HC Kometa Brno

Historie

Klub byl založen v roce 1953 jako vojenský sportovní oddíl pod správou Ministerstva vnitra. V roce 1962 došlo ke změně názvu v souvislosti s změnou statutu oddílu, klub přestal být součástí policejních složek a přijal název patronátního závodu ZKL Brno. Další změny názvu: 1976 - TJ Zetor Brno, 1990 HC Zetor Brno, 1993 HC Královopolská Brno, 1994 HC Kometa Brno, 1995 HC Kometa Brno BVV, 1997 HC Kometa Brno, 1999 Kometa HC Brno.

Svůj první zápas sehrála Kometa 29.10.1953 s Motorletem Praha ( 4:2 ). RH Brno nastoupila v sestavě: Kolouch, Trávníček - Olejník, Sláma, Chocholatý, Sventek, Zamastil - Bubník, Danda, Liška, Návrat, Bartoň, Prošek. V ligové soutěži od sezóny 1953-54, první ligový zápas odehrála v Karlových Varech ( 6:1 ).

Již ve svém prvním roce bojovala Kometa o titul, který nakonec díky lepšímu poměru branek získala Sparta Praha. Během dalších 12 sezón získala Kometa 11 titulů mistra republiky ( 1955-1958, 1960-1966 ). Rekordní byla sezóna 1963-64, tým ztratil pouze 6 bodů a vsítil 232 branek ve 32 zápasech. Kromě titulů mistra republiky patří mezi významné úspěchy také vítězství v Poháru mistrů evropských zemí v letech 1966, 1967 a 1968.

Od roku 1972 prokazovala Kometa klesající výkonnost, která vyvrcholila sestupem v roce 1980. Za rok následoval postup zpět do 1.ligy . V osmdesátých letech bylo nejlepším výsledkem sedmé místo v sezóně 1986-87, ovšem následující rok opět následoval pád do 1.NHL. Po roce opět přišel návrat mezi elitu, ale stejná situace se opakovala i další sezóny.

V období 1992-1995 hrála Kometa 1.NHL, v roce 1995 postoupila do nejvyšší české soutěže, ale nedokázala ji zachovat. Po opětovném sestupu do 1. ligy nastalo pro klub těžké období, ve kterém se po většinu let bojovalo především o zachování prvoligové příslušnosti. V roce 1999 ji musel tým dokonce potvdit až v baráži s nejlepšími druholigovými celky. Stejný úkol se však v roce 2002 nepodařil a klub se poprvé v historii propadl až do třetí nejvyšší soutěže. Hned za rok se Kometa vrátila zpět v prvoligové společnosti, ovšem opět se jí nevyhnula (úspěšná) baráž.

Rokem 2004 startuje nové období v historii klubu, které se vyznačuje rychlým růstem jak po sportovní, tak i manažerské stránce. Tým přitahuje neustále rostoucí zájem diváků i sponzorů a pravidelně se účastní závěrečných bojů v play off. V sezóně 2008/09 zaznamenala Kometa rekordní prvoligovou návštěvnost 5850 diváků na utkání základní části a v závěru sezóny stojí za zmínku série 11 utkání v řadě s kompletně vyprodanou kapacitou stadiónu. I přes mohutnou diváckou podporu však pouť týmu skončila ve finále na hokejkách Ústí nad Labem. Sen o nejvyšší soutěži se však stal skutečností 1.4.2009, když Kometa odkoupila extraligovou licenci celku HC Znojemští Orli.

První dvě sezony po návratu mezi tuzemskou elitu se nesly ve znamení bojů ve skupině o umístění. Především napodruhé uniklo Kometě play off jen o kousek. Pronikavého úspěchu, který připomněl nejslavnější okamžiky brněnského hokeje, se věrní fanoušci dočkali ve třetí sezoně. Na jaře 2012 se Kometa rozjela z předkola až do finále, v němž nestačila na Pardubice.

Kometa dodávala plno svých hráčů do reprezentace a její hráči také pronikli do NHL. Největší zásluhu na úspěších Komety měla útočná trojice Bubník, Bartoň, Danda, později nahradil Slavomíra Bartoňe Václav Pantůček, a také trenéři Eduard Farda a Vladimír Bouzek.


