Nepanikařili jsme, těší kapitána Voráčka. Chválí Holíka a děkuje fanouškům
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Poprvé od loňského září, kdy se česká reprezentace utkala v Praze s Rusy před startem Světového poháru, nastoupil Jakub Voráček za elitní výběr na domácím ledě. Dostal kapitánské céčko a úkol velet ofenzivě národního týmu. Jeho dojmy z úvodní bitvy s Finy? Nakonec pozitivní. "Hráli jsme dobře, už na začátku tam bylo pár šancí, ale bohužel jsme dostali dva slepené góly po takových blbých odrazech. Ale nepanikařili jsme, hráli jsme dobře dozadu i v oslabení. Můžeme být spokojeni," pochvaluje si.
Přitom vstup do zápasu se hokejistům nepovedl, po trefách Pihlströma a M. Aaltonena rychle ztráceli. Domácí výběr trošku zaspal, nicméně pak se nadechl, díky Červenkovi snížil a nabral tempo. "Ten druhý gól jsme dostali v osmé minutě, takže ještě dvaapadesát zbývalo do konce. Věděli jsme, že hrajeme dobře, a když u toho zůstaneme, nějaké góly dáme. Na ten první jsme chvíli čekali, ale to se někdy stává, i když šance jsou. Proto je důležité najít si cestu za vítězstvím," upozorňuje.
Voráček naskočil ve formaci s Romanem Červenkou a Petrem Holíkem, tohle trio vypadalo zajímavě. Především malý velký muž ze Zlína hrál výborně, kapitán má pro Holíka jen slova uznání. "Hrozně šikovný kluk. Pokaždé, když jsem zvedl hlavu, stál na správným místě. Hrál skvělý zápas, to samé Roman Červenka. Ví, kam se má postavit, i proto měl pět, šest šancí dát gól. Myslím, že naší lajně to docela šlo, vytvářeli jsme si tlak. Dařilo se nám napadání. Snad to půjde nahoru," přeje si.
Česká reprezentace poprvé nastoupila ve složení, jež by se mohlo blížit tomu pro mistrovství světa. Příslib vypadá docela příznivě. "Hlavně ať vyhráváme," usměje se Voráček. Na soudy je ještě brzy, všichni hokejisté se musejí navzájem více sžít. Ti ze zámoří zápasili s herní pauzou i s přechodem na širší led. Kladenský odchovanec si s přechodem na evropské podmínky poradil bleskově, má s tím ostatně už dostatek zkušeností. "Nebylo to špatné. Samozřejmě, že místa bývá na tomhle větším ledě víc, při bránění to trochu nezvyk je. Holt nesmím tolik brzdit, jakmile zastavím, musím střílet," nabádá se.
Tenhle záměr uplatňovala hvězda Philadelphie do sytosti, Voráček pálil s velkou chutí. Takže spokojenost i po osobní stránce? "Jo, dobrý. Na to, že jsem prakticky dva týdny nebyl na ledě, to šlo. Trochu jsem se ve druhé třetině zavařil, tak jsem to tam chvíli rozdýchával. Ale pohoda. Když jsem v zápase, střílím, tak je to vždycky fajn. Pohyb byl dobrý, snad to bude ještě lepší, abych klukům pomohl víc." Ačkoli se zápas nakonec povedl, Češi vědí o rezervách. Například přesilovky chtějí ještě vypilovat. "Jo, to je pravda. Hráli jsme teprve první zápas, ono to přijde. První přesilovka třeba byla dobrá, ale ta pět na tři ne. Nicméně máme čas, to je v klidu. Celkově se mi líbilo, jak jsme chodili do brankoviště, je důležité tam lézt. Takhle musíme hrát dál," potvrzuje.
Všichni čeští hokejisté si zároveň vychutnali parádní kulisu. Vyprodané hlediště fandilo, povzbuzovalo. Místy to byl kotel, jak se patří. "Užil jsem si to," kvituje Voráček. "Lidé byli hlasití, podporovali nás, Těší mě, že i kvůli nim jsme vyhráli." Dnes má národní tým volný den, v sobotu hraje od 17 hodin proti výběru Švédska. Příští soupeř cestuje ze Stockholmu, kde na úvod turnaje přemohl Rusy 4:3 po prodloužení.
Share on Facebook
