Bronz je senzační! jásá Poizl. Čechům pomohly steaky i motivační videa

Foto: Hockey Canada

15. listopadu 2017, 17:35

Martin Voltr

Po základní skupině už byli téměř na odpis. Sami však věděli, že turnaj nekončí, ale vlastně teprve začíná. Čeští hokejisté do 17 let nakonec získali na prestižním World Hockey Challenge bronzovou medaili! „Je krásná, teď si ji všichni doma užívají. Myslím, že toho ještě můžeme hodně dokázat,“ říká obránce Daniel Poizl.

Fanshop

Parta pod vedením trenéra Petra Hakena neměla malé ambice, jenže střet s realitou byl zpočátku až příliš krutý. Ačkoli si Češi v přípravě poradili se Švédskem, základní skupina plná zámořských soupeřů pro ně skončila třemi jasnými porážkami s celkovým skóre 4:17.

Už v minulých letech ale turnaj nabídl spoustu vyřazení na úkor papírových favoritů. A o překvapení se postarala i teď parta ze srdce Evropy. Mladíci v klíčovém čtvrtfinále porazili Rusko, semifinále s kanadským výběrem "Red" ztratili až smolným závěrem a proti domácímu týmu "White" si došli pro bronz.

Parádně tak završili víc než dva týdny, které spolu strávili. Na pražské letiště dosedli v pondělí pozdě večer, ale jako by to některým nestačilo. Žďárští zástupci Daniel Poizl s Jaromírem Pytlíkem si hned v úterý a ve středu střihli dohrávky se svým starším dorostem...

To jste si tedy moc neodpočinuli.
Než jsme odlétali, tak ostatní kluci říkali, že budou relaxovat, zvykat si na čas v Česku... A my s Pytlajzem jsme šli hned do zápasu. Asi to bylo i znát, že jsme nepodali ideální výkon, i když jsme do toho dali všechno.

Stihli jste se vůbec vyspat?
V jedenáct hodin večer jsme přiletěli do Prahy. Tam jsme měli ještě jeden problém, nedorazily nám hokejky, zůstaly v Londýně. Takže jsem musel hrát s půjčenou hokejkou od kamaráda. Na pokoj jsme se dostali ve tři hodiny ráno, prospali jsme se asi osm hodin a jeli na zápas.

Kromě únavy ve vás teď převažují jaké pocity?
Jsou výborné. Uhráli jsme třetí místo, vyhráli jsme ty nejdůležitější zápasy. S Rusy, to jsme všichni v šatně straně slavili, a potom s Kanadou White. I realizační tým byl strašně šťastný, že jsme vyhráli medaili.

Foto: Hockey Canada

Věřili jste před začátkem turnaje, že by to na takový výsledek mohlo klapnout?
Abych řekl pravdu, moc jsme si asi nevěřili. Když jsme koukali na Kanadu nebo Ameriku, jejich tréninky byly v obrovském tempu, na ledě vypadali výborně a taky tak hráli.

Taky že se vám základní skupina proti zámořským týmům nepovedla. Nedokázali jste najít recept na jejich hru?
Ze začátku jsme si zvykali na zámořský hokej, taky jsme nejdřív skoro vůbec nehráli pospolu. Ale postupně jsme se zlepšovali, začali jsme hrát víc jako tým. A to nám strašně pomohlo.

„Po posledním zápase ve skupině jsme přišli do kabiny a trenér se zeptal: Řekne mi k tomu někdo něco? A Matěj Toman řekl: Ve čtvrtfinále vyhrajem!“

Byl to velký šok, přechod na úzké kluziště proti týmům, které jsou na něm doma?
Určitě. Z mého hlediska, první třetina přípravného zápasu se Švédskem... To bylo strašný! Hráči byli strašně rychle u vás, ten hokej je úplně jiný než tady v Evropě. Nebyli jsme zvyklí hrát v takovém tempu a na takovém hřišti, i proto se nám ve skupině nedařilo.

Skončili jste bez bodu a čekali vás stoprocentní Rusové. To nemohly být moc růžové vyhlídky...
Po posledním zápase ve skupině jsme přišli do kabiny a trenér se zeptal: Řekne mi k tomu někdo něco? A Matěj Toman řekl: Ve čtvrtfinále vyhrajem! Měli jsme den volno, takže jsme si chvíli odfrkli, a pak už jsme se hecovali. Trenéři nám připravili motivační videa a kousli jsme se.

Jak jste volný den strávili, abyste se odreagovali?
Jeli jsme se podívat na farmu, kde měli koně z nějakých válek. Potom jsme projeli do obchoďáku, abychom si něco nakoupili. Dostali jsme ke svačině pizzu od trenérů a k večeři jsme měli steak. Pořádně jsme se najedli. (směje se)

Foto: Hockey Canada

A pak jste šli na Rusy, což byl zápas, na který člověk asi do konce života nezapomene. Čím to, že vám to vyšlo?
Byly tam hrozné emoce, všichni jsme to moc chtěli uhrát. Taky nás strašně motivovalo, že jsme s Rusy nikdy nevyhráli. Nikdo z nás je nemá rád, takže jsme je stoprocentně chtěli porazit. Připravovali jsme se na ně, trenéři nám ukazovali videa, jak hrají. Proto jsme si dávali pozor na některé jejich hráče, buly, přesilovky... To nám hrozně pomohlo. A hlavně jsme si řekli, že ani jedna střela Rusů nedoletí až na bránu. Kluci do toho vepředu skákali po hlavách, všechno blokovali. Myslím, že jsme měli nějakých 28 zblokovaných střel, což je dost.

„Taky nás strašně motivovalo, že jsme s Rusy nikdy nevyhráli. Nikdo z nás je nemá rád, takže jsme je stoprocentně chtěli porazit.“

Vyhráli jste hlavně díky senzační druhé třetině. Říkali jste si za stavu 3:1, že už to prostě musíte urvat?
Hlavně jsme věděli, že to nesmíme podcenit. Trenéři nás uklidňovali, abychom pořád hráli stejnou hru, zbytečně neriskovali a nevymýšleli žádné kraviny. A to taky stálo za výhrou, že jsme pořád vydrželi hrát naši taktiku.

Měli jste na vítězství i v semifinále?
Měli. Dva góly jsme si tam kopli, jinak jsme je dost tlačili a oni z toho hokeje moc neměli. Bohužel jsme dostali dva fakt náhodné góly, které jsme si dali sami.

Ale jakobyste najednou věděli, jak na Kanaďany hrát. To se potvrdilo i v zápase o bronz.
Asi to bylo hlavně tím, že jsme je pořád sledovali a postupně jsme se jim vyrovnávali. Taky jsme byli dřív na puku, víc jsme napadali, zachytávali puky a obraceli hru zase zpátky.

Foto: Hockey Canada

Po semifinále nebylo moc času setřást zklamání. Navíc ty smolné vlastní góly, rozhodující minutu a půl před koncem... Neměli jste hlavy dole?
Řekli jsme si, že všichni chceme medaili a ten poslední zápas prostě musíme vyhrát. Možná jsme si ale finále nezasloužili, když jsme měli v základní skupině nula bodů. Možná to tak bylo férové.

Máte pravdu. Na to, jak vypadal start, je bronzová medaile senzační, viďte?
Rozhodně je senzační! Ta medaile je krásná, teď si ji všichni doma užívají. Chtěli jsme udělat úspěch. Myslím, že to bylo po jedenácti letech, kdy se na tomhle turnaji udělala medaile.

„Ze začátku jsme nebyli tým, ale pak už to bylo lepší a hráli jsme vážně hodně týmově. Myslím, že když zůstane základ téhle sestavy, ještě by mohl udělat nějaké velké úspěchy.“

Měli k vám trenéři proslov po zisku bronzu?
Strašně nám děkovali. Pan Haken říkal, že strašně moc děkuje, protože dceři slíbil, že jí doveze nějaký dárek. Tak jí přivezl medaili. Všichni byli strašně šťastní.

Jak moc vám k úspěchu pomohli gólmani, Nick Malík a Lukáš Pařík?
Chytali vážně neskutečně. Myslím, že tam patří, Nick je navíc nula dvojka. A přitom se v šatně vůbec neprojevuje, jako by byl nejmladší. Je úplně uvolněný, vůbec není ve stresu. To je pro něj hodně důležité. Navíc se nebojí rozehrávat puky. Několikrát nám pomohlo, že z obranného pásma vyhodil puk a my jsme mohli jít vystřídat.

Foto: Hockey Canada

Věříte, že jste tímhle výsledkem potvrdili, že váš ročník toho může hodně dokázat?
Já myslím, že toho můžeme hodně dokázat. Hlavně když budeme hrát tak, jako jsme hráli v Kanadě. Ze začátku jsme nebyli tým, ale pak už to bylo lepší a hráli jsme vážně hodně týmově. Myslím, že když zůstane základ téhle sestavy, ještě by mohl udělat nějaké velké úspěchy.

Užili jste si Kanadu?
Hráli jsme, dá se říct, v takové vesnici, kde toho moc nebylo. Jezdili jsme pořád jenom hotel, zimák, hotel, zimák. Možná ta nálada ale byla lepší díky tomu, že tam byl sníh a zima. Bylo to víc hokejové. I fanoušci chodili, atmosféra v zápase o bronz byla neskutečná. Když dala Kanada gól, celá hala začala řvát.

Jak moc velkou zimu jste měli?
Nejmíň bylo mínus dvacet čtyři stupňů. Ale pro nás to nebyl žádný problém, protože autobus nám stál přímo před hotelem a pak zastavil před vchodem do haly. Takže tou zimou jsme vůbec neprocházeli.

Až si za pár let vybavíte tenhle turnaj, jaké budou nejsilnější vzpomínky? Bronz, to je jasné...
...bronz, výhra nad Ruskem, naše první. A jak jsem si to tam užil. Z toho jejich hokeje si odnesu spoustu zkušeností, je to vážně něco úplně jiného.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz