Machovský vzdal boj o NHL: Už jsem byl z Ameriky znechucený

Foto: hcsparta.cz

10. května 2018, 11:52

Matěj Mayer

Zatímco se zdá, že by se českým brankářům mohlo v zámoří blýskat na lepší časy, jeden z tuzemských talentů naopak svůj boj o NHL po jedné sezoně vzdal. Čtyřiadvacetiletý gólman Matěj Machovský se snažil do slavné soutěže dlouho prosadit. Na draftu se překvapivě neobjevil, účastnil se juniorského i seniorského mistrovství světa, prošel kempy Ottawy a Detroitu, navíc patřil k nejlepším gólmanům extraligy. Po letech vybojoval kontrakt s Red Wings, kde ho však zklamali, a tak se vrací zase domů. Podepsal smlouvu se Spartou Praha.

„Nevyšlo to z jednoho prostého důvodu – zjistil jsem, že se mnou nepočítají na takovou pozici, jakou mi slibovali, když jsem smlouvu podepisoval,“ začíná své vyprávění zklamaný brankář Matěj Machovský. Smlouvu podepisoval s tím, že bude chytat na farmě v AHL, situace se ale změnila. Red Wings se chystali nabídnout brankáře Jareda Coreaua na listinu volných hráčů, a počítali s tím, že si ho někdo vezme. A tak pro jistotu podepsali dalšího brankáře. „Ale nikdo si ho nevzal.  Takže já jsem zůstal v hierarchii až jako pátý gólman a už od listopadu jsem věděl, že budu až na druhé farmě,“ říká Machovský, jenž byl odeslán do East Coast Hockey League.

 „V ECHL se mi chytalo dobře, je to celkem rychlá soutěž, i když tam nejsou až tak šikovní kluci, jako třeba v AHL. Navíc když jsme hráli doma v Toledu, tak to bylo super. Měli jsme krásný nový stadion a chodilo na nás osm tisíc lidí, takže vyprodaný stadion. Ani mi nepřišlo, že hraju East Coast,“ hledá pozitiva Machovský, který však ani v této soutěži nebyl jasnou týmovou jedničkou. Víc utkání než on od odchytal jeho parťák Pat Nagle. „My jsme se po každém zápase střídali. Já jsem měl smůlu, že jsem se zranil na hlavním kempu Detroitu, a to mi odsunulo začátek sezony až do půlky listopadu. Takže jsem dlouho čekal a potom, než jsem mohl pořádně začít chytat, už byly Vánoce. Nakonec jsem odchytal v East Coast 21 zápasů a měl jsem dobrá čísla, takže si myslím, že to šlo,“ hodnotí Machovský.

V druhé farmářské soutěži si zkusil i rvačku s Masonem McDonaldem. „Vždycky jsem si chtěl bitku zkusit. Jediný problém byl, že mě soupeřův gólman jako levák blokoval. Pak se mi už snažil jen držet ruce, protože asi tušil, že by to nedopadlo dobře. V té výstroji ale vážně není žádná sranda se rvát,“ vysvětluje. I když měl Machovský dobré statistiky, do AHL se dlouho nepodíval, a těžko tak hledal motivaci. „Je to vlastně vyloženě čekání na to, že se někdo zraní. Já jsem to nesl hodně špatně a bojoval jsem s tím. Když jsme hráli venku, ve městech, kde byly i daleko lepší ligy, tak na nás přišlo třeba jen 200 lidí. Zvlášť při těchto venkovních zápasech se hledala motivace hodně těžko,“ říká.

Foto: Milan Podpera, hcskoda.cz

Nedílnou součástí působení na farmě jsou dlouhé „štreky“ autobusem, což potvrzuje také Machovský. „Fungovalo to tak, že na dlouhý trip se jelo třeba dvanáct hodin na jeden zápas a postupně se další dny přejíždělo do okolních měst, které už byly v kratší vzdálenosti. A pak se to celé jelo zase zpátky… Měli jsme štěstí, že jsme měli sleeper bus, kde jsou postele. Člověk se mohl natáhnout a spát třeba pět šest hodin v kuse, takže tím se cesta o dost zkrátila. Když jsem byl ke konci sezony na farmě v AHL, tak tam sleeper bus neměli a zvykal jsem si na to těžko,“ vysvětluje český brankář, jenž dostal svou první příležitost v AHL až když Detroit vyměnil Petra Mrázka.

„My jsme byli s Petrem v kontaktu, dá se říct, celou sezonu. Pořád jsme spolu řešili, co a jak. On čekal až ho vymění a vlastně jsme oba nevěděli, co se bude dít. Jeho situace byla taky podivná. V klubu mu nevěřili, a i když chytal dobře, tak postavili druhého gólmana,“ nechápe Machovský, jenž nakonec věděl o trejdu Petra Mrázka dříve než on sám. „Volali mi trenéři z farmy AHL, že došlo k výměně, a já se mám sbalit a přiletět. Tak jsem Petrovi volal a probírali jsme, kdo je vyměněný. On zjistil až po dvou hodinách, že jde o něj,“ prozrazuje zajímavou historku rodák z Opavy.

Sám však Mrázkovu výměnu příliš nečekal. „Já jsem hlavně čekal, že vymění Jimmyho Howarda, protože už je trochu starší. Myslel jsem, že Mráza dostane šanci. Bylo to trochu zvláštní, nechápal jsem tu politiku. Ale já jsem byl rád, že jsem se posunul do Grand Rapids do AHL, kde jsem sice už moc nechytal, ale byl jsem tam,“ nezastírá. Jenže ani na první farmě Red Wings větší šanci nedostal. „Začátek vypadal hodně nadějně. Když jsem přijel, tak jsem stihl jeden trénink a v průběhu prvního zápasu jsem hned střídal McColluma. Zápas jsem dochytal solidně a za třetinu a půl jsem dostal jen jednu branku, přestože měl soupeř velké šance,“ vypráví Machovský, který si v tu chvíli myslel, že by se mohl s McCollumem střídat alespoň ob zápas.

„Jenže další zápas jsem dostal až za měsíc a pak za další tři týdny. To už bylo nad moje nervy a úplně jsem rezignoval,“ přiznává brankář, jehož pozici ještě zhoršilo začínající play-off. Detroit totiž poslal na farmu Jareda Coreaua a z Machovského tak byla rázem trojka. „Já jsem tam byl úplně zbytečně. Šuškalo se, že Detroit bude posílat Coreaua na play-off na farmu. Navíc mi hned řekli, že si nemám hledat nájem delší než tři měsíce, tak mi bylo hned jasné, že to mají v plánu, ale neřeknou mi to. Už jsem s tím byl srovnaný. Řekl jsem si, že vydržím základní část a pak budu řešit, co dál,“ říká Matěj Machovský.

Foto: hcsparta.cz

Ještě v průběhu play-off AHL se domluvil s Detroitem, že tým opustí, a vrátí se do České republiky. Pár dní po příletu už Machovský podepsal smlouvu se Spartou. „Tam jsem jen koukal z dvanáctého patra na město… Lezlo mi to krkem. Už jsem byl z Ameriky tak znechucený, že jsem si říkal, že potřebuju být zase doma. Řekl jsem agentovi, ať vůbec neřeší KHL, že se chci vrátit do Česka. Sparta byla moje priorita a jsem rád, že jsem konečně tady,“ vysvětluje. „Kdyby mi to nešlo a něco bych pokazil, tak bych uznal, že na to nemám. Ale v East Coast jsem byl nejlepší brankář, v AHL jsem odchytal tři zápasy a ze šesti možných bodů jsem udělal tři. Čísla jsem měl podobná jako gólman, co chytal v Grand Rapids se mnou, takže nebyl důvod posadit mě na střídačku.“

Machovský bojoval o NHL spoustu let, a když konečně smlouvu vybojoval, po jedné sezoně svou misi končí. Zklamaný. „Podle mě je to zarážka, že někomu to přáno není. Člověk pro to může dělat co chce – myslet na to každý druhý den, nebo každý zápas, co chytá někde v Evropě. Chce se posunout a zahrát si NHL, ale někomu to prostě není přáno. Chce to mít štěstí, abyste se někomu opravdu líbil, a dostal jste šanci. Někomu to vyjde, někomu ne. To je život. Já mám čisté svědomí, zkusil jsem si to a beru to tak, že kdybych tam měl být, tak už tam jsem dávno,“ přemítá čtyřiadvacetiletý bývalý brankář Plzně.

Zpětně však poodkrývá, že Detroit nebyl minulé léto jediný zájemce o jeho služby. Stejně jako dalším plzeňským gólmanům – Marku Mazancovi, Miroslavu Svobodovi a Pavlu Francouzovi (posledním dvěma až letos) – i jemu nabízel kontrakt Nashville. „Přístup jejich organizace mi ale přišel trochu zvláštní. Nabídli mi smlouvu, ale na základě otázek, na které se mě ptali, jsem jim úplně nevěřil. Připadalo mi, že jsem na nějakém žebříčku, a ti přede mnou podepsali jinde, takže jsem další v pořadí. Nepřipadalo v úvahu žádné dohadování podmínek, oni to měli jasně dané a postavili mě do situace: buď to vezmeš, nebo ne. Takže si myslím, že v Nashvillu bych mohl dopadnout klidně i hůř než v Detroitu. Co se totiž stalo s brankářem, kterého nakonec podepsali místo mě, to byl úplný cirkus,“ zakončuje Matěj Machovský.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz