky mluví v kabině sprostěji než chlapi. Mně možná taky občas ulítne nějaké sprosté slovo, ale nechtěl bych. To vedení asi není zase tak odlišné, akorát si musím dávat pozor, abych nevlítl do kabiny v nevhodnou chvíli.

Přišla už nějaká situace, kdy jste chtěl zařvat? Na ledě se něco nepovedlo...
Řval jsem na Tejroše (asistenta trenéra), aby střídal, to bylo všechno (směje se). Ne, nekřičel jsem. Byl to první kemp, navíc jsme věděli, že holky jsou poprvé na ledě. Takže když se jim něco nepodaří, nebudeme je první tři dny stresovat s tím, že si špatně přihrály, když tři čtyři měsíce nestály na bruslích.

Jak na vás hráčky reagovaly? Nebyly vyjukané, že by jen tiše seděly a říkaly si: Hele, nový trenér?
No doufám, že jo! Byly tam mladé holky, tak doufám, že mají respekt. Jinak by to bylo špatné. Ne, chovaly se tak, jak jsem si představoval. Chovaly se dobře.

Asistent Petr Tejral u týmu zůstal. Pomohl vám zapracovat se?
Minimálně mi pomohl s tím, abych poznal holky. Já bych se s tím jinak trápil do ledna, musel bych si pořídit jejich fotky a učit se jejich jména a obličeje, protože je neuvidím každý den. Pomohl mi seznámit se s nimi, taková ta jejich původní charakteristika. Nebo mi řekl, to je tahle, to není druhá. Já mu říkám, hele, to je Martina, on ne, to je Karolína.

„Některé nahlásily konec kariéry. Pokoušeli jsme se je přemluvit, některé jsou radikálně přesvědčené a některé ještě váhají.“

Takže teď už je znáte všechny?
Na konci jsem seděl nahoře na tribuně, napsal jsem si jména, a myslím, že jsem je poznal. Ale bez košíku bych je zase nepoznal. Ve výstroji je už poznám.

Jak jste vůbec tvořili nominaci na úvodní kemp? Kádr byl hodně namíchaný.
Manažerka sbírala omluvenky a zvala nové hráčky. Jsme rádi, že se nás tady sešlo dvacet plus gólmani, a doufáme, že na příští akci se nás taky sejde dvacet plus gólmani. A že nebude tolik omluvenek.

Zasáhly vám do plánů i konce kariér některých hráček?
Jo, některé nahlásily konec kariéry. Pokoušeli jsme se je přemluvit, některé jsou radikálně přesvědčené a některé ještě váhají. Uvidíme, třeba se s nimi ještě zkontaktujeme a třeba přijedou na další akci.

Sezona pro váš tým nemá žádný vrchol. To bude poměrně zvláštní, že?
Bereme to jako příležitost vidět širší kádr hráček, když se nemusíme soustředit na žádný vrchol typu olympijské hry nebo mistrovství světa. Chtěli bychom tím pádem dát šanci širšímu výběru a třeba i mladším holkám, které mají vrchol sezony s osmnáctkou v lednu. My budeme mít ještě akci v únoru a tam bychom třeba mohli pozvat z osmnáctky jednu dvě pětky, které nás předvědčí o tom, že mohou reprezentovat.

Budete mít klid na systematickou práci, když máte do prvního vrcholu dva roky čas.
Jo, myslím, že budeme mít větší klid na práci. Chceme dát příležitost všem holkám, co se budou objevovat v Evropě, protože z Ameriky je sem na turnaje čtyř asi tahat nebudeme.

„Zase si udělám spoustu věcí, které odkládám i dvacet let. Třeba uklidím ve sklepě.“

Váš program se tedy už tvoří?
Progam máme jasný do konce kalendářního roku. Teď v srpnu sehrajeme v Příbrami dva přátelské zápasy s Tornadem Moskva, pak v listopadu máme turnaj čtyř v Rusku a v prosinci turnaj čtyř v Čechách, který bychom si chtěli zahrát v nejsilnější sestavě. Ale uvidíme, jak se nám to podaří skloubit s holkama, které hrají v zahraničí.

Začal nový olympijský cyklus. Jaký vidíte potenciál, aby se ženský tým poprvé dostal na olympiádu? A je to i pro vás velká motivace?
Motivace je to velká, potenciál nevidím, protože jsem holky viděl poprvé v životě. Nechci hovořit, jestli na to mají. Ale samozřejmě budu chtít udělat všechno pro to, aby se tam dostaly.

Co se klubu týče, skončil jste u juniorů Slavie. Nikde nepokračujete?
Zatím ne.

Čekáte, že by ještě mohla přijít nabídka?
Ta může přijít kdykoli. V loňské sezoně jsem asi dvě odmítl a teď zatím nikdo nevolal. Tak čekám, že někdo zavolá (směje se). Ne, nečekám. Prostě zatím nabídku nemám, a jsem s tím smířený.

Rád byste trénoval? Rád byste se udržel „v tempu“?
Já jsem v tom tempu asi pětadvacet let. Když si půl roku odpočinu, tak si myslím, že se nic nestane. A možná mě i děti uvidí častěji doma. Možná to bude dobré.

Takže se na to trochu i těšíte?
No, prostě to bude volnější. Zase si udělám spoustu věcí, které odkládám i dvacet let. Třeba uklidím ve sklepě.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz