Neodklouzali jsme to, přísahá Dobrovolný. Kariéru už měl na krajíčku

Foto: Jan Jedlička, hcdynamo.cz

Už dva dny měli splněno, a tak od hokejistů Dukly nikdo nečekal, že by snad mohli Dynamo odstřihnout od potvrzení extraligové záchrany. Jihlava byla uprostřed oslav, navrch nechala mimo hru několik opor. Nakonec sehrála při porážce 2:4 důstojnou partii. „Slavili jsme, tohle se slavit prostě musí. V sobotu jsme si ale odpočinuli,“ říká matador Jiří Dobrovolný.

Fanshop

Jeden z největších mazáků napříč druhou nejvyšší soutěží prožil vzhledem ke zraněním opravdu neskutečně těžkou sezonu. Ale o to krásnější byla její tečka. V pátečním postupovém utkání s Karlovými Vary naskočil poprvé od 23. ledna aspoň na tři střídání, dva dny nato už odehrál kompletní zápas. Navíc s céčkem na hrudi!

„Už jsem byl v téhle sezoně dvakrát tak nějak na konci kariéry a říkal jsem, že to třeba už nikdy neobleču. Psychicky jsem byl dole, a tohle mě hrozně nakoplo,“ vypráví upřímně bek, který s Duklou už dvakrát z extraligy spadl. Až teď poprvé postoupil.

Po zápase v Pardubicích přišel hodně netradiční obrázek, spokojené byly oba týmy...
Spokojené jsou oba, i když ta prohra člověka bolí. Ale myslím, že jsme na ledě nechali všechno, nic jsme nepodcenili. Někdo si myslel, že to půjdeme odklouzat. Tým ukázal, že má charakter. Byli jsme schopni sehrát vyrovnaný zápas, i když už nám prakticky o nic nešlo a na ledě s námi nebyly ty největší hvězdy. Dokázali jsme, že na výsledku nám záleží.

Spousta fanoušků ale pochybovala, jak do zápasu nastoupíte po oslavách postupu.
Slavili jsme, tohle se slavit prostě musí. V sobotu jsme si ale odpočinuli, přece jenom před zápasem jsme si to tolik nemohli dovolit. Někteří kluci, kteří nehráli, pokračovali prakticky osmačtyřicet hodin. Jsem rád, že i když jsme před zápasem neměli ty hlavy na rozbruslení ani v autobuse, tak jsme nic nevypustili a odehráli zápas se ctí a hlavou nahoře.

Jak se hrálo vám osobně?
Já jsem si připadal jak v létě, protože jsem dvanáct týdnů nehrál zápas. Kluci říkali, že to není nijak rychlé, ale mně to připadalo extrémně rychlé. Vždycky jsem byl rád, že jsem se dostal na střídačku, vydýchal se, podíval se nahoru a už jsem měl zase jít na led. V první třetině jsem byl jak Alenka v říši divů. Tři střídání, tři góly, z toho dva k nám a jeden k nim. Pak už se to trochu srovnalo a z naší strany to bylo lepší.

Navíc jste měl na hrudi kapitánské céčko...
Tomáš Čachotský dostal volno. Bylo to pochopitelné, protože hrál pod prášky a injekcemi, takže si zasloužil ten poslední zápas nehrát. Céčko se mi vrátilo, ale já na tom nějak nebazíruju, jestli ho mám, nebo nemám. Jsem vůbec rád, že jsem tady mohl být. Už jsem byl v téhle sezoně dvakrát tak nějak na konci kariéry a říkal jsem, že to třeba už nikdy neobleču. Psychicky jsem byl dole, a tohle mě hrozně nakoplo. Jsem za to rád.

Cítil jste z Pardubic nervozitu, když dlouho vedly „jen“ 2:1?
Určitě, bylo to vidět. Kdybychom dali nějaký gól... Oni museli, my jsme mohli, to je to nejhorší, co vás může potkat. Je pravda, že po tom jejich rychlém nástupu jsem toho měl plný brejle. Po dvou střídáních jsem říkal, tyjo, tak tady nemám co dělat. Ale třetí střídání jsme dali góla, tím jsme se asi trošičku uklidnili a oni znejistěli. Hlava dělá osmdesát procent výkonu. Až ve třetí třetině jsme zase dostali dva rychlé góly a pak už se to dohrávalo. Ale myslím, že za ty dvě třetiny si zasloužíme poděkovat.

Autor: Jan Jedlička, hcdynamo.cz

Nechali jste odpočívat i gólmana Miroslava Svobodu, šanci dostal junior Jan Brož. Souhlasíte, že po tom těžkém startu si vedl výborně?
My máme velmi dobrého trenéra gólmanů (Petra Jaroše), který s klukama pracuje prakticky každý den. Dokonce i v sobotu ráno jsme my, co jsme předtím nehráli, měli s gólmany speciální trénink. Jak se u nás o ně staráme, to by nám mohl možná kdejaký tým na světě závidět. Zvládl to bravurně. Samozřejmě nějaké góly dostal, ale chybu neudělal, naopak ve druhé třetině zázračným zákrokem na čáře zachránil gól a pak nás podržel ještě několika zákroky. Takhle těžký zápas před tolika lidmi nezažil. Chytal juniorku, to máte dvě stě lidí, i když proti Kometě jich byly dva tisíce. Klobouk dolů, jak to zvládl.

Loni Dukla oslavila 60 let od založení a 50 let od prvního titulu. Návrat do extraligy je tím nejlepším možným dárkem, že?
Krásný, no. Dali jsme Dukle nejlepší dárek, jaký si může přát. Teď uvidíme, co bude dál. Jestli ještě někteří kluci budou hrát a kdo tady vůbec zůstane. To je otázka na vedení a trenéry, kteří s námi budou mít asi ve středu pohovory. Dáme si nějaké tři týdny volno, a pak buď začneme, nebo nezačneme. To už nezáleží na mě ani na nás.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz