Sequens o české brankářské škole: Považují nás za absolutní špičku

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

9. července 2018, 9:43

Martin Voltr

Několik let strávil v Americe, aby se následně vrátil zpátky domů a pomohl vychovávat české brankáře. Benjamin Sequens má na povel gólmany v Litoměřicích a nově i v reprezentaci do 19 let, nedávno se ovšem do zámoří zase na skok podíval, aby na sympóziu v Coloradu vedle dalších odborníků z celého světa získal nové poznatky.

Povídejte, o jakou akci vůbec šlo?
Tahle akce se jmenovala Global Goaltending Retreat a organizoval ji Justin Goldman, což je velká gólmanská osobnost v Americe. Dělal i pro USA Hockey, pak si založil vlastní společnost Goalie Guild, což je nezisková organizace, která dává dohromady gólmanskou komunitu. Organizuje i další akce jako Network Goaltending Symposium v Nashvillu, kde jsem byl potom, což je pro poloprofesionální a profesionální trenéry. Tady na téhle akci v Coloradu dal dohromady lidi z různých svazů a byla zaměřená na vzdělávání méně rozvinutých zemí, které nemají jasně nastavenou gólmanskou koncepci.

S kým jste se tam potkal?
Pozvali třicet trenérů z celého světa, byly tam opravdu velké kapacity. Thomas Magnusson ze Švédska, který je takový guru moderního chytání, lidi z amerického svazu, ale taky zástupci těch menších, jako jsou Mexiko, Bulharsko, Japonsko a podobně. Mimo jiné i kluci ze slovenského svazu, Janko Lašák s dalšími dvěma trenéry. Byla to velice zajímavá skupina.

„Mladým organizacím jsme zaručovali, že všechno má svůj čas. Člověk si musí počkat, než začne vidět výsledky.“

A jaký jste měli program?
Poměrně volný. Měli jsme přednášky, ale bylo to prakticky nastavené tak, abychom my sami vytvářeli témata a bavili se o věcech, které nás zajímají. Třeba v sobotu jsme měli konverzaci u kulatého stolu, kde jsem já přednášel naši brankářskou koncepci, Thomas Magnusson švédskou a Phil Osaer americkou. Američané to samozřejmě dělají jinak, protože mají jinou zásobu, Švédové to dělají taky trochu jinak. I když my jsme to okopírovali od Švédů, tak jsme do toho zakomponovali spoustu našich prvků a zaměřili se na různé věci, které se hodí k našemu národu.

Čím jste tedy do diskuse přispěl vy?
Myslím, že co jsem já přinesl, je to, že jsme začínali od nuly a postupně to budovali. Všem mladým organizacím jsme zaručovali, že všechno má svůj čas. Člověk si musí počkat, než začne vidět výsledky. Musí to brát krok po kroku, pyramida se vždycky staví od základů. Mohli jsme jim předat zkušenost, že tenhle postup se nám vyplatil.

Foto: Archiv Benjamina Sequense

Foto: Archiv Benjamina Sequense

Jaké jste získal ohlasy na českou brankářskou školu?
Musím říct, že jsem na náš svaz a naši brankářskou školu slyšel neskutečné chvály. Od všech těch brankářských hlav jsme momentálně považováni společně se Švédy za absolutní špičku. Jde to vidět na draftu, ale například i na tom, že se spousta skautů z NHL začala vracet zpátky do Česka a sledují české gólmany, stejně jako ostatní hráče. Oni si strašně cení naší individuality. Jedno z témat bylo jak nedělat z gólmana robota, aby nevypadali všichni stejně. Každý člověk je úplně jiný, každý má svoje přednosti a nedostatky. Oni obdivovali, jak naši gólmani výborně bruslí a právě jak má každý svou identitu. Švédi si zhruba dva roky zpátky uvědomili, že prakticky všichni jejich gólmani vypadají stejně, a najednou se zjistilo, že nemají žádné úplně top mladší gólmany. Takže to přebudovávají, s tím, že se koukali i na nás, jak pracujeme s individualitami.

Je právě tohle základ té české školy? Co byste ještě vypíchl?
Podle mě je ještě jedna obrovská věc, ve které máme přednost. Souvisí s projekty svazu – vidíme neskutečné množství brankářů, díky regionálním trenérům, díky jednodenním kempům, díky speciálním kempům pro kategorii U15, kde si vezmeme gólmany v rozhodujícím věku před nároďáky... Vidíme, kde se jak pracuje, jak jsou na tom gólmani a na čem můžeme dál stavět. To je určitě super.

„Od všech těch brankářských hlav jsme momentálně považováni společně se Švédy za absolutní špičku. Jde to vidět na draftu, ale například i na tom, že se spousta skautů z NHL začala vracet zpátky do Česka a sledují české gólmany.“

A pak můžete postupovat jednotným kurzem, tedy s důrazem na individuality, jak říkáte. Daří se to?
Můj názor je ten, že je to nastavené na správné cestě. Pořád je tam ale obrovský prostor pro zlepšení. Myslím, že my Češi máme největší překážku v tom, že u nás chybí ta úplná otevřenost pro ostatní názory. Nám trvá strašně dlouho, než dokážeme přeřadit, uvědomit si, že hokej se vyvíjí, a přijímat informace. S tím se snažíme pracovat, to je naše největší limitace.

Inspiroval jste se v tomto bodě od ostatních odborníků na sympóziu?
Bavil jsem se jak s Philem Osaerem, hlavní hlavou amerického gólmanského developmentu, tak Thomasem Magnussonem. Oba dva neskutečně chválili jejich komunikaci, na které si zakládají. Zajímalo mě, jak to dělají. Američané i Švédové mají měsíční videokonference, kde se spolu baví všichni lidi ze svazu přes gólmany. Řeší, co se děje, jaké mají problémy v dané oblasti, jak to vyřešit. U nás to zatím chybělo. Vzhledem k tomu, že nás tolik není, máme menší pole působnosti a většinou to bylo závislé na osobním kontaktu. Ale teď už se pomalu dostáváme do stádia, kdy je nás moc na to, aby to stačilo.

Foto: Archiv Benjamina Sequense

Foto: Archiv Benjamina Sequense

Chystáte tedy něco podobného?
Ano, ze sympózia vzešel můj projekt, který budeme se svazem startovat od září. A to jsou videokonference pro trenéry brankářů. Další zajímavá věc, kterou jsem zvažoval, že budu dělat sám, jsou podcasty. To je jenom konverzace třeba mezi trenérem a expertem na dané téma.

Tím byste chtěli dostat odborné názory i k veřejnosti, jestli vás dobře chápu.
Ano, chtěl bych to tak udělat. Vycházelo by to z příprav na ty videokonference, které budou vždy probíhat na jedno jasně dané téma. Když už ta konference proběhne, není problém ji převykládat a dát informace k dispozici pro veřejnost, přes náš facebook, stránky svazu a podobně.

„Myslím, že my Češi máme největší překážku v tom, že u nás chybí ta úplná otevřenost pro ostatní názory. Nám trvá strašně dlouho, než dokážeme přeřadit, uvědomit si, že hokej se vyvíjí, a přijímat informace.“

Co jste si ukazovali na ledě?
Na ledě jsme měli tři hodiny v sobotu a dvě v neděli. Hodili nás tam a každý si mohl vymyslet svoje věci, ukázat je ostatním lidem. To se mi strašně líbilo. Bylo nás tam třicet, žádná velká skupina, a každý byl neskutečně otevřený. Každý mluvil o svých věcech, předávali jsme si informace. To člověka nejvíc naučí. V brankářině je to tak, že se všichni snažíme najít způsob, jak nejlíp zastavit puk. Ona je to sranda, když se řekne: Tak chyť puk. Prakticky všichni děláme to stejné. Akorát se lišíme v tom, jak se k tomu stoprocentnímu zákroku dostat.

Jste dlouhodobě v kontaktu s některými lidmi, které jste tam potkal?
Určitě. Tento rok jsme spolupracovali s IIHF, dělali jsme projekt ke koncepci výchovy brankářů pro hokejově méně rozvinuté státy. Společně s Thomasem Magnussonem, Philem Osaerem, Aki Näykkim z Finska a Pasco Valanem z Kanady jsme měli skupinu, kde se každý z nás soustředil na jednu součást chytání. My Češi jsme dostali bruslení, které jsme dopodrobna rozebrali. K tomu jsme dali modelové cvičení, které by měl gólman zvládat, ve třech různých úrovních – začátečník, pokročilý a elitní gólman. Pracovali jsme ve skupině s Radkem Tóthem, Janem Liehmanem a Davidem Kováříkem. Proto už jsem se s těmi lidmi znal a v Coloradu jsme na to mohli navázat. Domluvili jsme se i na budoucí spolupráci například se Švédy nebo Američany, kteří nám teď budou pomáhat s těmi videokonferencemi. Ale momentálně jsem skoro denně v kontaktu třeba i s norskými trenéry, kteří absolutně nemají žádnou gólmanskou koncepci. Já se jim snažím co nejvíc pomoct, aby si ji mohli vybudovat.

Foto: Archiv Benjamina Sequense

Foto: Archiv Benjamina Sequense

Troufnu si říct, že lidé v Česku vaše jméno příliš neznají. Čím to je?
To je pravda, byl jsem totiž dlouho v Americe. S hokejem jsem začal až v patnácti letech a během několika let jsem se dostal do juniorky Plzně, odkud jsem odešel do Ameriky hrát nižší juniorskou soutěž. Nebyla to opravdu žádná vysoká úroveň. Odtamtud jsem šel hrát univerzitní hokej, divizi I a II. Po dvou letech jsem skončil, protože mě to už úplně nenaplňovalo, ale zůstal jsem na škole a vystudoval si diplom z ekonomie. Během té doby jsem si s kamarádem založil soukromou brankářskou akademii v St. Louis. Tam jsme poslední dva roky spolupracovali s gólmany z ECHL, chvilku i s Brianem Eliottem z NHL. Naším nejvlivnějším gólmanem byla asi Nicole Hensleyová, která chytá za americký nároďák a letos vyhrála zlato na olympiádě.

A co vás přimělo k návratu?
Já jsem už během těch let spolupracoval s Radkem Tóthem, protože se mi líbilo, jak to tady vede a kam ten český hokej směřuje. Neuvěřitelně si ho vážím, protože to vzal na sebe. V Čechách to určitě není žádná lehká práce. A co je úžasné, že on si za ty roky udržel konzistenci. To byl jeden z důvodů, proč jsem se vrátil. Chtěl jsem pomoct, nějak obohatit tu českou školu. Samozřejmě další důvody byly, že jsem tam měl problémy s vízy, jak to v Americe bývá, a navíc mě úplně nesedl ten americký životní styl. Jak se říká, doma je doma, a já mám Česko neskutečně rád. Takže trochu tam hrálo roli i vlastenectví.

Od loňska už vedete gólmany v Litoměřicích ve svazovém projektu Dukla...
Myslím, že jsme za ten rok odvedli s mladými gólmany velký kus práce. Dva z nich byli letos draftovaní. Byla to pro mě lehounce nová zkušenost, jelikož šlo o profesionální tým. Ale na druhou stranu si myslím, že mám ze školy velice dobrý základ například v psychologii a podobných věcech, a ekonomie jako taková mi toho dala tolik, že jsem se byl schopný rychle zadaptovat a dát těm gólmanům všechno, co jsem mohl. Litoměřice jsou skvělý projekt a těším se na další rok.

A teď k tomu máte i reprezentační devatenáctku, takže další motivace do práce, že?
Samozřejmě jsem o ni velice stál, je to pro mě obrovská čest. Tam to bude zase trochu jiná práce. Je to o tom, udržet gólmana na vlně, kterou si on sám vytváří během sezony, a připravit ho na mezinárodní zápasy.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz