Holky, co mají srdce na hokej. Chceme přijet s medailí, burcuje Kosina

Foto: Martin Voltr

Je na čase zase jednou ukázat, jak se bojuje za Česko. Nejmladší reprezentantky v neděli nasedají na let Praha – Helsinky a už od pondělka se ve finském Vierumäki poperou na neoficiálním mistrovství Evropy o podobný úspěch, jakým byla loni stříbrná medaile. Ale dlužno říct, že v těžší konkurenci. „Nemusí se to povést, ale určitě tam nepřijedeme s tím, že jsou soupeři silnější. To bychom potom nebyli hokejová velmoc,“ říká asistent trenéra Roman Kosina.

Fanshop

Ženská šestnáctka pod novým hlavním koučem Romanem Heindlem prožila pestrou sezonu. O Vánocích slavila další triumf mezi staršími, některé zápasy – zejména s Německem – se jí zase nepovedly podle představ. Ale to už je teď zapomenuto. Teď už rozhodnou jen čtyři dny, momentální forma, a hlavně touha uspět v evropské konkurenci.

Mladé hokejistky před odletem ladily poslední detaily na kempu ve Velkých Popovicích, v pátek a sobotu byly na ledě dvakrát denně, aby mohly s čistým svědomím odletět do Finska.

Co jste na posledním kempu ještě stihli vypilovat?
Teď už jsme vlastně pilovali jenom přesilovky, založení útoku a prakticky namotivování hráček na akci. Holky už toho mají po sezoně dost, některé nebyly čtrnáct dní na ledě. Pokoušíme se do nich vštípit už jenom něco z taktických prvků a přesilovek, které dneska rozhodují zápasy. Byl tady s námi i trenér áčka Petr Novák, který nám taky hodně pomohl.

Evropa je tady, nejmladší hokejistky míří do Finska obhajovat stříbro »

V jaké herní kondici děvčata jsou, když některá tedy už nebyla na ledě?
Bylo dobře, že jsme minulý týden udělali ještě kemp v Příbrami, kam přijely beze zbytku všechny holky. Měli jsme sobotu a neděli, to si myslím, že nám hodně pomohlo. Tam to na některých bylo mnohem víc znát než tady v Popovicích. Na obou kempech s námi byl i trenér A-týmu Petr Novák, který nám taky hodně pomohl. Musím kvitovat, že tři naše hráčky byly na Velikonoce s áčkem v Rakousku a na Slovensku. Tyhle problémy s koncem sezony ale mají všechny týmy, pokud třeba neudělaly nějaké obrovské čtrnáctidenní soustředění.

Foto: Karel Švec, ČSLH

Nicméně řekl bych, že loni se vám podařilo nasměrovat formu k Evropskému poháru na jedničku. Věříte, že letos by to mohlo být stejné?
Byl bych špatný trenér, kdybych nevěřil. Věřím týmu, který jsme vybrali. Ale samozřejmě je to mládežnický tým, mění se ročníky, takže každý tým je jiný. Museli jsme oželet Kristýnu Kaltounkovou, kterou jsme oslovili, ale má závěrečné zkoušky ve škole. Je to pro nás velké oslabení, protože všichni viděli, že táhla osmnáctku na mistrovství světa. Ale zase je možná lepší, že se to pokusíme urvat kolektivně, týmu rozhodně věříme. Soupeři jsou ale těžší, jdou dopředu, takže můžete každého porazit, ale i s každým prohrát. Hraje se na dvakrát dvacet minut, dostanete jednu dvě branky a už se to těžko dohání. Nicméně je pravda, že loni v Budapešti jsme byli dobře naladění. Tam byl tým možná trochu víc technický, ale tady to zase můžou holky odehrát víc srdcem. Každý tým je jiný.

Ve skupině začínáte v pondělí proti Maďarkám a Rakušankám, v úterý vás čekají Japonky a Finky. Je dobře, že máte první den papírově slabší týmy?
Papírově by Rakousko a Maďarsko měly být slabší, ale na tak velkém turnaji nemůžete nikoho podcenit. Musíme nastoupit od první minuty a odehrát to naplno. Nicméně myslím, že je to pro nás nepatrná výhoda, protože si můžeme zvyknout na prostředí a trochu se sehrát. S Japonkami jsme v březnu sehráli tři naprosto vyrovnané zápasy a o Finsku nemusím mluvit. Loni jsme taky hráli vyrovnaný zápas, kde vyhrál šťastnější. Podržela nás gólmanka, holky to odehrály super dozadu. Setkali jsme se s nimi i několikrát v Ženevě, takže víme, co čekat. Hrají rychlý, nepříjemný hokej.

Foto: Karel Švec, ČSLH

Loni byly karty rozdané poměrně jasně, společně s Ruskem a Finskem jste se podělili o medaile. Letos je ale adeptů víc, souhlasíte?
Určitě. Japonky jsou hodně kvalitní soupeř, ale u nich je alespoň výhoda, že hrají hodně strojově. Je potřeba si prohlídnout zápasy a něco holkám říct. Němky teď mají dobrý ročník, udělaly hodně velký pokrok. Zvedly se s výměnou trenéra, který je tam už třetí rok a má s nimi nějakou koncepci. Počítal bych i se Švýcarkami, které se dokážou kousnout, taky dělají hodně. Pokud s Německem nebo Švýcarskem prohráváte o gól nebo o dva, strašně těžko se to otáčí. Oni pak hrají destruktivní hokej. Proto je důležité dát první branku. O Rusku ani nebudu mluvit, to má kvalitu, a samozřejmě Finsko. To je třeba šest týmů a medaile jsou jenom tři.

Loni jste hráli každý den jeden klasický zápas, letos máte první dva dny vždy dvě utkání na dvakrát 20 minut. Jak se vám tenhle formát zamlouvá?
Bude to pro všechny stejné, ale já jsem v tomhle trochu konzervativnější a radši bych hrál zápasy na tři třetiny. Každopádně ten model známe dlouho dopředu, takže se tomu můžeme přizpůsobit a určitě se na něj nebudeme vymlouvat. Loni to bylo zase těžší o to, že akorát vítězové skupin hráli proti sobě ve finále, druzí o třetí místo. Tady můžete klopýtnout a skončit druzí, a pořád máte šanci celý turnaj vyhrát. Každý systém má něco, já osobně bych ale radši hrál zápasy na celých šedesát minut.

Máte kádr po fyzické stránce dobře připravený na to, abyste tuhle porci zvládli?
Abych pravdu řekl, s fyzičkou bojujeme tři čtyři roky. Nechci osočovat kluby, tohle je záležitost každého hráče individuálně. Každý může sám doma dělat něco navíc, na kondici není potřeba led. Ne technika, ani hra, ale ta kondiční příprava je jedna z největších slabin, kterou máme. Myslím, že to máme trochu v povaze, moc se nám nechce. Holky si to v tomhle věku ještě neuvědomují, ale potom u některých v šestnácti, u některých v osmnácti se to zlomí a když to chtějí dělat, tak už mají jinou cílevědomost a tu kondici pak naženou. Snažíme se to na každém kempu zdůrazňovat, ale ve srovnání se světem se to zlepšuje na můj vkus pomalými kroky.

Foto: Karel Švec, ČSLH

Kde by naopak měly být přednosti vašeho týmu?
Myslím, že náš tým drží pohromadě a holky mají srdce na hokej. To by nás mělo zdobit. Občas dokáží i překvapit, že vymyslí něco navíc. To je rozdíl třeba oproti Japonkám nebo Němkám, které budou striktně dodržovat systém. Myslím, že se na nás hůř hraje, protože hráčky jsou schopné změnit rytmus hry. Závisí to na nich individuálně, některá to má v sobě víc, některá míň. Některé už něco odehrály i v áčku, takže mají další zkušenosti.

A dá se říct, že váš tým funguje celou sezonu takřka v tom složení, ve kterém jedete do Finska.
Jsme prakticky pohromadě. I proto, že některé hráčky před sezonou odešly do zahraničí a neměli jsme až tolik na výběr. Chtěli jsme zkusit ještě Zuzku Černou, ta se chtěla předvést s Japonkami, ale bohužel si týden předtím natáhla vazy v koleni. Velký otazník pro nás byla gólmanka Švejdová, taky jsme ji chtěli vyzkoušet, ale neviděli jsme ji za celou sezonu chytat jediný zápas. S osmnáctkou byla na mistrovství světa a čekali jsme, že by třeba aspoň jednou naskočila, ale trenéři vsadili na Kristýnu Bláhovou. A dobře vsadili. Výsledky byly takové, že tam druhou gólmanku nemohli pustit na žádný oddechový zápas. Váhali jsme, ale jak říkám, hlavní trenér ji vůbec neviděl a bez toho jsme ji nechtěli nominovat. Rozhodli jsme se pro holky, které jsme měli celý rok u sebe.

Loni jste na Evropském poháru skončili druzí. S jakým cílem tam míříte letos?
Já tam jedu s tím, že bychom chtěli obhájit loňské finále. Možná to bude znít namyšleně, ale nemůžeme být skromní. Jsme český tým, pořád nás považují za hokejovou velmoc, takže tam prostě musíme jet s tím, že budeme hrát finále. Ale přinejmenším bychom měli chtít medaili. Loni jsme i druhou půlku finále byli jasně lepší, neproměnili jsme nájezd, Rusky ano, trefili jsme tyč, břevno… Byli jsme zklamaní, protože jsme cítili, že jsme měli i na vítězství. Může se stát, že se vám jeden dva zápasy nepovedou, není to tragédie, ale určitě tam nejedeme s tím, že bychom chtěli být čtvrtí, pátí, šestí… To vůbec ne. Chceme si tam jet pro medaili, z mého pohledu to tak je a holkám to vtloukám, že chceme přijet s medailí. Nemusí se to povést, ale určitě tam nepřijedeme s tím, že jsou soupeři silnější. To bychom potom nebyli hokejová velmoc.

Foto: Karel Švec, ČSLH

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz