Příběh Martina Nagye: Z extraligy do ligy? Nezvyklý krok, ale risk je zisk

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Útočníka Žďáru nad Sázavou Martina Nagye čeká nejspíš poslední mládežnická sezona. Přes Zbraslav a Kladno se dostal do akademie v Telči, nebál se přitom udělat nezvyklé rozhodnutí – přejít z extraligy do nižší soutěže, aby mohl pomoci Žďáru nad Sázavou s postupem. „Snažím se jen dělat správná rozhodnutí. Byl to asi trochu risk, ale jak se říká, bez risku není zisk," ohlíží se s úsměvem za úspěšnou sezonou 2016/17.

Nový fanshop

Jak a kde jste začínal s hokejem?
Začínal jsem ve třech letech, k hokeji mě dovedl můj táta, který chtěl mít doma hokejistu. První krůčky jsem udělal na rybníku a musím říct, že mě to bavilo. Proto jsem taky poté začínal ve Zbraslavi.

Takže jste si hokej oblíbil hned?
Ano, hokej jsem si zamiloval opravdu rychle. Zpětně můžu říct, že jsem velmi rád za to, že mě táta k tomuto sportu dovedl.

Působil jste ve třech klubech. Co bylo příčinami přesunů a jak byste se za všemi angažmá ohlédl?
Jak už jsem říkal, první angažmá bylo v klubu HC Slavoj Zbraslav, kde jsem vyrostl. Poté přišly nabídky ze Sparty a Kladna. Zvolil jsem Kladno, které mě odkoupilo a stalo se mým mateřským klubem. Po dvou letech v mladším dorostu přišla další nabídka od Jaromíra Pytlíka a agentury GMG. Šlo o přestup do hokejové akademie v Telči s tím, že bych hrál za Žďár nad Sázavou, kde nyní hostuji. Důvodem odchodu do Telče byla větší možnost rozvoje pro mou kariéru a i vzdělání na tamní střední škole. Očekával jsem také více následných potenciálních nabídek.

Proč jste se tenkrát rozhodl pro Kladno? Řada mladých hráčů by spíš volila Spartu.
Už v páté třídě jsem si vyzkoušel rok na Kladně a od té doby o mě Kladno stálo. Situace se ještě umocnila po akci nazvané "Hledáme nové Rytíře", kde jsem měl pohovor přímo s Jaromírem Jágrem, a ten mě do Kladna také zval. Ačkoliv je Sparta asi zvučnější pojem, v té době jsem hrál i za výběr Prahy a nakonec jsme po poradě s rodiči zvolili Kladno.

Další přestup do Žďáru však znamenal také přesun z extraligy do ligy.
Ano, ročník 2016/17 byl mým prvním rokem v Telči, ale bohužel ve Žďáru nad Sázavou ještě nebyla extraliga. Rozhodl jsem se tam zůstat a hrát ligu dorostu, protože jsme měli za cíl vytáhnout tým do extraligy, což se nám povedlo na výbornou. Nasbíral jsem v sezoně kolem 70 bodů a díky výborné týmové spolupráci jsme se mohli těšit na extraligu.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Opět možná nezvyklé rozhodnutí. Nebyl to trochu risk, přesunout se a hrát najednou nižší soutěž? Nebál jste se, že by vám tento krok mohl zpomalit kariéru?
Máte pravdu, risk to asi byl, ale věděl jsem do čeho jdu a jak se říká, risk je zisk. Naopak, když se za tím ohlížím, musím říct, že to mělo něco do sebe a díky programu v Telči jsem se o hodně zlepšil.

Jak moc je rozdílná úroveň ligy a extraligy?
Rozdíl byl celkem znát. Liga není tak rychlostně a ani technicky dobrá.

Přímo k Telči. Jak tam hokejová akademie funguje?
Určitě jsem spokojený, že jsem do Telče odešel. Akademie funguje dobře, navíc tu jsou velmi kvalitní trenéři. Jmenovitě musím vyzdvihnout pana trenéra Jiřího Šejbu mladšího, ale i ostatní jsou skvělí. Velkou zásluhu na chodu akademie má naše koordinátorka Míša Šejbová, která je sestrou finalisty letošního play off NHL Tomáše Noska. Právě ten zde v létě trénuje a my máme možnost trénovat s ním. Ze známých hráčů ale není jediný, jezdí jich tu za námi spousty. Na vše dohlíží majitel a šéf Jaromír Pytlík, kterému bych chtěl touto cestou poděkovat, že mě do akademie přivedl.

Mohl byste prozradit, jak to oproti běžnému klubu v akademii funguje rozdílně?
Akademie je jiná například v tréninkovém programu, který je mnohem víc pestrý a jsou zde i individuální hodiny. V Telči mají také výborně propojenou školu s hokejem.

A co Žďár? Berete zpětně to, že jste se tam dostal, jako nejlepší možný vývoj?
Ve Žďáru se mi líbí, je tu naprosto skvělá parta, která je tvořená hlavně kluky z akademie Telč, s nimiž jsme spolu každý den. Když se podívám zpětně, tak to byl nejlepší možný krok a určitě bych neměnil.

Jak jsou rozdělené tréninky? Kdy trénujete v Telči a kdy ve Žďáru?
Tréninky jsou pouze v Telči a do Žďáru jezdíme až na zápasy, případně maximálně na předzápasový trénink.

V minulé sezony jste si odbyl i první starty mezi muži. V pro vás byl seniorský hokej od toho mládežnického odlišný?
Můj debut v seniorském hokeji se udál právě ve Žďáru. Největší rozdíly byly hlavně v síle a chytrosti hráčů.

Jak jste si debut užil? A pak i premiérovou branku, kterou jste v šesti odehraných zápasech mezi muži vstřelil...
Užil jsem si ho naplno. Snažil jsem se užít si co nejvíc každý moment, i když jsem byl celkem nervózní. Svou první branku si pamatuji velmi dobře, byl to fantastický moment a o to víc, když jsem viděl všechny kluky a trenéry z týmu, kteří měli radost i za mě. Puk jsem si samozřejmě hned schoval a mám ho doma vystavený.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Teď vás ale čeká poslední mládežnická sezona a klíčový rok.
Ano, nejspíš mě čeká moje poslední mládežnická sezona a jak říkáte, bude velice důležitá pro mou budoucnost. Připravuju se, jak nejvíc můžu, v Telči a každý víkend i mimo akademii v Praze. Díky nové, těžké skupině věřím, že budu moct ukázat své přednosti a schopnosti stejně jako v minulé sezoně. Bude to psychicky náročné i proto, že se o mě zajímají určití lidé i ze zahraničí a já bych se velmi rád předvedl v co nejlepší formě.

Chtěl byste brzy zamířit do zahraničí?
O tom zatím moc nepřemýšlím, soustředím se na novou sezonu a také na školu, kterou budu dělat ještě dva roky. Zájem je hlavně ze strany lidí, jenž by mě chtěli zastupovat, takže i z tohoto pohledu to bude velmi důležitý ročník.

Je pro vás studium stejně důležité jako hokej?
Ano, i když musím přiznat, že ve škole nejsem zrovna nejlepší student. I přesto je to ale prostě velmi důležité. Nikdy nevíte, co se může ve sportu stát, a pak je vzdělání nejdůležitější faktor.

Máte informace o tom, jestli byste měl během příští sezony zase nastupovat v A-týmu? Bavili se s vámi trenéři?
Bližší informace ohledně A-týmu zatím nemám. Po sezoně jsem slyšel od trenérů, že byli spokojeni a že jsem hrál dobře. Budu tedy doufat, že nastoupím v přípravě jako minulý rok a zkusím se propracovat do základu.

Jaký je váš největší hokejový sen?
Jako u každého je mým snem NHL, ale já doufám, že se dostanu tak daleko, jak jen to půjde a jak jen to bude v mých silách. Ostatně ani evropské soutěže nejsou v dnešní době vůbec špatné. Mým dalším osobním snem je účast na reprezentačním kempu, což se mi zatím vyhýbá. Všechno bude vzhledem k množství šikovných hokejistů v Česku náročné, ale vím a i slyším, že na to mám.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz