Nováček přepsal hradeckou historii. Rád jsem součástí úspěchu, hlásí Rybár
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Nikdy za dosavadních 91 let klubové historie se Hradci Králové nepovedlo to co letos, postup do extraligového semifinále je jeho největším úspěchem. Pomohl k němu i mladík, jehož v Česku před sezonou nikdo neznal. Příjmení však o brankářských genech Patrika Rybára hodně vysvětluje.
Jeho otec Pavol býval úspěšným reprezentantem, jenž většinu kariéry strávil doma na Slovensku. To Patrik vytáhl ve 22 letech paty přes západní hranice a hned ve své první sezoně mezi mantinely české Tipsport extraligy se dočkal úspěchu.
Brzy se v Hradci „prochytal“ na pozici jedničky a svou pozici potvrdil ve čtvrtfinále play off, kde pomohl skolit Litvínov. „Nebylo to jednoduché, nevěděl jsem, co od toho mám čekat. Ale postupem času jsem si našel ty svoje věci. Jsem rád, že to vyšlo a že jsme postoupili,“ říká Rybár, jenž působí na ledě i v zákulisí nesmírně klidným, tichým dojmem. „Je potřeba se soustředit na každý zápas, na každou sekundu na ledě. Pak to přijde samo,“ věří.
Do série přitom vstoupil nejhorším možným způsobem. Jeho kiks v prvním zápase pomohl Litvínovu k výhře, ovšem jak se vzápětí ukázalo – rychle to hodil za hlavu. „Ten moment mě nastartoval, sportovně mě nas*al. Jsem rád, že jsem se takhle zvedl a mužstvu pomohl,“ kvituje mladý gólman.
Podívejte se, jak se v Hradci po postupu slavilo:
Přitom Martin Hanzl ho skrz média označil za hradeckou slabinu, na kterou Litvínov „jen“ nedokázal přijít. „Kdybych byl ta slabina a stále bychom vyhrávali, tak by mi to vůbec nevadilo,“ směje se muž, který pět zápasů odchytal s úspěšností téměř 93 procent. Ve druhém si připsal čisté konto, ale ještě víc byl jeho výkon potřeba ve čtvrté bitvě. Tam Mountfield tahal za kratší konec provazu, přesto slavil.
„Samozřejmě. Kdybychom prohráli, určitě by se nám hrálo hůř. Byli bychom pod větším tlakem, doma bychom museli vyhrát. Teď jsme za stavu 3:1 věděli, že kdybychom prohráli, tak se nic nestane. Ale zvládli jsme to,“ komentuje závěrečnou přestřelku, v níž čelil 41 střelám. „Je super, když mám hodně práce a jsem v zápřahu. Líp se chytá, líp se na to koncentruje, než kdybych měl nějakých patnáct střel,“ reaguje.
V čem vůbec podle Rybára jeho tým Vervu předčil? „Hráli jsme dobře do obrany, zblokovali hodně střel. Litvínovu jsme hru znechutili, vycházelo nám to. A měli jsme i štěstí,“ dodává pokorně.
Není divu, že v Hradci Králové se slavilo dlouho do noci. Tak daleko totiž místní hokejisté ještě nikdy v historii nedošli. Extraliga našla ve městě po přesunu z Českých Budějovic skvělé zázemí, hokejový boom může po premiérovém zdolání čtvrtfinálového schůdku pokračovat.
Je to i Rybárova zásluha, přestože v klubu kompletuje teprve svůj první ročník. „Jsem rád, že můžu být součástí úspěchu,“ uvědomuje si. Ale končit ještě nechce! „Zkusíme to ještě prodloužit, když jsme se dostali do další fáze.“ Pro semifinále se Mountfieldu rýsuje série s Kometou, která by byla i po fanouškovské stránce naprostou peckou.
Ale pořád připadá v úvahu i Třinec, spíše v teoretické rovině pak ještě Plzeň. „Myslím, že si nevybereme. Třinec i Kometa jsou výborné celky. Počkáme si, jak skončí další série, a začneme se připravovat. Vyčistíme hlavy, další kolo bude úplně o něčem jiném,“ tuší Patrik Rybár.
Bude to pro Hradec se slovenským žolíkem v zádech konečná, nebo ne?
Share on Facebook