Nejznámější hráči:
Vlastimil Bubník, Slavomír Bartoň, Bronislav Danda, Václav Pantůček, Zdeněk Návrat, František Vaněk, Bohumil Prošek, Jan Kasper, Rudolf Scheuer, Jaromír Meixner, František Ševčík, Josef Černý, Vladimír Nadrchal, Zdeněk Kepák, Jaroslav Jiřík ( první Čech v NHL ), Rudolf Potsch , na přelomu 60. - 70. let Oldřich Machač, Richard Farda, Lubomír Hrstka, Ctirad Fiala, později Svatopluk Číhal, Karel Nekola, Zdeněk Mráz, Libor Havlíček, Vladimír Dzurilla ( hvězda Canada Cupu 1976 ), v 80. letech Jiří Otoupalík, Lubomír Oslizlo, Karel Lang, Alexandr Prát, Otto Železný, Milan Figala, Leoš Zajíc, František Šebela, na přelomu 80. a 90. let Robert Kron, Tomáš Sršeň, Jaroslav Ševčík, Jiří Paška, Radoslav Svoboda, Ladislav Trešl, v 90. letech Igor Čikl, Michal Konečný, Pavel Nohel, Ladislav Gula, Roman Meluzín, Milan Nedoma, Pavel Janků, Eduard Hartmann, Libor Zábranský, Jiří Vítek, Martin Hrstka, Jiří Suhrada, David Pazourek, Robert Kántor, Lukáš Smítal, Tomáš Němčický, Libor Barta, Pavel Nešťák, Martin Máša, Martin Sychra, Radek Haman, Jiří David, Petr Hubáček, Richard Hrazdíra, Tomáš Mikolášek, Josef Duchoslav, Martin Dufek, Alexandr Elsner, Ondřej Vošta.

Nejvýznamnější trenéři: Eduard Farda, Vladimír Bouzek, František Vaněk, Jaroslav Jiřík, Augustin Bubník, Rudolf Potsch, Lubomír Hrstka, Karel Franěk, Petr Leška, Josef Beránek, Stanislav Barda.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ HRÁČI:

Vladimír Bouzek

3.12.1920 v Třebíči, střední útočník, trenér. Hokej nehrál v žádném mládežnickém mužstvu, přesto nastoupil v 16 letech do prvního mužstva Horácké Slávie Třebíč ( 1936-1948 ) Dne 3.11.1948 přešel spolu s Horáckou Slávií sloučením do Zbrojovky Brno ( 1948-49 ), dále hrál ve VŽKG Ostrava ( 1949-1953 ), SK Královo Pole ( 1953-1955 ). Mistr ČSR 1952.

V lize sehrál Vladimír Bouzek 11 sezón, okolo 120 zápasů v nichž vstřelil 85 branek. V reprezentaci sehrál 20 zápasů a vsítil 17 branek. Zúčastnil se MS 1947-1949, kde v útoku s Augustinem Bubníkem a Vladimírem Kobranovem vybojoval titul mistrů světa. Startoval také na OH 1948 ve Svatém Mořici ( stříbrná medaile ).

Trenérskou činnost začal jako hrající trenér ve VŽKG Ostrava , po té působil v SK Královo Pole. V roce 1955 ukončil aktivní hráčskou kariéru a nastoupil jako trenér v Kometě, kterou vedl v letech 1955-59, 1960-66 ( 10 x mistr republiky ) a 1970-73. V posledním období měl za asistenty své bývalé svěřence Vlastimila Bubníka a Bronislava Dandu.

Dále trénoval také Dynamo Berlín v letech 1959-60, EV Füssen v 1967-70 a 76-78, se kterým se stal dvakrát mistrem Německa. Vladimír Bouzek byl také trenérem národního mužstva. V letech 1954-56 byl hlavním trenérem, v období 1964-66 působil v tandemu s Vladimírem Kostkou. Vladimír Bouzek patřil vždy mezi fyzicky nejlépe připravené hráče a měl vynikající techniku hole.Řadu let byl také výborným fotbalistou.

Vladimír Dzurilla:


2.8.1942 v Bratislavě - 7.7.1995 v Landshutu. Brankář, trenér. Začínal v Kovosmaltu Bratislava. V roce 1957 přestoupil do Slovanu Bratislava, kde vytvořil brankářský tandem s Jánem Jendekem a postupně se stal jedničkou.

V roce 1972 mu v kleci přišla konkurence v podobě Marcela Sakače, kterému dal Slovan přednost před Dzurillou, a proto v roce 1973 přestoupil Vlado Dzurilla do Komety.V ní odchytal pět let a v roce 1978 odešel do zahraničí. Působil v Augsburghu ( 1978-79 ) a SC Riesserse ( 1979 - 1982 - mistr NSR 1981 ).

V lize odehrál 19 sezón, 571 utkání , což je nejvíce v historii ligy. V reprezentaci odehrál 139 zápasů, účastnil se deseti mistrovství světa ( 1963, 1964, 1965, 1966, 1968, 1969, 1970, 1972, 1976 a 1977 ), dále reprezentoval na OH ( 1964, 1968, 1972 )a Canada Cupu 1976. Trojnásobný mistr světa ( 1972, 1976 a 1977 ), nejlepší brankář na MS 1965.

Své nejlepší výkony podal na MS 1969 v Stockholmu v zápasech proti Sovětskému Svazu ( 2:0 a 4:3 ), a hlavně na Canada Cupu 1976, kdy uchvátil celý svět svým výkonem v zápasech proti hvězdnému týmu Kanady ( 1:0 a 5:65 po prod.), za který nastupovali hráči jako Bobby Clark, Darryl Sittler, a Ken Dryden.

Po skončení aktivní kariéry se stal Vlado Dzurilla trenérem Slovanu Bratislava ( 1982-82 ), od 1. listopadu 1985 převzal s Lubomírem Hrstkou brněnskou Kometu a zachránil ji před sestupem. Po té trénoval v Německu, kde se hlavně věnoval brankářům ( EV Landshut ).Dne 7.července náhle zemřel. Příčinou smrti byla mozková mrtvice.

Vlado Dzurilla byl mohutné postavy a svým klidem velmi dobře působil na své spoluhráče. Jeho předčasná smrt je velká tragedie pro celý hokejový svět. Díky rekordnímu zápisu v počtu utkání může být nazýván Terry Sawchukem československého hokeje. 

Vlastimil Bubník:

18.3.1931 v Kelči u Přerova, pravé křídlo, trenér. Začínal stejně jako většina brňáků v SK Královo Pole ( 1944-1953 ). V roce 1953 se stal jedním ze základních kamenů nového družstva RH Brno, v němž působil 13 let až do roku 1966, krátce působil ve Vítkovicích ( 1966-1968 ) Po té odešel do Feldkirchu, kde odehrál tři sezóny ( 1968-71 ).

Celkem v naší lize působil 16 sezón, nastoupil v 330 zápasech a vsítil 300 branek, jedenáctinásobný mistr republiky. Národní dres oblékl ve 127 zápasech a připsal si v nich 121 branek. 9x hrál na MS ( 1952, 1953, 1954, 1955, 1956, 1960, 1961, 1963, 1964 ), 4x na OH ( 1952,1956,1960,1964 ), nejlepší útočník MS 1961, mistr Evropy z téhož roku. NA MS v roce 1955 v zápase proti Finsku ( 18:2 ) vstřelil 9 branek..

  • Byl členem legendárního útoku Bubník, Bartoň, Danda. Bartoně nahradil později Pantůček.
  • Po skončení aktivní kariéry trenérem Komety ( 1971-72 a 1978-79 ), dorostenců Komety ( 1973-75, 1979-81 ), dále HC Jesenica ( 1975-78 ).
  • Vynikal celohřišťovým pojetím hry, byl nepřekonatelný ve vedení puku a v driblingu. Byl také vynikající fotbalista. ( hrál 1. ligu 1957-67, 11x v reprezentaci , 4 branky ).

1953 - Založení klubu Rudá Hvězda Brno
1962 - Přejmenován na ZKL Brno
1977 - Přejmenován na TJ Zetor Brno
1990 - Přejmenován na HC Zetor Brno
1992 - Přejmenován na HC Královopolská Brno
1994 - Přejmenován na HC Kometa Brno
1995 - Transformován na HC Kometa BVV Brno a.s. a HC Kometa Brno o.s.
1996 - Přejmenován na HC Kometa Brno a.s. a HC Kometa Brno o.s.

Umístění od roku 1993:

  • 1993-94 (1. liga): 3. místo (ZČ 3. místo, semifinále se Slavií Praha 0:3)
  • 1994-95 (1. liga): postup do extrtaligy (ZČ 1. místo, semifinále s Havířovem 3:0 - přímý postup)
  • 1995-96: sestup (ZČ 14. místo, baráž o extraligu 3. místo)
  • 1996-97 (1. liga): 4. místo (ZČ 4. místo, play off se nehrálo)
  • 1997-98 (1. liga): 11. místo (ZČ 11. místo)
  • 1998-99 (1. liga): 14. místo (ZČ 13. místo, baráž 2. místo)
  • 1999-00 (1. liga): 12. místo (ZČ 12. místo, skupina o udržení 4. místo)
  • 2000-01 (1. liga): 12. místo (ZČ 14. místo, skupina o udržení 4. místo)
  • 2001-02 (1. liga): sestup (ZČ 14. místo, skupina o udržení 6. místo)
  • 2002-03 (2. liga - Kometa/Vyškov): 2. místo skupina Východ (ZČ 3. místo, finále s Olomoucí 0:2) - odkoupení licence na 1. ligu od Žďáru nad Sázavou
  • 2003-04 (1. liga): 14. místo (ZČ 14.místo, o udržení 4. místo, baráž 1. místo)
  • 2004-05 (1. liga):  7. místo (ZČ 7. místo, čtvrtfinále s Ústím nad Labem 0:3)
  • 2005-06 (1- liga):  5. místo (ZČ 4. místo, čtvrtfinále s Havířovem 1:4)
  • 2006-07 (1. liga):  5. místo (ZČ 5. místo, čtvrtfinále s Chomutovem 0:4)
  • 2007-08 (1. liga):  4. místo (ZČ 2. místo skupina Východ, semifinále s Mladou Boleslaví 3:4)
  • 2008-09 (1. liga):  2. místo (ZČ 2. místo, finále s Ústím nad Labem 2:4) - odkoupení licence na ELH od Znojma
  • 2009-10: 11. místo (ZČ 12. místo, o umístění 1. místo)
  • 2010-11: 11. místo (ZČ 11. místo, o umístění 1. místo)
  • 2011-12: 2. místo (ZČ 8. místo, finále s Pardubicemi 2:4)
  • 2012-13: 11. místo (ZČ 11. místo, o umístění 1. místo)
  • 2013-14: 2. místo (ZČ 6. místo, finále se Zlínem 1:4)
  • 2014-15: 3. místo (ZČ 3. místo, semifinále s Litvínovem 1:4)
  • 2015-16: 9. místo (ZČ 9. místo, předkolo s Chomutovem 1:3)
  • 2016-17: 1. místo (ZČ 6. místo, finále s Libercem 4:0)
  • 2017-18: 1. místo (ZČ 5. místo, finále s Třincem 4:1)
  • 2018-19: 4. místo (ZČ 5. místo, semifinále s Libercem 2:4)

Trenéři od roku 1993:

  • 1993-94: Rudolf Potsch a Josef Sršeň
  • 1994-95: Josef Beránek a Ota Železný
  • 1995-96: Jaroslav Walter a Ota Železný/Josef Sršeň a Zdeněk Špaček/Jaroslav Jiřík a Zdeněk Špaček/Josef Sršeň, Ota Železný a Vladimír Nadrchal/Richard Farda a Ctirad Fiala
  • 1996-97: Karel Franěk, Ota Železný a Vladimír Nadrchal
  • 1997-98: Josef Černý a Ota Železný
  • 1998-99: Josef Černý a Jaromír Korotvička/Bohumil Prachař a Jaromír Korotvička
  • 1999-00: Lubomír Oslizlo a Ota Železný/Vladimír Vašíček a Jaromír Korotvička/Bohumil Prachař a Jaromír Korotvička
  • 2000-01: Stanislav Barda a Jiří Otoupalík/Jindřich Setikovský a Jiří Otoupalík
  • 2001-02: Josef Černý a Rudolf Krupička/Rudolf Krupička a Josef Duchoslav
  • 2002-03 (Kometa/Vyškov): Lubomír Oslizlo a Michal Konečný/Zdeněk Balabán a Richard Němec
  • 2003-04: Lubomír Oslizlo a Michal Konečný/Leoš Zajíc a Radoslav Svoboda/Svatopluk Číhal a Lubomír Oslizlo
  • 2004-05: Svatopluk Číhal a Lubomír Oslizlo
  • 2005-06: Svatopluk Číhal a Lubomír Oslizlo/Lubomír Oslizlo a Karel Nekola
  • 2006-07: Lubomír Oslizlo a Karel Nekola/Rostislav Čada a Libor Zábranský
  • 2007-08: Rostislav Čada a Libor Zábranský/Vladimír Kýhos a Vladimíra Petrovka (později jako asistent Viktor Lukeš spolu s Vladimírem Nadrchalem)
  • 2008-09: Vladimír Kýhos, Viktor Lukeš a Vladimír Nadrchal
  • 2009-10: Vladimír Kýhos a Václav Baďouček/Pavel Pazourek a Václav Baďouček (později asistentem Mojmír Trličík)/Mojmír Trličík a Libor Zábranský/Vladimír Jeřábek, Ladislav Lubina, Mojmír Trličík.
  • 2010-11: Vladimír Jeřábek a Ladislav Lubina/Ladislav Lubina a Svatopluk Číhal
  • 2011-12: Zdeněk Venera a Lubomír Oslizlo
  • 2012-13: Zdeněk Venera, Lubomír Oslizlo a Jaroslav Odehnal/Vladimír Kýhos a Martin Pešout
  • 2013-14: Vladimír Kýhos, Martin Pešout, Karel Beran a Jaroslav Odehnal
  • 2014-15: Vladimír Kýhos, Martin Pešout, Karel Beran a Jaroslav Odehnal
  • 2015-16: Alois Hadamczik, Martin Pešout, Kamil Pokorný/Libor Zábranský, Karel Beran, Kamil Pokorný
  • 2016-17: Libor Zábranský, Martin Pešout, Kamil Pokorný, Petr Haken
  • 2017-18: Libor Zábranský, Kamil Pokorný, Jiří Horáček, Petr Haken
  • 2018-19: Libor Zábranský, Kamil Pokorný, Jiří Horáček, Lubomír Oslizlo
RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz