HC VÍTKOVICE RIDERA

Historie

Historické mezníky HC Vítkovice Steel:

Zima 1928: Již dříve založený SK Moravská Ostrava začíná konečně fungovat a hrát své zápasy. Příznivé klimatické podmínky zajišťují dlouhou sezonu. Na konci ročníku 1928/1929 však bylo jasné, že na hřišti SK Moravská Ostrava už hokejový tým nebude moci nadále hrát. Důvodem byly finanční problémy a rezignace funkcionářů SKMO na další rozvíjení hokeje. Hráči a hokejoví pracovníci se pod vedením Viléma Rokyty rozhodli kompletně přejít na kluziště u Sportovního Pavilonu ve Vítkovicích a nadále hrát pod hlavičkou SSK Vítkovice. 

1. prosince 1929: První oficiální organizační schůze hokejového odboru SSK Vítkovice.

Leden 1930: první oficiální zápas SSK Vítkovice, soupeřem byl rezervní tým SK Slovan Ostrava

1933/1934 – SSK Vítkovice se stal vítězem župního mistrovství a zároveň mistrem Země Moravskoslezské

1934/1935 – SSK Vítkovice obhájil prvenství v župě a opět se stal mistrem Země Moravskoslezské

1935 – zánik SK Slovan, část hráčů posílila SSK Vítkovice

3. ledna 1937 – historicky první utkání Celostátní hokejové ligy. Vítkovice v něm na svém ledě přivítaly Spartu. Zápas skončil remízou 1:1, vítkovický Vilém Kubečka vstřelil historicky první branku československé ligy.

Prosinec 1937 – SSK Vítkovice mění název na ČSK Vítkovice. Patronát nad vítkovickým hokejem převzaly Vítkovické Železárny, začalo tak dlouhé období, kdy vítkovický huťařský, ocelářský a strojírenský gigant podporuje hokej ve Vítkovicích.

1942/1943 – Vítkovice sestupují z protektorátní ligy.

28. října 1947 – zimní stadion Josefa Kotase s umělou ledovou plochou je uveden do provozu. Vítkovice se později přesunují z Pavilonu do svého nového domova.

1949 – po šesti letech zvítězily Vítkovice v kvalifikaci a postoupily do nejvyšší soutěže. Tým mocně posílil, přišel i zkušený Vladimír Bouzek, který působil v roli hrajícího trenéra.

1950 – 1953 – na dlouho nejúspěšnější vítkovické období. Hokejisté SK Vítkovické Železárny, později Sokola VŽKG a ještě později Baníku VŽKG vybojovali ve čtyřech sezonách tři stříbra a dokonce vystoupali i na nejvyšší stupínek. V lednu 1952 vygradovala na republikovém mistrovství forma ostravských hokejistů natolik, že získali titul mistra, tehdy označovaného za přeborníka, republiky. Tahouny tohoto medailového a hlavně také zlatého období byli hráči Ladislav Staněk, Oldřich Seiml, Zdeněk Nachmilner nebo zmíněný hrající trenér Vladimír Bouzek.

Květen 1955 – Ostravský zimní stadion Josefa Kotase se stává prvním zastřešeným stadionem v Československu.

Konec 50. let – úspěšná generace stárla a mladí nedosahovali potřebných kvalit. Bronz 1958 byl labutí písní týmu, který slavil historicky první titul. Na začátku 60. let přišel dokonce sestup.

1961 – 1964 – po úspěšném návratu do ligy patřily Vítkovice k horšímu průměru československé ligy. Největším úspěchem celého období pro následujících deset let bylo 5. místo v roce 1963.

1965 – sestup do II. ligy. Vítkovice ale v nižší soutěži dominovaly a pro sezonu 1966/1967 se opět vrátily.

1967 – začátek šestileté druholigové anabáze. Vítkovice sestoupily a někdy souhrou osudu, jindy za podivných okolností či vinou vlastní nedůslednosti se jim nedařil návrat mezi republikovou elitu.

1973 – pod vedením trenéra Miroslava Vlacha se Vítkovice vrátily mezi nejlepší týmy a v příští sezoně dokázaly svou prvoligovou příslušnost uhájit.

1976 – 1980 – pod působením trenérů Ladislava Štemproka a následně Jaromíra Fryčera vzniká ve Vítkovicích silný tým složený převážně z odchovanců. Mužstvo, v jehož středu jsou hráči jako Černík, Holaň, Svozil, Fryčer, Stránský, Lyčka, Vůjtek nebo Neuvirth a další, dává o sobě znát už bronzem v roce 1979.

1978 – prvním draftovaným hráčem Vítkovic v historii se stal Ladislav Svozil. Ve 12. kole si jej vybral Detroit Red Wings

1980/1981 – Vítkovice se podruhé stávají mistrem republiky. V napínavém čtyřiačtyřicetikolovém maratonu nakonec v posledním kole díky vítězství na ledě Zlína, tehdejšího Gottwaldova, potvrzují své prvenství před Českými Budějovicemi. Ostravané překypovali vnitřní silou, díky které několikrát otočili takřka beznadějný zápas ve své vítězství. Šikovnost technických hráčů a brankářské umění Jaromíra Šindela dopomohly týmu k mnoha cenným bodům v penaltových rozstřelech při absenci remíz. Výsadní postavení Vítkovice potvrdily už v průběhu sezony na Spengler Cupu v Davosu, kde jim jediný gól chyběl k celkovému prvenství.

1982 – 1984 – po úspěchu začali mistři předávat své místo mladším. Vítkovice vybojovaly ještě stříbro na jaře 1983, ale to bylo na dlouhý čas opět vše. Po sezoně 1983/1984 odešel do NHL dosavadní kapitán František Černík a v sezoně 1984/1985 čekal tým existenční, ovšem bohužel neúspěšný boj.

1985 – 1987 – Vítkovice balancují na hraně I. a II. ligy, sestup střídá návrat a zase sestup.

4. listopadu 1986 – první ligové utkání Vítkovic v nově otevřeném Paláci kultury a sportu (dnešní ČEZ ARÉNA)

1987/1988 – úspěšné tažení II. ligou končí vítězstvím v základní části i v kvalifikaci. Vítkovice se vracejí do nejvyšší soutěže a své místo v elitě obhajují. Od té doby hrají Ostravané v nejvyšší lize nepřetržitě.

1988/1989 – první série play off v nejvyšší lize. V osmifinále prohrály Vítkovice s pozdějším mistrem Spartou 0:2 na zápasy.

1992 – 1999 – úspěšné období. Během osmi let chyběly Vítkovice v play off jen jednou. V roce 1992 tým skončil v semifinále, následující sezonu se poprvé probojoval až do finále, kde bohužel podlehl Spartě. Finálovou účast si opět pod trenérem Vůjtkem zopakoval tým v roce 1997, následovala bronzová medaile sezony 1997/1998. Richard Šmehlík s Davidem Moravcem přivezli z Nagana zlaté medaile. Pod úspěchy české zlaté generace se podepsali mimo jiné i Roman Šimíček, Martin Prusek, Pavel Kubina či Filip Kuba s Václavem Varaďou.

1999/2000 – nepovedená sezona měla barážovou dohru. V přímém souboji o setrvání v extralize si Vítkovice s trenérem Vladimírem Vůjtkem na střídačce poradily s Jihlavou 4:0 na zápasy a odvrátily možnost sestupu.

2001 – 2006 – Po baráži přišel výstup na přední příčky, pod vedením Aloise Hadamczika tým vybojoval nejprve bronzové a pak i stříbrné medaile. Následovaly dvě čtvrtfinálové účasti. Vysoko pomýšlel vítkovický tým během výluky v NHL v sezoně 2004/2005, emotivní porážka v semifinále se Zlínem ale zmařila naději na medailová umístění. Tým bez hvězd NHL v další sezoně padl se Znojmem už ve čtvrtfinále a nastal ústup z popředí, který vygradoval dvěma lety bez účasti v play off.

2010 a 2011 – Ve Vítkovicích vznikla nová parta kolem tahounů Viktora Ujčíka a Jiřího Burgra. Dozrála i mladší generace, vše vyústilo ve dva stříbrné ročníky. Ten první – s trenérem Hadamczikem – kdy Vítkovice byly i v prognózách stavěny hodně vysoko, nakonec narazil na Pardubice. Druhý – pod vedením dvojice Trličík – Moták – kdy po odchodu 11 hráčů před sezonou na tým nikdo nechtěl ani sázet. Ostravané ovšem opět ukázali svou vnitřní sílu, stejně jako v roce 1981, a sklonili se jen před hvězdně obsazeným Třincem.

2011 – 2013 – HC VÍTKOVICE STEEL jako první celek české extraligy dokázal dvakrát po sobě vybojovat na Spengler Cupu medailové umístění (2x bronz), navíc jako jeden z mála klubů celé Evropy byl pozván organizátory třikrát po sobě.

2013 – Pátý zápas předkola play off mezi HC Mountfield a HC VÍTKOVICE STEEL se stal nejdelším zápasem v historii českého, potažmo československého hokeje. Duel rozhodl až v čase 113:51 gól Petera Húževky, čímž se Vítkovice také staly vítězem nejdelšího utkání v dějinách.

Názvy klubu:

SSK Vítkovice (1928, přesun celého SK Moravská Ostrava do Vítkovic, pod hlavičkou Sportovně Společenského Klubu), ČSK Vítkovice (1936), SK Vítkovické Železárny (1945), Sokol Vítkovické Železárny (1948), Baník Vítkovické Železárny Klementa Gottwalda (1952), VŽKG Ostrava (1957), TJ Vítkovice (1976), HC Vítkovice (1993), HC VÍTKOVICE STEEL (2005), HC VÍTKOVICE RIDERA (2016)

Nejlepší ligová umístění:

  • Československo: 2 x mistr ligy (1951/52 a 1980/81)
  • ČR: 2. místo (1996/97, 2001/02, 2009/2010 a 2010/2011)

Nejhorší ligová umístění:

  • Československo: 12. místo (1984/85 a 1986/87)
  • ČR: 14. místo (1999/00)

Nejvyšší soutěž:

  • 1936 – 1943 (sezona 1938/39 nebyla z důvodu politických změn odehrána jako celoligová), 1949 – 1960, 1961 – 1965, 1966/1967, 1973 – 1985, 1986/1987, od 1988.

Mezinárodní úspěchy:

  • 2. místo v PMEZ 1981

Mistrovské kádry:

1951/52: Nachmillner – Václav Bubník, Remiáš, Planka, Schober – Pavlík, Bouzek, Blažek, Seiml, Staněk, Garstka, Návrat. Trenér: Vladimír Bouzek.

1980/81: Brož, Šindel – Dvořák, Figala, Horák, Kacíř, Kadlec, Lyčka, Mokroš, Stankovič, Šumichrast – Černík, Fryčer, Holaň, Kotala, Krayzel, Kuřidým, Neuvirth, Prorok, Říha, Stránský, Svozil, Venkrbec, Vlk, Zábojník. Trenéři: Jan Soukup a Karel Metelka.

Výsledky od roku 1993:

  • 1993-94:   6. místo (ZČ 3. místo, čtvrtfinále s Pardubicemi 2:3)
  • 1994-95: 11. místo (ZČ 10. místo, skupina o 9. - 12. místo)
  • 1995-96: 10. místo (ZČ 9. místo, 1. kolo play off s Kladnem 1:3)
  • 1996-97:   2. místo (ZČ 3. místo, finále se Vsetínem 0:3)
  • 1997-98:   3. místo (ZČ 2. místo, semifinále s Třincem 2:3)
  • 1998-99:   8. místo (ZČ 8. místo, čtvrtfinále se Vsetínem 1:3)
  • 1999-00: 14. místo (baráž s Jihlavou 4:0, udržení)
  • 2000-01:   3. místo (ZČ 7. místo, semifinále se Spartou 0:3)
  • 2001-02:   2. místo (ZČ 5. místo, finále se Spartou 1:3)
  • 2002-03:   5. místo (ZČ 5. místo, čtvrtfinále s Třincem 2:4)
  • 2003-04:   7. místo (ZČ 6. místo, čtvrtfinále se Spartou 2:4)
  • 2004-05:   4. místo (ZČ 7. místo, semifinále se Zlínem 3:4)
  • 2005-06:   7. místo (ZČ 4. místo. čtvrtfinále se Znojmem 2:4)
  • 2006-07:  11. místo (skupina o umístění se nehrála)
  • 2007-08:  11. místo (ZČ 11. místo, o umístění 1. místo)
  • 2008-09:   8. místo (ZČ 8. místo, čtvrtfinále se Slavií 3:4)
  • 2009-10:   2. místo (ZČ 4. místo, finále s Pardubicemi 0:4)
  • 2010-11:   2. místo (ZČ 3. místo, finále s Třincem 1:4)
  • 2011-12:   7. místo (ZČ 6. místo, čtvrtfinále s Pardubicemi 3:4)
  • 2012-13:   8. místo (ZČ 9. místo, čtvrtfinále se Zlínem 2:4)

Trenéři od roku 1993:

  • 1993-94: Alois Hadamczik a Vladimír Vůjtek 
  • 1994-95: Alois Hadamczik a Břetislav Bochenský/Vladimír Stránský a Miroslav Fryčer/Stránský a František Černík
  • 1995-96: Vladimír Stránský a Ladislav Svozil/Svozil a František Černík 
  • 1996-97: Vladimír Vůjtek a Ladislav Svozil
  • 1997-98: Vladimír Vůjtek a Ladislav Svozil
  • 1998-99: Vladimír Vůjtek a Ladislav Svozil
  • 1999-00: Vladimír Vůjtek a Zbyněk Neuvirth/Ján Štěrbák a Mojmír Trličík/Vůjtek, Richard Farda a Trličík
  • 2000-01: Alois Hadamczik, Kamil Konečný a Mojmír Trličík 
  • 2001-02: Alois Hadamczik, Kamil Konečný a Mojmír Trličík
  • 2002-03: Ladislav Svozil a Aleš Tomášek
  • 2003-04: Ladislav Svozil a Aleš Tomášek
  • 2004-05: Ladislav Svozil a Aleš Tomášek/Vladimír Vůjtek a Miloš Holaň
  • 2005-06: Vladimír Vůjtek a Miloš Holaň
  • 2006-07: Miloš Holaň a Mojmír Trličík/Miroslav Fryčer a Petr Bolek
  • 2007-08: Miroslav Fryčer, Jan Daneček st. a Petr Bolek/Mojmír Trličík a Zdeněk Moták/Ernest Bokroš a Petr Bolek
  • 2008-09: Alois Hadamczik a Kamil Konečný
  • 2009-10: Alois Hadamczik a Kamil Konečný
  • 2010-11: Mojmír Trličík a Zdeněk Moták
  • 2011-12: Mojmír Trličík a Zdeněk Moták
  • 2012-13: Mojmír Trličík, Zdeněk Moták a Martin Prusek/Peter Oremus a Ladislav Svozil
  • 2013-14: Peter Oremus, Roman Šimíček a Martin Prusek

Vítězové kanadského bodování:

  • David Moravec (1997/98)

Zlatá hokejka:

  • Miloš Holaň (1993)

 

Legendy klubu:

Ladislav Staněk, Miroslav Vlach, Jan Kasper, Josef Mikoláš, František Černík, Ladislav Svozil, Vladimír Vůjtek st.

 

Nejúspěšnější trenéři A-mužstva:

Vladimír Bouzek (titul 1952, stříbro 1950, 1951, 1953), Miroslav Vlach (návrat do I. ligy – 1973), Ladislav Štemprok (položil základy mistrovského kádru), Jaromír Fryčer (bronz 1979), Jan Soukup (titul 1981, stříbro 1983, bronz 1979), Karel Metelka (titul 1981, stříbro 1983, návrat do I. ligy 1988), Vladimír Vůjtek st. (stříbro 1993 a 1997, bronz 1998, návrat do I. ligy 1986, úspěšná záchrana 2000), Alois Hadamczik (stříbro 2002 a 2010, bronz 2001), Mojmír Trličík (stříbro 2002 a 2011, bronz 2001, úspěšná záchrana 2000).

Nejúspěšnější hráči posledních 20 let:

Miloš Holaň ml. (Vítěz Zlaté hokejky 1993, mistr ČSFR 1992, stříbro ČSFR 1993, bronz ČSFR 1991, 3 sezony v NHL), Richard Šmehlík (olympijský vítěz 1998, vítěz Stanley Cupu 2003, bronz z olympiády 1992, bronz z MS 1992, mistr ČSFR 1991, 10 sezon v NHL), Roman Šimíček (zlato MS 1999, bronz MS 1997, mistr Finska 1999 a 2000, stříbro ČSFR 1993, stříbro ČR 1997, bronz ČR 1998, 2003 a 2004, 3 sezony v NHL), David Moravec (olympijský vítěz 1998, mistr světa 1999 a 2001, bronz MS 1997 a 1998, stříbro ČR 1997 a 2002, bronz ČR 1998 a 2001, nejproduktivnější hráč a nejlepší střelec extraligy 1997/1998), Martin Prusek (mistr světa 1999, bronz MS 1997 a 1998, stříbro ČR 1997 a 2011, bronz ČR 1998 a 2001, 4 sezony v NHL, 2 sezony v KHL), Filip Kuba (mistr světa 2001, bronz z olympiády 2006, 13 sezon v NHL), Václav Varaďa (mistr světa 2000 a 2005, mistr ČR 2011, mistr Švýcarska 2007, 11 sezon v NHL), Pavel Kubina (mistr světa 1999, 2001 a 2005, vítěz Stanley Cupu 2004, bronz z olympiády 2006, 14 sezon v NHL), Zbyněk Irgl (stříbro MS 2006, mistr Švýcarska 2007, stříbro KHL 2011, stříbro ČR 2002, bronz ČR 2001, 5 sezon v KHL).

 

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz