Extraligu potřebujeme v Olomouci udržet, ví Fiala. Překvapily ho dívky

Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz

Má spoustu hráčských i trenérských zkušeností z extraligy, teď se ale v Olomouci věnuje mládeži. Petr Fiala letos vyměnil juniorku za dorost, který se v hanácké metropoli po roční odmlce vrátil do nejvyšší soutěže. „Objevuju něco nového a sám jsem zvědavý, jak to bude vypadat,“ přiznává protřelý kouč v průběhu letní přípravy.

Fanshop

Mora byla v loňské sezoně Regionální ligy mladšího dorostu jedním ze tří týmů, které se okamžitě po sestupu vrátily do extraligy – stejně bleskově to zvládly i Kobra a Tábor. Olomoucké mladíky teď čeká náročný úkol, aby tentokrát mezi elitní třicítkou republiky zůstali. A to je i hlavní cíl pro Petra Fialu.

Jaké zatím máte dojmy z týmu, ke kterému jste přišel?
Někteří dobří kluci odešli. Naopak pro některé kluky, co přišli, bude obtížné zvládnout extraligu a liga by pro ně byla jednodušší. Druhoročáci ale vypadají vcelku solidně. Je to ten věk, kdy je mezi kluky rozdíl jednoho roku, ale biologicky to vypadá pomalu jako čtyři roky. Člověk musí počkat během sezony, můžou najednou vyrůst o 15 centimetrů a všechno bude jinak.

„Mám tam teď dvě holky, což je pro mě nepoznaná věc. Ale musím říct, že trénují neskutečně. V tréninku patří k nejlepším a podle všeho si to uhrají i na ledě.“

Je ten rozdíl opravdu tak markantní?
Teď je mezi nimi rozdíl vzrůstu třeba 30 centimetrů a fyzické dispozice jsou momentálně úplně jiné. Kvůli tomu musíme víc diferencovat silový trénink. Někteří mají velké problémy i s minimální zátěží, a ti fyzicky zdatnější by naopak chtěli ještě něco těžšího. Pořád vám říkají, že je to neuspokojuje.

Pro vás jde u tak mladého týmu o novou zkušenost, viďte?
Ano, objevuju něco nového. Zatím jsem vždycky trénoval dospělé nebo juniory, kteří už jsou prakticky taky dospělí. Sám jsem zvědavý, jak to bude vypadat. Loni jsem sledoval starší dorostence, mladší jsem už neměl čas. Občas jsem je viděl na trénincích, ale jinak je vůbec nemám okoukané.

Kolik hráčů z postupového týmu vám vůbec zůstalo?
Když odmyslím brankáře, což jsou tři kluci druhoročáci, tak asi 12 hráčů. I hráčka. Mám tam teď dvě holky, což je pro mě taky nepoznaná věc. Ale musím říct, že trénují neskutečně. Jenom pár kluků trénuje líp než ony. Nevím, jestli holky v českém hokeji všeobecně takhle dobře trénují, ale tyhle (Tereza Radová a Kateřina Petřeková, pozn. red.) jsou hrozně pracovité, svědomité a jedou opravdu naplno.

Takže pro vás další novinka, mít dívky v týmu...
Ano, a jsem z nich hodně překvapený. Absolutně to není tak, že by byly něčím rušivým, naopak. V tréninku patří k nejlepším a podle všeho si to uhrají i na ledě. Co si budeme povídat, člověk musí i korigovat slovník. Nejenom kvůli holkám, ale obecně. Klukům je čtrnáct nebo patnáct, takže když mi něco ujede v chlapech, tady se musím hlídat.

„Ještě dva tři další roky je vidět, že těch šikovných hokejistů moc nemáme. Ale do páté, možná šesté třídy ano. Potřebujeme udržet extraligu, aby neodešli jinam.“

Pro klub je hodně důležité, že má zase zpátky všechny extraligy, že?
Rozhodně. Ale ještě dva tři další roky je vidět, že těch šikovných hokejistů moc nemáme. Nevím, jestli se trochu zaspalo v náboru, nechci hodnotit práci kolegů. Pro mě je hlavní vzor Plzeň. Taky Brno, ale to si hráče přece jenom víc stahuje. Plzeň si je vychovává z velké části sama, má všechny kategorie nahoře a pak jí hrají odchovanci za áčko. My jich v áčku zatím moc nemáme. Na to se oddíl musí zaměřit, protože pořád jenom brát nové hráče odněkud není úplně nejlepší cesta.

A v mladších kategoriích už je to u vás lepší? Máte silnější počty?
Určitě. Do páté, možná šesté třídy je tam hodně kluků a je mezi nimi i řada šikovných. Potřebujeme udržet extraligu, aby neodešli jinam, protože ti talentovaní samozřejmě budou hrát nejvyšší soutěž. Je to na lepší cestě, ale další věc je ta, že máme jenom jednu ledovou plochu. Třeba Jihlava taky měla dřív jenom jeden zimák, ale udělala obrovský progres a teď je na tom úplně jinak. To je příklad, jak se oddíl markantně zlepší díky druhé ledové ploše.

Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz

Navíc máte blízkou konkurenci hlavně v Přerově, který letos skončil čtvrtý v mladším dorostu a se starším postoupil do extraligy...
Co mám informace, tam jim docela fungují hokejové třídy. Tady rodiče moc nechtějí dávat děti do školy, radši je mají v místě bydliště. Nevím, nejsem schopný to posoudit, ale jinak by mohly v rámci školní výuky chodit na trénink třeba hned po áčku, kdy je plocha prázdná. Na lukrativní časy je pak moc velký nápor. Třeba loni měli mladší dorostenci tréninky, ale rodiče některých kluků je kvůli práci neměli čas dovážet a oni tam prostě nemohli být. Tohle je velký problém Olomouce.

Zpátky k vašemu týmu. Hlavním cílem pro nadcházející sezonu bude záchrana?
Určitě. Věřím, že kluci z loňského týmu tu kvalitu mají. V téhle kategorii je ještě sedm osm dobrých hráčů schopných utáhnout celé mužstvo. Ale vždycky musí pracovat všichni, protože můžou přijít nemoce nebo zranění – což samozřejmě nechci přivolávat –, a pak by to mohl být problém. Zatím trénujeme šest týdnů a přistupují k tomu velice dobře. Věřím, že takhle pracovití budou i na ledě a v sezoně se jim to vrátí.

„Až když přijde nějaký problém, teprve poznáte, jestli všichni táhnou za jeden provaz. Nebo tam jsou jenom individuality, které se projeví negativně.“

Jak vypadá letní příprava, kterou týmu ordinujete? Snažíte se ji něčím zpestřit?
Děláme víc gymnastiky, protože kluci by měli mít základy. Chodíme do Sokola v Olomouci na tatami. Člověk se jim snaží dělat přípravu pestrou, aby je bavila, ale samozřejmě musí trochu pocítit i únavu. Je to nejenom hra, ale musí i zatnout zuby a něco překonat.

Rodí se vám v týmu dobrá parta?
Máme problémy s kabinami, protože se opravují, takže kluci jsou na jedné straně zimáku a my s kolegou Ríšou Brančíkem máme svoje zázemí na druhé. Proto nejsem bezprostředně u kabiny. Ale zatím vypadají, že jsou v pohodě, že tam nejsou nějaké problémy. Tak to ale na začátku bývá, že se rozkoukávají a pak se teprve ukáže, co v kom je. Ať už v dobrém, nebo zlém.

Takhle brzo se to ještě neprojeví...
Ano, teprve až když přijde nějaký problém. Pak teprve poznáte, jestli všichni táhnou za jeden provaz, nebo tam jsou jenom individuality, které se projeví negativně. Jsou tam kluci, kteří by mohli být velice pozitivní a mohli by být těmi správnými lídry. Snažíme se, aby pracovali všichni. Všichni musí udělat mantinely, aby se hrálo, a pak je i rozebrat... Nechceme mezi nimi vytvářet nějaké kasty, rozdělení na staré a mladé. Snažíme se, aby to fungovalo.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz