Konec s hlavami nahoře. Ale zklamaní jsme, to nezastírám, říká Sýkora
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Klub vyhlásil před sezonou velké ambice, nemínil se schovávat za prázdné fráze. Nakonec však Mountfield bronzové umístění z loňské sezony nevylepšil a skončil čtvrtý. „O úspěchu mluvit nemůžeme,“ uvědomuje si Václav Sýkora, zkušený šéf východočeské střídačky.
Osmého dubna – pro Hradec osudové datum. Tímhle dnem pro něj skončilo play off loni v Brně, stejně tak i letos v Třinci. A aby toho nebylo málo, rovněž po porážce 1:2 v prodloužení šestého utkání semifinále. Tentokrát byl ale problém jinde než v posledních utkáních: Hned na začátku série.
„Zpočátku se vyvíjela jednoznačně. Museli jsme dotahovat stav 0:3, ty tři zápasy jsme tlačili po celý zbytek série,“ uvědomuje si hlavní trenér Václav Sýkora, že jeho mužstvo start nezvládlo. „Měl jsem pocit, že předchozí série s Libercem nás hodně vyčerpala. Je pravda, že Třinec hrál taky čtvrtfinále na sedm zápasů, ale možná hrálo roli i to, že měli o den víc před prvním zápasem. Tam jsme působili hodně unaveně.“
Hradečtí si odpočinuli pouhé dva dny, potom nedokázali naskočit do správného módu a doma ztratili oba body. „Ve druhém zápase jsme se zlepšili, ale přesto jsme ho prohráli. Třetí v Třinci potom hodně ovlivnil začátek, kdy Třinec šel hodně rychle do vedení 3:0 a pak už se ten zápas dal těžko obracet. Snažili jsme se o obrat až od čtvrtého zápasu,“ promítá si hradecký kouč vývoj série.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Mountfield se sice zvedl, jenže to bylo trochu pozdě. Dvě prodloužení zvládl, třetí už nikoli. „Cením si toho, že jsme to nevzdali a dotáhli to až do šestého zápasu, kde to bylo padesát na padesát a rozhodlo se až v prodloužení. Kluci o to hodně bojovali a mohlo to dopadnout na jednu i druhou stranu,“ věří Sýkora.
Možná že v poslední bitvě by si jeho tým vítězství zasloužil nejvíc. Oceláře už v řadě pasáží dokázal přehrávat a od vyrovnávací branky se zdálo, že má situaci pod kontrolou. Jenže na zásluhy se nehraje. Neproměněné šance stály Hradec naději na malý hokejový zázrak – tedy obrat ze stavu 0:3.
„Cítil jsem ale velké odhodlání, že tomu mužstvo věří. Šlo si za tím, a toho si strašně cením,“ chválí své svěřence ostřílený trenér. A za obratem je tlačili i fanoušci. „Hlavně v závěru série jsme vnímali, že nás hodně podporují. Před tím pátým zápasem u nás doma dostali kluci spoustu vzkazů a cítili tu podporu. Myslím, že i to jim pomohlo se vybičovat,“ pokračuje Sýkora.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Na devět vstřelených gólů ale Východočeši zkrátka a dobře nemohli na postup pomýšlet. Oceláře z velké části táhli skvělí mladíci, bratři Kovařčíkové s Davidem Ciencialou – byť na konci už nehráli spolu – prožívají naprosto pohádkové play off. Třinec i díky nim ukázal velkou sílu.
„Myslím, že ta síla spočívá hodně v pohybu. Výborně bruslili, hráli agresivně a možná byli trochu šikovnější v gólových situacích, které oba týmy měly. My jsme jich měli v posledním zápase hodně, bohužel jsme s nimi nenaložili dobře,“ mrzí Sýkoru.
Heslo „chceme víc“ tak Mountfield nenaplnil. Na druhou stranu, postupem do semifinále rozhodně ostudu neudělal. „O úspěchu mluvit nemůžeme. Chtěli jsme víc, chtěli jsme udělat lepší výsledek než vloni. Ale pod úhlem pohledu, kdy o tom rozhoduje jeden gól v prodloužení šestého zápasu, myslím, že nejde celou sezonu hodnotit negativně,“ přemýšlí lodivod.
Každopádně, po výkonech ve druhé polovině série mohli Hradečtí alespoň odjet domů s hlavami nahoře. „To ano. Ale samozřejmě zklamaní jsme, to nezastírám,“ říká Sýkora po posledním zápase, který byl i posledním v kariéře Jaroslava Bednáře.
„Jarda je velká hokejová osobnost a pro nás byl hrozně důležitým hráčem. Jak po celou sezonu, tak i teď v play off. Mrzí mě, že nejenom jemu, ale i celému mužstvu se to nepodařilo korunovat tím, že bychom sérii otočili a dostali se do finále,“ dodává Václav Sýkora.
Share on Facebook
