Koukal oslaví stovku! Potěší to, nejvíc vzpomínám na Německo, říká
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Ze současné české reprezentace má na pažbě nejvíc zářezů. V roce 2010 se Petr Koukal stal mistrem světa, v elitním výběru si poprvé zahrál už před víc než dvanácti lety. Teď pokoří kulatou metu, která je známkou vysoké kvality a hokejové úrovně. Čtvrteční bitva s Rusy v Třinci bude pro útočníka Jekatěrinburgu jubilejním stým zápasem na mezistátní scéně. "Mám samozřejmě radost, ale nijak víc jsem to neřešil," tvrdí.
Velký bojovník, jenž na ledě nechá všechny síly a pro mužstvo je ohromně platný bruslením či tvrdou dřinou, napodobí vrstevníky, kteří stý duel stihli nedávno. Před rokem se radoval Ondřej Němec, stejný kousek se povedl Jiřímu Novotnému, Zbyňku Irglovi a dalším borcům. Pro Koukala jde o vstupenku mezi hlavní esa českého hokeje. Nasbírat sto startů, to je pořád velmi ceněný počin!
Vybavíte si ještě první zápas v národním týmu?
"Jo jo, Bylo to v brněnském Rondu, na začátku sezony 2003-04. Hráli jsme přípravu proti Rusku před turnajem v Pardubicích, poprvé jsme nastoupili celá naše lajna - tedy i Honza Kolář a Petr Průcha. Pokud si dobře pamatuju, góly dávali Honza Novák a Količ."
Neříkáte si u té stovky, že čas nějak rychle letí?
"To ano. Já měl v reprezentaci docela velkou mezeru. Když to přeženu, mohl bych to celé rozdělit na dvě etapy. Jeden rok byl super, pak jsem měl návštěvu jednoho kempu. Víc zápasů později přibylo až po určité odmlce."
Jste s bývalými parťáky stále v kontaktu?
"Jsem. Petr Průcha je na Floridě, nedávno tam odjel, i s Količem o sobě víme. Začínali jsme spolu, ale myslím, že se málokdy povede, aby jeden útok zůstal pohromadě delší dobu. Ještě tak nějaká dvojička, to ano. Mohl jsem hrát s Honzou Kolářem, kdyby se v Nižněkamsku nezranil, třeba bychom byli spolu pořád."
Co pro vás jubilejní stovka znamená?
"Naštěstí to není dvoustovka jako u Čáslavy, to už je ostuda... (směje se). "Né, potěší to. Že se člověk dokázal na to číslo dostal, že měl úroveň. Hodně zápasů jsem hrál v přípravě, kdyby to bylo sto utkání na mistrovství světa, znělo by to asi trošku jinak."
Jakou máte nejhezčí vzpomínku spojenou s národním mužstvem?
"Samozřejmě šampionát 2010. Ale když se řekne nároďák, mám v hlavě kempy před mistrovstvím světa. Trénuje se, je to takové uvolněné. Kluci se postupně sjíždějí a je tam velká legrace. Pohodová atmosféra. A když se člověk dostane na mistrovství, je to velká věc."
Co naopak mrzí? Čtvrté místo z loňské Prahy?
"Určitě. Medaile by byla hrozně hezká, bohužel to nevyšlo. Hokej se nedá nalajnovat, neuhráli jsme si to."
Kolik zápasů za elitní výběr ještě dáte?
"Už jich moc nebude. Nemám v plánu končit s hokejem, ale věk nezastavím. Budu jezdit, dokud budu mít výkonnost a trenéři mě budou zvát. Vždycky rád přijedu!"
Dostal jste k jubileu gratulace? Proběhlo třeba hecování se spoluhráči ná téma kulaté stovky?
"Ne, vůbec. On to nikdo neví. S Honzou Kolářem jsme to řešili v Moskvě, ve smyslu, že příští zápas bude ten stý. Ale jakmile turnaj skončil, tak jsem se sbalil a odjel. Připomněl mi to až někdo tady. Nebylo to tak, že bych vyrážel z domova s tím, že mě čeká stý zápas. Když to teď je na internetu, všichni si to přečtou.
Na Channell One Cupu jste vytvořil výbornou formaci s Radilem a Vincourem, všichni jste teď zase pohromadě. Moskevský turnaj znamenal povzbuzení, co říkáte?
"Minule nám to sedlo. Fungovala komunikace a souhra. Teď jsme zase spolu, což je dobré, jelikož víme, co chceme a máme hrát. Z tohoto pohledu určitě fajn."
Rusové přivezli omlazený tým, co se do nich dá očekávat?
"Z jejich týmu znám jen Golyševa, který je od nás z Jekatěrinburgu, jinak jsem jejich soupisku neviděl. Ani to studovat nebudu. Takhle jsme proti Rusům hráli už loni, ve Varech a v Praze. Měli také mladší hráče, teď to očekávám asi stejné. Ono je celkem jedno, kteří Rusáci přijedou, vždycky to budou kvalitní a těžké zápasy. Samozřejmě pro diváky by byli mnohem víc atraktivnější Kovalčuk nebo Radulov, ale i v tomhle složení nás čeká hodně nepříjemný soupeř. Tím jsem si jistý!"
Letos patříte k oporám Jekatěrinburgu, klapne postup do play off?
"Já věřím, že ano. Máme to ve svých rukách, po reprezentační přestávce hrajeme dvě utkání. I kdybychom obě prohráli, myslím, že ty dva týmy, co jsou v tabulce za námi, nejsou schopné zvládnout oba zápasy za tři body. Myslím, že se do play off dostaneme."
Pomůžeme vám Jakub Kovář, který měl zlomený palec na ruce a chytat tudíž nemohl?
"To nevím. Na posledním tréninku vypadal docela dobře, ale předtím to nebylo moc optimální. Bohužel zranění má na vyrážečce, a ještě na palci. Což je nehorší, co mohl mít. Nemohl hýbat hokejkou."
Share on Facebook
