První gól v Hradci, a co dvacítky? Potřebuju hrát, ví talent Pavlík

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Na začátku letošní sezony ho zastavilo zranění. Jakmile se ale Radovan Pavlík vrátil do hry, začal prokazovat, že je horkým adeptem na místo v sestavě české dvacítky pro mistrovství světa. Na ruském turnaji dal dva góly a další přidal po návratu domů – za hradecký Mountfield skóroval podruhé a vůbec poprvé před domácím publikem.

Tohle čekání bylo opravdu hodně dlouhé. Radovan Pavlík měl v nohách už 74 extraligových zápasů, za to dobu dal jediný gól: v září 2016 na ledě Vítkovic. Šancí přitom měl dost, první domácí branku by si snad i zasloužil mnohem dřív... „Ne, tak přišlo to v pravý čas. Asi to takhle mělo přijít, jsem za to fakt rád,“ hlásí spokojeně.

Hradci pomohl k vítězství 5:1 nad Zlínem gólem na 4:0 v úvodu třetí třetiny. Potvrdil tím dobrý výkon čtvrté formace, kterou táhl Roman Kukumberg. Však to on připravil Pavlíkovi pozici. „To jsou zkušenosti samy o sobě. Jsem strašně moc rád, že s ním můžu hrát. Radí mi, vlastně všichni kluci mi radí a sbírám od nich zkušenosti,“ pochvaluje si kabinu plnou ostřílených borců.

Zápasy po pauze bývají zvláštní, říká Kukumberg

Mladý útočník letos naskočil teprve k pátému ostrému duelu v extralize. I národní tým mu ale zjevně pomohl, že se rychle rozehrál. „Nevím, to se asi říct nedá. Kluci toho zase odehráli víc, já jsem byl dva měsíce zraněný. Reprezentační pauza se mi hodila, že jsem mohl ve třech dnech odehrát tři zápasy, a snad se to přeneslo sem,“ říká. Zdá se, že se dostal nejen do tempa, ale i do formy. „Kluci říkali, že jsem hrál výborně v přátelákách před sezonou. Říkali, ať to zkusím znovu rozjet, a snad jsem to rozjel.“

„Zbývají nám čtyři týdny do dalšího kempu. Tam už půjde do tuhého. Každý se chce ukázat a dostat se na mistrovství.“

Domů do Hradce se Radovan Pavlík v sobotu vracel s dobrými pocity. V ruské Balašiše patřil mezi tahouny české dvacítky, vstřelil dva z celkových sedmi gólů: Nejprve rozhodl prodloužení zápasu s Finskem, pak pro změnu poslal do prodloužení bitvu s Ruskem.

„Nerad bych ale sám sebe hodnotil. To je spíš na panu Pešánovi,“ říká s pokorou. Vzhledem k tomu, kolik toho letos odehrál, musel projít tvrdou dřinou. „Bylo to náročné. Tři zápasy ve třech dnech... Ve třetím už bylo vidět na všech klukách, že jsme tuhli. Ale dali jsme do toho srdce, šlo nám o místo.“

Čeští junioři měli poslední šanci, jak o nominaci zabojovat. A to často posune výkony a odhodlanost hráčů na vyšší úroveň. „Je to tak. Zbývají nám čtyři týdny do dalšího kempu. Tam už půjde do tuhého. Každý se chce ukázat a dostat se na mistrovství.“ I díky gólovému příspěvku Pavlík doufá, že ho cesta do Kanady nemine. „Nedokážu posoudit, jaké jsou moje šance. Je to fakt na trenérovi. Ale byl bych moc rád, kdybych tímhle naznačil, že v týmu místo mám,“ vzkazuje na dálku.

Reprezentanti skončili na turnaji třetí se třemi body, což není zvlášť povedená bilance. Sehráli ovšem tři těsné duely a ukázali, že v konkurenci nejsilnějších soupeřů rozhodně nemíní být do počtu. Před šampionátem cenné znamení.

„My mladí potřebujeme co nejvíc hrát, jinak se nikdy nevyhrajeme.“

„Zápasy byly vyrovnané a měly hodně kvality. Kdybychom neudělali chybu s Rusy, možná jsme vyhráli. Měli jsme přesilovku, pak se to ale otočilo v náš neprospěch a dostali jsme gól v oslabení pět vteřin před koncem. Bohužel jsme skončili třetí,“ promítá si Pavlík představení z minulého týdne.

Kouč Filip Pešán už to po turnaji zmínil sám: Teď bezpodmínečně chce, aby adepti na národní dres pro vrchol mládežnické kariéry hráli co nejvíc! „Přišel do kabiny, že nebude hodnotit zápas se Švédy, ale že bude volat do klubů a apelovat na to, abychom skoro všichni jeli do Litoměřic nebo do Benátek. Abychom místo deseti minut hráli dvacet v první lize a vydupali si to místo. Nevím, jestli se to podaří,“ přemýšlí hradecký útočník.

Pešán: Sestavu v hlavě mám, ale spousta karet je otevřených »

Přestože Radovan Pavlík na extraligu viditelně má, větší časovou porci by uvítal, i kdyby to mělo být o soutěž níž. „My mladí potřebujeme co nejvíc hrát, jinak se nikdy nevyhrajeme. Tu myšlenku hodnotím kladně. Možná pan Pešán taky chce, abychom hráli pohromadě a byli sehranější.“

Pro Mountfield je jeho odchovanec důležitý i vzhledem ke kvótě hráčů, kteří mohou nastoupit do zápasu. Zároveň se ale bude přes nabitý kádr těžko prosazovat do vyšší než čtvrté formace. „Konkurence je tady veliká. Ale zase jsem nesmírně rád, že tady můžu získávat zkušenosti, které se mi budou později hodit,“ tvrdí.

Teď může Pavlík jenom čekat, co s ním bude. „Uvidíme. Třeba přijde pan Sýkora a řekne mi: Jedeš na zápas do Litoměřic, pak se vrátíš. Vůbec nevím, co se bude dít. A nechci na to ani myslet. Prostě jsem tady a budu odvádět výkony tady. Jinak je to na trenérech,“ uzavírá talentovaný útočník.

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz