MS v Kanadě? Strašně mě to láká, přiznává Dopita. Trénovat potřebuje každý den
Foto: Karel Málek, Juniorský hokej
V minulé sezoně vedl Třinec, předtím trenérsky působil u olomouckých hokejistů, kde byl majitelem klubu. Teď se Jiří Dopita přesunul k nové práci. Jednak kývl na nabídku z druholigového Vsetína, ale především rozšířil štáb reprezentační dvacítky, přičemž má na povel i mladí juniory z výběru devatenáctiletých. "Je to zase něco nového. Musím říci, že mě tahle možnost oslovila," konstatuje upřímně.
V úterý se přijel podívat na zápasy Memoriálu Ivana Hlinky do Břeclavi. Olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa se podobně jako desítky kolegů zúčastnil trenérského semináře, poté sledoval talenty z ročníků, jejichž čas ve starších kategoriích brzy přijde. Dopita se snaží pomoci vypěstovat další esa pro světový hokej, s dvacítkou by rád zažil úspěch na mistrovství světa. "Bude se hrát v Kanadě, což je pro každého z nás zajímavé," potvrzuje.
Nástup do trenérských pozic u výběrů do 19 a 20 let je ve vašem případě novinkou. Co přesně to pro vás obnáší?
"Určitě zkušenost. Neříkám, že bych s mládeží zkušenosti neměl, v Olomouci jsem působil u mladšího i staršího dorostu, ale tyto kategorie jsou reprezentační. Už mám za sebou první akce - s dvacítkou ve Finsku, s devatenáctkou na nedávném turnaji v Drážďanech. Člověk mohl vidět silné soupeře, hlavně Finové patří k top týmům na světě."
Bylo těžké se rychle adaptovat?
"Pozici u dvacítky mám jako asistent, víceméně dělám věci, které potřebuje hlavní Kuba Petr. Pověřím mě tím, konzultujeme, co se bude či nebude dělat. Atmosféra je velice dobrá, dvacítka tvoří kvalitní kolektiv. Ve Finsku bylo vidět, že Kuba Petr zná kluky delší dobu. Tréninky i celý týden na mě zanechaly dobrý dojem - tedy až na první zápas s Finy, kdy jsme prohráli 0:7 a výsledkově nám to vůbec nevyšlo."
V čem konkrétně bude u dvacítky spočívat vaše role?
"Domluvili jsme se víceméně na standardních věcech. Jsou to přesilovky, individuální činnosti, také třeba vhazování. A podobně. Co bude Kuba Petr potřebovat, samozřejmě mu jsem k dispozici. Utkání ve Finsku jsem vždy dvě třetiny sledoval z tribuny, pak jsme spolu určité detaily konzultovali, aby měl Kuba také jiný pohled než ten ze střídačky."
Po návratu jste se ihned přidal k devatenáctce, kde jste hlavním trenérem a asistuje vám David Bruk. Byl jste spokojen s vystoupením na turnaji v Drážďanech?
"Rezervy jsou samozřejmě vždycky. Na akci jsem přijel až těsně před jejím začátkem, vzhledem ke kempu dvacítky jsem byl trošku ochuzen o týden společné přípravy. Cílem bylo poznat hráče, vletěl jsem do toho. A dojem z turnaje? Pocity jsou takové smíšené. Po individuální stránce nejsou kluci špatní. Se Slováky jsme hráli výborné utkání, i výsledkově. Naopak se Švýcary horší, ovšem projev mančaftu byl srovnatelný s tím, co jsme předvedli předtím v prvním zápase. Výsledek určitě neodpovídal dění na ledě. Ale poslední zápas s Německem dobrý nebyl, skončilo to trošku propadákem, což mě mrzí. První dvě utkání nicméně vypadala docela slušně."
Zaujal vás v devatenáctce někdo z hráčů natolik, že dostane prostor ve dvacítce?
"Obě akce jsou zrádné v tom, že se konaly na začátku. Kluci byli připraveni různě, viděli jsme to na ledě, mluvil o tom při hodnocení už Kuba Petr. Máme před sebou další akce, v průběhu dvou nebo tří měsíců, které zbývají do startu závěrečné přípravy před šampionátem dvacítek, se může něco stát. Může se objevit nějaký hráč, který si řekne o příležitost. Také víme, že někteří kluci nebudou k dispozici na blížícím se turnaji v Hodoníně, jelikož odletí na kempy do Kanady."
Kromě práce u juniorských reprezentačních týmů jste přibral také koučování druholigového Vsetína. Půjde všechno optimálně skloubit?
"Ono těch reprezentační akcí není zase tak moc. Navíc když jsem kývl Vsetínu, že pomůžu, byli jsme domluveni na určitých věcech. Řekli jsme si, že pokud se mi naskytne nějaká zajímavá nabídka, budu ji moci využít. Mám s nimi otevřenou smlouvu, nebo lépe řečeno dohodu. Dvacítku čeká koncem měsíce turnaj v Hodoníně, v listopadu pak Švédsko, devatenáctka bude hrát ve Finsku. Prosinec bude samozřejmě delší, odjedu do Kanady na mistrovství světa. Ale ve Vsetíně o všem vědí. Na druhou stranu - potřebuji každodenní práci, nejsem trenér, který by měl odtrénovaných deset sezon. Chybělo by mi to."
Vladimír Růžička před časem tvrdil, že s malým počtem odkoučovaných utkání ztrácí trenér správné instinkty. Souhlasíte?
"I tak nějak by se to dalo říci (usměje se)."
Sám jste na MS dvacítek nebo evropském šampionátu osmnáctek nestartoval, ale také jste kdysi zažíval pocity mladíka, který vstupuje do světa velkého hokeje. Máte pro současné svěřence v tomto směru pochopení?
"No jasně. Mezi klukama jsou rozdíly - herní i mentální. Ale i co jsem poznal ve dvacítce, přístup k hráčům je ze strany trenérů víceméně kamarádský. Na druhou stranu hráči musejí kouče ctít, je třeba mít odstup. Po této stránce jsem tam žádný problém neviděl."
S hokejem jste zažil hodně - olympiádu, šampionáty, NHL. Přesto, těšíte se na mistrovství světa dvacítek, které bude před úžasnými fanoušky v Kanadě?
"Obrovsky! Když jsem dostal nabídku nastoupit k mužstvu, tohle mě strašně moc lákalo. A stále láká. Co mám zprávy od kolegů, kteří ten turnaj absolvovali, je to zážitek pro hráče i trenéry. Samozřejmě se tam nepojedeme bavit, ale bude to něco mimořádného. Těším se fakt hodně! Mládežnický hokej má v Kanadě velikou prestiž, pro nás všechny bude účast na turnaji svátkem."
Share on Facebook
