Kouč táborského dorostu Matušík: Mám kluky s úžasnou vášní pro trénink

Foto: Luboš Vácha, bkhb.cz

Když hráli extraligu v předloňské sezoně naposledy, vyhráli za celý rok jediný zápas a se šesti body se zase poroučeli dolů. Mladší dorostenci Tábora ale následně v lize zaváleli, a tak se těší na další šanci mezi českou smetánkou. „Je to cíl na úrovni snu, že bychom extraligu v Táboře etablovali,“ přiznává hlavní trenér Tomáš Matušík.

Fanshop

Jméno nového kouče táborských dorostenců znají i fanoušci dospělého hokeje. Tomáš Matušík až do letošního jara vedl v klubu druholigový A-tým, a dlužno říct, že poměrně úspěšně. Nyní ho čeká zase jiná výzva – sice u mladších hokejistů, ale svou náročností o nic menší. Spíš naopak.

Po čtyřech letech u prvního týmu jste se přesunul k mládeži. Jak tuhle změnu berete?
Nikdy jsem se netajil tím, že bych si někdy rád zkusil trénovat dorosteneckou kategorii na extraligové úrovni. A když to dopadlo tak, jak to dopadlo, tak jsem rád, že můžu pokračovat v klubu. Neberu to v žádném případě jako nějakou degradaci nebo sestup dolů.

U dorostu jste ale už předtím působil, že?
Ano, ale jen na úrovni ligy. Pokoušel jsem se o postup, ale snad čtyřikrát jsme skončili druzí těsně pod postupem.

Jak budete vzpomínat na strávené roky u A-týmu?
Určitě na ně budu vzpomínat celý život, byly to krásné roky. Potkal jsem se se skvělými, charakterními hráči. Podařilo se nám nějakým způsobem dostat hokej do podvědomí lidí ve městě, chodilo jich na nás hodně. Vlastně nejvíc ve druhé lize. Až když ji začal hrát Vsetín, tak jsme byli druzí. A ty pocity jsou veskrze příjemné, krásné. Samozřejmě ten konec byl takový, jaký byl, ale bylo to fajn.

Ale přece jenom trénovat mládež bude zase o něčem jiném.
Já jsem všude trénoval rád a s nějakým drajvem, aspoň si to tedy myslím. Ale u těch kloučků je úžasné jejich zapálení, vášeň pro hokej a pro trénink. Když si všude čtu v nějakých rádoby sociologických studiích, jak mladá generace neumí dělat nic naplno, jak se jí nic dělat nechce, jak jenom sedí na počítačích a tabletech... Tak já mám asi vzorek 35 mladých kluků, kteří takoví nejsou. Jdou do toho, trénují skvěle. Těší se na každý trénink, i když je nepříjemný. Tohle u A-týmu v létě nebylo, což samozřejmě chápu.

Táborští mladší dorostenci v poslední extraligové sezoně 2016/17

Táborští mladší dorostenci v poslední extraligové sezoně 2016/17 | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Takže kluci berou neoblíbenou letní přípravu pozitivně?
Ano. Dokonce je chvilkami až dojemné, jakým způsobem dokážou jít úplně na hranu, jak dřou a makají. Fakt je to prima.

Kolik hráčů v týmu zůstalo z loňské postupové sezony?
Třináct hráčů loni vyhrálo soutěž, zbytek přišel z osmé třídy Tábora a z jiných klubů.

Mohli byste tím pádem mít relativně ohraný a zkušený tým?
Podle počtu hráčů to vypadá, že ano, ale teď je ještě těžké prognózovat. Jak jsem říkal, v extralize jsem ještě netrénoval, takže vůbec nevím, co mě v ní čeká.

„Dokonce je chvilkami až dojemné, jakým způsobem dokážou jít úplně na hranu, jak dřou a makají. Fakt je to prima.“

Jak se vaši hráči z osmé třídy srovnávají s přechodem do dorostu?
Na začátku letní přípravy jsem se s kluky seznamoval a chvíli jsem potřeboval, abych věděl, kdo je kdo. Na první pohled tam bylo vidět, kdo už nějakou takovou přípravu prožil a kdo přišel z osmé třídy. Jednoduché to pro ně určitě není, ale teď trénujeme sedmý týden a už se s tím srovnali. Trénink je asi přece jenom výrazně náročnější než v žákovských kategoriích, a přitom musím říct, že ty tady v Táboře rozhodně trénují dobře.

Co hráčům zařazujete do přípravy kromě obvyklých prvků?
V omezené míře zařazujeme hry. Máme novinku crossfitový trénink, pochopitelně bez činek. Chodíme taky ke špičkové cvičitelce paní Kunrátové. Věnujeme se poměrně dost obratnosti a gymnastice v tělocvičně, jinak už tam jsou standardní věci jako běhání, skákání. Ono to zábavné být může, ale do určité míry, protože nějaká práce se udělat musí.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Vidíte u hráčů v přípravě nějaké slabiny, na kterých je potřeba zvlášť pracovat?
Mají vášeň a zápal a jdou nahoru kondičně. Určitě se hodně posunuli v té obratnosti. Ale co se týče budoucí přípravy na ledě, tak mám pocit, že strašně budeme muset pracovat na obraně. Ti kluci loni v podstatě ani bránit nemuseli, protože vždycky věděli, že dají víc gólů než soupeř. To pro nás bude asi největší oříšek. Ale možná se mýlím, teprve na ledě uvidíme.

Teď přes léto nemáte možnost jít na led?
Nemáme a řeknu úplně upřímně, že i kdybychom tady led měli, tak já bych na něj jít nechtěl. Jdeme na něj v červenci, pak budou kluci na ledě nějakých osm měsíců. Jsou mladí, vyvíjejí se a nepovažuju za úplně ideální chodit na led i teď. Nejsem toho úplně příznivec, ale samozřejmě to je věc názoru.

„Záchranit se je náš primární cíl. Naprosto seriózně si dokážu představit, že se to nepovede, ale určitě chceme extraligu udržet.“

Zmiňoval jste, že máte nějakých pětatřicet hráčů. Tím pádem vás čeká vyřazování...
Bohužel, to je pro mě nejhorší okamžik trenérské práce. Že pak budu muset pár klukům říct, že budou muset hrát jinde. Z toho mám hrůzu už teď, a mám to přitom ještě dva a půl měsíce před sebou. Ale prostě to tak je.

Máte alternativy v kraji, kam by mohli jít hrát?
Jsme domluveni s Veselím, že u něj budou v lize nastupovat všichni naši hráči, kteří budou v tu chvíli navíc. To považuju za úplně skvělé. Mohli by s námi trénovat a pak jet do Veselí na zápas. Navíc tam trénuje pan Jasečko, který má docela podobné názory jako já. Je to pro nás velký bonus.

V předloňské sezoně byl Tábor otloukánkem extraligy, získal v ní jenom šest bodů a sestoupil. Letos to budete chtít vzít za jiný konec, viďte?
Samozřejmě, záchranit se je náš primární cíl. Naprosto seriózně si dokážu představit, že se to nepovede, ale určitě chceme extraligu udržet. Kdyby se nám to nepodařilo, byli bychom zklamaní, ale může se stát všechno. Je to cíl na úrovni snu, že bychom extraligu v Táboře etablovali.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Už jste přemýšleli o případných soupeřích? Předloni hrál tým skupinu Střed, kde byste to znovu měli asi nejtěžší...
Ta bývá relativně nejsilnější, to je pravda. Ale zatím nevíme, ve které skupině budeme, rozpis ještě nemáme. Takže teď ještě těžko soudit.

Těšíte se na sezonu, i když vás čeká obtížný úkol?
Určitě. Těším se na ni hodně, jako jsem se těšil vždycky na každou sezonu.

A počítáte s tím, že až třeba přijde série porážek, bude to pro kluky psychicky náročné? Přece jenom nejsou zvyklí prohrávat...
To všechno může nastat. Pak je to na nás trenérech, abychom je udrželi v nějaké relativně slušné psychické pohodě a nenechali je padnout. Aby o sobě nepochybovali a snažili se z toho vyhrabat. Optimální by samozřejmě bylo, kdybychom se tam vůbec nedostali. Ale víme, že to bude složité.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz