Juraj stavitel. Třeba budu jednou projektovat zimáky, říká Zubr Šimboch

Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz

Když se postaví mezi tři tyče a společně se spoluhráči dosáhne vítězství, pořádně to pak ne ledě rozbalí. Přerovský brankář Juraj Šimboch je svými děkovačkami známý široko daleko. Fanouškům Zubrů jimi oplácí famózní podporu v průběhu zápasů, sobě navíc při rybičkách a podobných kouscích dodává novou energii. Teď se pětadvacetiletý „chalan“ ze Šaly uchází o titul Sympaťáka WSM Ligy. Vedle toho navíc pilně pracuje na tom, aby se z něj stal promovaný inženýr.

Fanshop

» HLASUJTE PRO JURAJE ŠIMBOCHA V ANKETĚ SYMPAŤÁK WSM LIGY ZDE

„Stavařina mě vždycky bavila. Hokejová kariéra přeci jen netrvá věčně a věřím, že jako odborník ve stavebnictví se uplatním,“ říká Šimboch.

Momentálně se však činí v klubu, který je podle jeho slov „malý, ale s o to větším srdcem“. „V Přerově jsou fantastičtí lidé v klubu i na tribunách. Hokej se tu dělá rodinnou formou, což mi vyhovuje,“ libuje si zubří muž s maskou.

Jak zatím hodnotíte přerovské výkony v této sezoně?
Máme už za sebou polovinu základní části soutěže. Držíme se na příčkách, které zaručují účast v play off, takže jsme spokojení. Mimo jiné také pro to, že liga je velmi vyrovnaná a s výjimkou prvních tří a posledních dvou míst jsou bodové zisky jednotlivých týmů dost podobné. Rozdíly jsou minimální.

Kde vidíte největší přednost mužstva?
Sice se to stále opakuje a přede mnou už to řekli jiní hráči. Nicméně právě proto to není nic vymyšleného, ale je to pravdivá informace – v Přerově máme kolektiv, který má velkou sílu. Kostra týmu je fantasticky postavená. Za tu polovinu základní části jsme měli období, kdy se nám dařilo dávat góly vcelku lehko. Pak jsme sice častokrát nemohli vstřelit více než jednu nebo dvě branky za zápas, ale síla toho týmu se ukázala. Je to díky tomu, že jsme všichni kamarádi a starší hráči hodně pomáhají těm mladým. Držíme si vítězného ducha a já jsem rád, že v takovém týmu můžu být.

"S Lukášem Klimešem máme výborný vztah. Vzájemně se podporujeme, ať už chytá jeden, nebo druhý. Hlavně jeden druhému přejeme. Umíme si udělat srandu sami ze sebe, stejně jako z našeho trenéra brankářů."

A na čem je naopak potřeba zapracovat?
Ve vrcholovém sportu není při tolika zápasech jednoduché udržet se na vlně koncentrace. Někdy máme horší začátky, o to ale lepší konce. Myslím si, že by bylo určitě dobré zapracovat na tom, abychom neměli takové výkyvy. Potom nám to ulehčí vyhrávat utkání, která se nám předtím vyhrát nepovedlo.

V Přerově je hodně vyrovnaná brankářská dvojice, navenek se zdá, že máte s Lukášem Klimešem dobrý vztah. Je to tak?
Máte pravdu, vztah máme výborný. Vzájemně se podporujeme, ať už chytá jeden, nebo druhý. Hlavně jeden druhému přejeme. Umíme si udělat srandu sami ze sebe, stejně jako z našeho trenéra brankářů. Je to takový zdravý a kamarádský vztah a je skvělé, že to máme takto nastavené.

Je tahle konkurence přínosná v tom, že vás nutí se pořád zlepšovat?
Myslím, že máme každý vynikající podmínky na zlepšování se. Super je, že si poradíme, nezávidíme si. Když vidíme, že jeden nebo druhý dělá něco špatně, případně opakuje chyby, vzájemně si to řekneme. Navíc se nám parádně věnuje Martin Vojtek, který má nás brankáře na starost. Hodně s námi pracuje, ať už na předtréninkových rozcvičkách na suchu a na ledě, nebo při tréninku s celým týmem. Také nám dělá videorozbory a individuální přípravu. Martin chce, aby nám tato sezona co nejvíce dala. Jeho rady jsou k nezaplacení.

Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz

V Česku působíte od roku 2012. Nelákal vás od té doby návrat na Slovensko?
Dlouho jsem byl pod smlouvou v Třinci. Pak jsem zvažoval i Slovensko, ovšem přišla nabídka z Přerova spojená se střídavými starty do Zlína a rozhodl jsem se ještě zůstat tady. A jsem rád, že jsem se takto rozhodl.

Co vlastně rozhodlo, že jste před sezonou odešel právě do Přerova? Rozhodlo i to, že jste tu byl během předchozího angažmá spokojený?
Jasně. Znal jsem tým, který se skoro vůbec nezměnil. Navíc jsem znal i Pavla Hanáka (sportovního manažera Zubrů, pozn. red.) nebo pana trenéra Dočkala. Musím říct, že velkou roli sehrálo i to, že v Přerově trénuje brankáře Martin Vojtek. Také kvůli němu jsem chtěl do Přerova jít. Navíc jsou tu skvělí lidé, kteří se starají o fungování klubu, i skvělí lidé na tribunách. V Přerově se cítím moc dobře. Klub je tu sice malý, ale s o to větším srdcem. Hokej se v něm dělá takovou rodinnou formou, což mi vyhovuje. Jak už jsem říkal, jsem rád, že mohu působit právě v Přerově.

"Když slyšíme, jak se celou arénou rozléhá „MEO! MEO!“, je to pro nás obrovské povzbuzení."

Jste známý zábavnými děkovačkami. Vymýšlíte je až po zápase, nebo už je máte promyšlené před ním?
Jak kdy. Po některým zápasech jsem tak unavený, že mám chuť se rychle vysvléknout a jít si odpočinout. Ale fanoušci jsou fantastičtí. Hlavně ty děti, jejichž oči stále čekají, jaká děkovačka přijde. Ať už ji dělám já, nebo Klíma. Děkovačky nás obou milují. Jak to pak vidím, únava ze mě spadne a snažím se rychle něco vymyslet. Potvrdilo se mi, že když člověk vymýšlí něco dlouho dopředu, může se stát, že dlouho nevyhraje. Respektive, že to na děkovačku nevyjde a prohraje se. V tomto jsem tak pověrčivý, že věřím, že to tak opravdu funguje. Nejlepší jsou věci, které se neplánují dlouho dopředu. Děkovačky se samozřejmě také opakují. Vymyslet v dnešní době něco originálního je dost těžké.

Co vlastně říkáte na přerovské fanoušky?
Jsou věci z kabiny, které by se neměly říkat. Ale myslím si, že tohle bych povědět mohl. Lidi to možná ani nevědí. Častokrát si povíme v kabině, když máme třeba zlou třetinu, abychom udělali nějaký hit nebo začali střílet na bránu. Že to lidi probere k životu a o to víc nás vyhecují. To není nějaký výrok do novin, nějaké klišé. Říkáme si to v kabině za zavřenými dveřmi, kde nikdo jiný není. A je to pro nás velká pomoc. Když kapitán poví: „Vystřelte na bránu, lidi to probere.“, zvedne nás to. Protože když pak slyšíme, jak se celou arénou rozléhá „MEO! MEO!“, je to pro nás obrovské povzbuzení.

Přerov se znovu zapojil do Movemberu. Co na tuto akci říkáte?
Nejde jen o Movember, marketingové oddělení klubu odvádí skvělou práci. Lidé, kteří tam pracují, stále něco vymýšlí a stále přicházejí s novinkami. Pro přerovské fanoušky se dělá maximum a hokej je skutečně spojuje. Je pěkné, že když přijdou na zápas do MEO Arény, mohou podpořit i jiné organizace a spolky. To je právě zásluha klubového marketingu. Nedávno jsme například měli charitativní akci pro děti z Klokánku – projektu organizace Fond ohrožených dětí, kdy lidé mohli přinést dárečky malým dětem, jež v životě neměly tolik štěstí (touto dobročinnou sbírkou se Zubři zapojili do II. ročníku Charitativního týdne WSM ligy, pozn. red.). Práce lidí z marketingu je fantastická, klobouk dolů před nimi!

"Že bydlím v Prostějově a chytám za Přerov, opravdu nikomu v žaludku neleží."

Chytáte za Přerov, ale bydlíte paradoxně v konkurenčním Prostějově. Nesetkal jste se kvůli tomu s nějakými narážkami?
Z období, kdy jsem působil v Prostějově (Šimboch oblékal dres Jestřábů v sezoně 2014/15, pozn. red.), mi zůstala přítelkyně. Místo bydliště už jsme měnit nechtěli, v Prostějově máme zázemí, přítelkyně tady navíc má rodinu. Není to tak horké.

Kam chodí vaše partnerka na hokej? Do Prostějova, odkud pochází, nebo do Přerova, kde působíte?
Strašně ráda jezdí na hokej do Přerova, stejně jako všichni z její rodiny. Při zápasech si tam užívají parádní atmosféru, kterou dokáží přerovští fanoušci vytvořit. Že bydlím v Prostějově a chytám za Přerov, opravdu nikomu v žaludku neleží (úsměv).

Ani prostějovským příznivcům, když vás potkají?
Ale prosím vás, pomalu nikdo mě nepozná. Nejsem žádný Jarda Jágr (smích). Je to absolutně v pohodě.

Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz

Neuvažovali jste o přestěhování se do Přerova, abyste to měl na tamní zimní stadion blíž?
Není to až tak horké, z Prostějova do Přerova je to na dojíždění kousek. Přítelkyni pojí s Prostějovem mimo jiné i rodina a není jednoduché se od ní odloučit, byť jenom na 30 kilometrů. Sám vím, jaké to je. Odešel jsem ze Slovenska a rodina mi chybí. Je určitě příjemné, když rodina bydlí dvě ulice od vás a můžete si za ní kdykoli zajít.

Bydlíte jinde, hrajete jinde, a ještě jinde studujete. Jak se vám daří skloubit hokej a studium na Fakultě stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě?
Ke studiu na vysoké škole jsem byl doma odmalička vedený. Stavařina mě vždycky bavila, takže jsem vsadil právě na ni. Sice jsem jako střední školu studoval gymnázium, ale to nevadí. Teď v prvním ročníku probíráme rozšířené učivo ze střední školy, což se dá dohnat. Určitě bych to chtěl v Ostravě dotáhnout do konce a stát se inženýrem. Hokejová kariéra přeci jen netrvá věčně, a když budu odborníkem ve stavebnictví, věřím, že se mi to bude hodit.

"Projektovat zimáky? Proč ne. Lidé by mohli sedět skoro až s hráči na ledě a do kabin bych dal všem pohodlné gauče s herními konzolami."

Na univerzitě ale vzhledem k hokejovým povinnostem studujete dálkově. Jak často tam dojíždíte?
Na univerzitu dojíždím zpravidla dvakrát do měsíce, takže je to vše především o samostudiu. Jsem samozřejmě velmi rád, že mi také trenéři v Přerově – ať už pan Přecechtěl nebo pan Dočkal – vycházejí vstříc. Když potřebuji, do školy mě po vzájemné domluvě uvolní. Snažím se a věřím, že vysokoškolské studium zvládnu.

Budete potom jako inženýr projektovat třeba i zimní stadiony?
Jasně, proč ne (smích). Lidé by mohli sedět skoro až s hráči na ledě a do kabin bych dal všem pohodlné gauče s herními konzolami. Anebo bych postavil něco, na co by každý nadával (směje se). Uvidíme, mám dva roky na to, abych si na škole vybral specializaci. Do ročníku, kdy budu dělat bakalářskou práci, se rozhodnu, kterým směrem se budu ubírat a které konkrétní stavby mě budou zajímat.

Jako kandidát Přerova se ucházíte o vítězství v Sympaťákovi WSM Ligy. Co to pro vás znamená?
Popravdě, hokej je kolektivní sport, takže si více cením týmových ocenění a toho, že se nám daří. Ale určitě je příjemné, že si někdo myslí, že jsem sympatický (úsměv). Myslím si, že pro tým, klub, a hlavně pro fanoušky by bylo zajímavé, kdyby se nám v anketě podařilo prostřednictvím hlasování vyhrát.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz