Linköping miluje Vránu, hlásí Hrdinka. S hokejem šel do světa už v 15 letech
Foto: iihf.com
(MONTREAL, od našeho zpravodaje) Švédské soupeře, kteří dvacítku čekají v dnešním posledním utkání základní skupiny šampionátu, zná ze všech českých hokejistů nejlépe. František Hrdinka trávil dva roky v akademii klubu Frölunda Indians, teď válí za juniory Linköpingu. Bývalý zadák pražských Letňan tak trochu kopíruje kariéry Jakuba Vrány a Davida Pastrňáka, život na severu Evropy si nemůže vynachválit. "Švédsko ze mě udělalo jiného obránce i člověka. Byla to obrovská změna," potvrzuje.
Systém přípravy a výchovy talentů mají v zemi Tre Kronor nejlepší na našem kontinentu, také proto tamní dvacítka míří na mistrovství světa vysoko. Podle Hrdinky jde o velmi vyspělý tým. "Švédové hrají to hodně z obrany. Mají výborné beky, kteří umějí podržet puk a dobře forčekují. Účinně napadají, takže není moc času na rozehrávku. V mužstvu je také hodně hráčů, kteří jsou na jiné úrovni než my," připomíná. Vzápětí sype konkrétní jména. "Asi nejnebezpečnější je Alexander Nylander a celý jejich první útok. Výborně hrají obránce Oliver Kylington, útočník Joel Eriksson Ek," dodává.
Těžký návrat po zranění: zlomená klíční kost a čtyři měsíce bez hokeje
Ze švédských soutěží výborně zná většinu švédských hokejistů. "Se čtyřmi kluky jsem hrál ve Frölundě, v týmu tehdy byli Jacob Larsson, Kritoffer Gunnarsson, Carl Grundström a nejmladším je Rasmus Dahlin," hlásí. Proběhlo před vzájemnou bitvou nějaké hecování? "Zatím nic nebylo. Jen jsme se s klukama párkrát pozdravili, když jsme se viděli v Bell Centru. Ale je možné, že před zápasem na něco takového dojde."
Češi mohou brát duel naštěstí s větším nadhledem, v kapse už totiž mají postup do play off. "Uklidnění to sice je, ale stejně nejsme spokojeni. Málem jsme si to sami zkazili. Díky někomu jinému jsme ještě dostali šanci, takže uděláme všechno, abychom ji využili." Co bude dál, jakého soupeře dvacítka ve čtvrtfinále dostane - o tom Hrdinka nespekuluje. "V utkání se Švédy hlavně chceme zlepšit hru v obranném pásmu a také dát víc gólů. Jde o tom, abychom se připravili a naladili na čtvrtfinále. Jestli tam bude Kanada, Amerika nebo Rusko, to je úplně jedno," mávne rukou.
Osmnáctiletý pražský rodák chce podobně jako parťáci z týmu vybojovat úspěch. Ohromně si váží toho, že ve dvacítce může být. "Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že se dostanu až sem, tak bych tomu nevěřil," přiznává upřímně. "V minulé sezoně jsem prodělal těžké zranění a nehrál čtyři měsíce. Na třikrát jsem měl zlomenou klíční kost, což mě mimo jiné stálo šanci dostat se na šampionát osmnáctek." Po dlouhé pauze doháněl manko, ale stihl to rychle. Šikovný bek se prosadil na přípravné akce a pak i do konečné nominace výběru dvacetiletých. Netají, že mu hodně pomohlo právě angažmá ve Švédsku.
Obránce sledují kamery. Trenéři ukazují, kde stát a jak bránit
"Jsem tam třetím rokem, z defenzivního hlediska jde o úplně jiný hokej. K obráncům se ve Švédsku chovají velmi pečlivě. Beci se snaží tvořit, tahle změna mě celkově udělala lepším hráčem." Příprava zadáků má jasný řád, trenéři na ni zaměřují velkou pozornost. "Každý z nás má čtyři tréninky týdně jenom pro obránce. Je to rozdělené individuálně. Přípravu sledují kamery, trenéři pak ukazují, co jsme udělali dobře. A co špatně. Jak bránit, kde stát, co střelba... Všechno s námi podrobně rozeberou," informuje.
Hrdinka strávil dvě sezony ve Frölundě, od léta je hráčem Linköpingu. Tedy stejného klubu, kde donedávna zářil Jakub Vrána. "Za velkého hráče tam berou Jaroslava Hlinku, ale největší hvězdou od nás je jednoznačně Kuba. Pro místní je to idol, dál ho všichni sledují. Vychovali ho a pořád o něm mluví." Příběh nynějšího útočníka Washingtonu je pro Hrdinku inspirací. "S Kubou se vídáme každé léto, před časem jsme spolu hrávali v Letňanech. O Linköpingu jsem se s ním bavil, říkal, že to tam je vynikající. Doporučil mi to." Do světa za hokejem vyrazil hodně brzy. "Nejdřív jsem strávil rok v Salcburku, kde jsem hrál za Red Bull. Ve Švédsku teď hraju třetí sezonu, dá se říci, že z domova jsem od čtrnácti."
Švédština? Na ledě rozumím všemu, v běžném životě v podstatě také
Začátky nebyly snadné. "Musel jsem se naučit řeč, dneska už umím švédsky. Na ledě rozumím všemu, v běžném životě v podstatě také. Pokud ne, zeptám se," poví z vesela. Také se dokáže postarat sám o sebe, daleko od rodiny jinou možnost neměl. "Teď mi to přijde normální, bez problémů. Když potřebuju nakoupit, vyprat, nikdo to za mě neudělá," usměje se. Na severu Evropy žije ve vlastním bytě, vedle hokeje stíhá i studium. "Dělám čtvrtý ročník pražského gymnázia, budu maturovat. Studuju online po internetu."
V hokeji by rád jednou do zámoří. "Jasně, kdo by nechtěl. Ale teď je pro mě a pro ostatní kluky hlavní dvacítka. Pokud se udělá úspěch, někomu se určitě poštěstí do NHL podívat." František má jednu výhodu, do draftu míří nejvíc Evropanů právě ze Švédska. "Na každém zápase je tam minimálně deset skautů. I když hraje první s posledním, v hledišti sedí vždycky. Všechno sledují, mají pohovory s hráči. Dá se říci, že ve Švédsku je to skoro jako v Kanadě. Určitě druhé nejlepší prostředí na světě," uzavírá.
Share on Facebook
