Velké zklamání, říká Pejšová. Bojovaly jsme, jako bychom měly umřít

Foto: Martin Voltr

(DMITROV, od našeho zpravodaje) Smutek zalil kabinu českých juniorek, z Ruska se budou vracet bez vítězné tečky. Z převahy nad Finkami vytěžily jedinou branku, těsně padly a končí šesté. „Jednoznačně jsme je přestřílely, ale prostě jsme nedávaly góly. To byla zásadní chyba,“ ví Daniela Pejšová, jež má za sebou první ze tří možných šampionátů.

Fanshop

Hokejistky ročníků 2000 až 2002 tak zopakovaly výsledek loňského týmu z Přerova. Myslely přitom výš. „Je to velké zklamání. Myslím, že tenhle rok jsme měly ambice na to, abychom se umístily minimálně na tom pátém místě. Čekaly jsme od toho víc,“ přiznává Pejšová.

Přesto ujišťuje, že celý tým dal do posledního utkání všechno. „Každý chce vyhrát, i když už to není souboj o první nebo třetí místo. Bojovaly jsme, jako bychom měly po zápase umřít,“ říká.

Po větší část utkání se zdálo, že Češky chtějí vyhrát víc. Nejvýrazněji to bylo vidět ve druhé třetině, kdy Finky takřka nepustily z kleští. Jenže z šestnácti střel neproměnily ani jedinou. „Jednoznačně jsme je přestřílely, ale prostě jsme nedávaly góly. To byla zásadní chyba. Tah na bránu jsme měly, všechno jsme měly, akorát Finky prostě dobře bránily a my jsme je nemohly překonat,“ smutní česká obránkyně.

Povedlo se to jen Barboře Machalové, což bylo však málo. Leda že by tým předvedl stoprocentní defenzivní výkon. Místo toho inkasoval po dvou velkých chybách, které ho musí mrzet. „Byly ze zbrklosti. Udělaly jsme pár chyb, a Finky nás z nich hnedka potrestaly.“ Ve finiši ještě přišly poslední šance na vyrovnání. „Věřily jsme si, protože zápas končí, až když zahouká siréna. Hrály jsme v šesti a měly velký tlak, ale góla jsme nedali. Fakt to byla škoda,“ pokračuje Pejšová.

Na jedné z hráček nejmladšího ročníku bylo postupem turnaje znát, jak nabírá sebevědomí. O její nominaci víceméně nemohlo být před mistrovstvím pochyb. Tým potřebuje přesně takové obránce, kteří zastanou práci dozadu, mají rychlý přístup k soupeřům a umí podpořit i útok. I když někdy ten risk prostě nevyjde.

Jiří Vozák: Měli jsme neskutečný tlak

„Myslím, že jsem to zvládla dobře. Přece jenom to bylo první mistrovství, takže ze začátku jsem se hodně bála, že něco pokazím. Držela jsem se spíš vzadu. Pak už se to ze mě ale všechno dostalo, získala jsem sebejistotu a myslím, že jsem předvedla dobrý výkon,“ zkouší ohodnotit svoje vlastní výkony.

Patnáctiletá hokejistka může jet na další dva šampionáty a pokud se bude dál vyvíjet, měla by patřit mezi tahounky juniorské reprezentace. Určitě ještě dostane příležitost, aby vylepšila šestou příčku.

Jak bude vzpomínat na turnaj v Dmitrově? „ Jednoznačně pozitivně. Jako kolektiv jsme byly super, i na ledě to bylo fakt dobré. Ale chyběly ty góly. V tom jsme měly velkou smůlu,“ shrnuje závěrečné dojmy.„Je smůla, že jsme ve čtvrtfinále chytly zrovna Kanadu. Sice myslím, že jsme na ni měly, ale oni jsou jinde. Mají velký výběr holek, což my v Česku nemáme.“

Sestřih zápasu

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz