Obhájit dvě zlata a zachytat si na MS. Perný finiš Kristiána Koláře

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Stejně jako Jakub Kovář pochází z Písku, vlastně i jméno má podobné. Kristián Kolář patří mezi naděje české brankářské školy, loni vychytal Plzni hned dva extraligové tituly. Teď bojuje nejen o jejich obhajobu, ale současně i o svou pozici pro mistrovství světa do 18 let.

Dvacítky jsou minulostí, hlavní pozornost české mládežnické scény se teď už začíná upínat k šampionátu o dva roky mladších hokejistů, který hostí na konci dubna Čeljabinsk a Magnitogorsk. Na brankářském postu by národnímu týmu neměla chybět kvalita.

Kristián Kolář

brankář, 23 let

2. liga 2023-2024

Z 18

V 8

P 4.35

Ú% 0

Zatímco Lukáš Dostál s Danielem Dvořákem v únoru reprezentovali na osmnáctkách ve Spojených státech, Kristián Kolář naskočil za devatenáctku na turnaji v Hradci Králové. Ovšem musel si počkat až na poslední utkání. „Už v Plzni jsem mluvil s panem Brukem. Říkal mi, že pojedu sem s panem Varaďou a nejspíš dostanu jeden zápas,“ popisuje okolnosti nominace do starší kategorie.

Trenérský štáb zkrátka chtěl, aby se ve hře ukázali všichni tři brankáři. „Přesně takhle to trenéři asi zamýšleli, když jsem neletěl do Ameriky s nimi. A byla to pro mě velká zkušenost,“ pochvaluje si premiéru. Tu absolvoval až v posledním zápase proti Němcům. „Škoda prvního gólu, kdy jsem si nechal puk projít mezi nohama. To si musím pohlídat. A v závěru jsem ještě blbě přečetl dvě rozehrávky. Jinak myslím, že to šlo,“ přemýšlí sebekriticky.

Hodně mu pomohlo, že s týmem byl už prakticky týden. Ale nervozitu nezapírá. „Určitě ze začátku byla. Hrajete s Němci, kteří málo střílí a moc se do šancí nedostávají. Ale zas když to srovnám třeba s jejich osmnáctkou, tak jsem ani nervózní být nemusel. Ta je mnohem produktivnější. Tady je ten hokej podobný, jenom o trochu rychlejší,“ říká sedmnáctiletý mladík.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Proti těm silnějším soupeřům možnost nedostal. Přes jeho kvality bylo znát, že Jakub Škarek je v téhle dvojici dominantní, zkrátka číslo jedna. V brance strávil první tři zápasy, karty měli oba parťáci jasně rozdané.

„Přesně tak. Když se na to podíváme, tak Kuba Škarek chytal extraligu, má tam spoustu startů. Je to velice kvalitní gólman, přes kterého je hodně těžké se dostat,“ přiznává Kristán Kolář.

Zajímá ho jenom situace v osmnáctce. Jeden solidně odchytaný zápas na ní asi nic moc nezměnil, navíc trenéři se už dřív vyjádřili, jak si jejich brankářské trio stojí. „Co jsem se dozvěděl, Lukáš Dostál by měl být jasná jednička, o čemž vypovídají i jeho starty a výkony. My se s Danielem Dvořákem pereme o pozici dvojky.“ A zdá se, že aktuálně je to rovnocenný boj.

Teď jeho účastníkům zbývá jediné – dát všechno do finiše domácích soutěží. Že by se snad trenéři o jejich výkonech dostatečně nedozvěděli, to se vůbec nemusí bát.

„Pan Martinec má pod dohledem Dana Dvořáka, mě zase pan Bruk. Myslím, že to spolu zkonzultují, a naše výkony na to budou mít velký vliv,“ připouští Kolář před závěrem sezony.

Foto: Karel Švec, ČSLH

Kdyby v něm podal výkony jako na konci loňského ročníku, jeho pozice by mohla jedině zesílit. Na přelomu března a dubna 2017 totiž vychytal Plzni nejdřív titul ve starším dorostu, a pak i v juniorce. Podobné kousky se v žádných evidencích nevedou, ale tenhle musí být naprosto unikátní.

A co je na tom z pohledu indiánů nejlepší? Letos klidně můžou pomýšlet na repete! Všechny jejich týmy znovu patří do špice a Kristián Kolář může stále ještě chytat za obě kategorie.

„Ročníkově na to jsem. Uvidíme, jak se to všechno vyvrbí. Chtěli bychom obě zlata obhájit,“ burcuje. Svoje místo si ale taky musí zasloužit – v juniorce má odchytáno prakticky stejně zápasů jako Adam Beran, ve starším dorostu je jedničkou Martin Altrichter.

Milevského odchovance mohl před návratem do klubu hřát pocit, že se stal součástí úspěšného týdne českých výběrů. Tři turnajová stříbra, to je výtečná bilance. „Je to slušné. Akorát škoda, že aspoň jednou nepadlo to zlato,“ mrzí ho. Přesně tři sekundy chyběly jeho devatenáctce, k vysněnému cíli měla rozhodně nejblíž. „Asi jo. Ale co se dá dělat,“ usmívá se Kolář.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter