Na poslední období nemá nejlepší vzpomínky. Tampě Bay se totiž nedařilo, klub potkala pořádná porce smůly. "Něco podobného jsem snad v kariéře nezažil. Zranili se obránci, pak brankáři. Změnili se trenéři. Bylo toho dost. Já navíc musel předčasně skončit, protože jsem měl potíže s kotníkem," hlásí bronzový medailista z olympijských her 2006 v Turíně.

To je také hlavní příčina, proč Malík za sezonu 2008-09 nasbíral jen 42 startů a v nich pět nahrávek. "Nešťastně jsem si nohu podvrknul, nějaký čas to vypadalo, že bych mohl zase rychle naskočit. Ale problémy byly vážnějšího charakteru. Později jsem se soustředil hlavně na to, abych byl fit na další ročník," vypráví.

V jakém zdravotním stavu se nacházíte nyní?
"Musím to zaklepat na dřevo, ale noha drží. V minulé sezoně mě potíže s kotníkem limitovaly vlastně tři měsíce. Bylo to náročné. Natáhl jsem si šlachu, nebo vlastně vaz, který je v kotníku nejdůležitější. Hodně to bolelo, lékaři mi doporučili určité léčení. Kdyby nezabralo, musela by příjít na řadu dlouhodobá rehabilitace."

Věděl jste hned, že se jedná o vážnější újmu?
"Věřil jsem, že bych se mohl dát rychle dohromady. Po pěti týdnech jsem naskočil do zápasů, ale stihl jsem jich jen asi osm a bylo to zase zpátky. Vazy se ozvaly, museli jsme přistoupit k další nucené přestávce. Je jasné, že jsem to nenesl moc dobře. Chtěl bych co nejvíc hrát. Ale co se dá dělat. Podobné trable mě potkaly vlastně poprvé, nikdy jsem nic podobného neměl. Až teď."

I vzhledem k tomu asi nohodnotíte působení u Lighntning jako nejpovedenější, že?
"Nemohl jsem stihnout tolik utkání, kolik bych chtěl. A týmu se moc nedařilo. Potkalo nás smolné období. Myslím, že jsme se přiblížili rekordu NHL v počtu obránců, kteří si za jednu sezonu v klubu zahráli. Přesně to nevím, ale bylo jich dvaadvacet nebo čtyřiadvacet. Hrozné číslo. O útočnících ani nemluvím. Jedno zranění střídalo druhé. A když jsme se jakž takž začli zvedat, vypadli nám za hry oba gólmani. Předtím jsem měl dobré sezony, ty dvě poslední mě ale moc neuspokojily. Příště to musí být lepší."

Tampa Bay začínala ročník dvěma pražskými zápasy proti New York Rangers. Klub převzali noví majitelé, přišli noví trenéři i hráči. Na jeden tým se toho pak sesunulo víc, než si kdo dokázal představit.
"Je to tak. V klubu proběhly změny, ale sezona se nepovedla. Doufám, že už se to Lighning na podzim nestane. Tohle se snad ani opakovat nemůže... V NHL jsme skončili hodně dole, je jasné, že se zase přes léto bude něco dít. První věci už proběhly, kádr dostává jinou podobu. Hvězd se to moc nedotkne, ostatních hráčů ale asi ano."

Lze z vašich slov vyvozovat, že už s návratem do Tampy Bay nepočítáte?
"Rád bych v NHL pokračoval, ovšem Tampa to skutečně nejspíš nebude. Klub mění filozofii, sází na jiné hokejisty. I když od vedením nám bylo s agentem řečeno, že se máme ozvat. Něco by tam mohlo být, tahle varianta zcela nepadla. Ale s návratem moc nepočítám. Když jsem zmínil nabídky, týkají se jiných týmů."

Jak dlouho chcete letos čekat? Dal jste si termín, do kdy byste rád měl jasno o nové smlouvě?
"Zatím je čas. Máme červenec, tohle se bude rozhodovat hlavně v srpnu. Věci mají svůj vývoj, jsem v klidu. Ale tak dlouho jako loni bych zase vyčkávat nechtěl. To ne."

Byl jste tehdy hodně nervózní?
"Trošku ano. Na jednu stranu jsem věděl, že je o mě zájem. Ale bylo září, pak říjen... S agentem jsme to projednávali, asi jsme se nějak nepochopili. Nevím... Kdybych se rozhodoval dneska, vzal bych to, co bylo na stole dřív. Dva týdny předtím jsem mohl podepsat dvouletý kontrakt do jiného týmu. Ale agent říkal, ať vydržím, že bude lepší ještě počkat. Já měl tím pádem představu, že je všechno v pohodě. No a pak jsem se najednou obával, abych vůbec něco sehnal. Myslím, že jsem udělal chybu, teď už je to ovšem jedno. S agentem jsme se rozešli, věřím, že se letos nové angažmá rozhodne včas."

Šel byste případně do Evropy? 
"Pořád myslím na NHL, Ameriku beru jako prioritu. Ale jeden nikdy neví. Jednání se vyvíjejí. Uvidíme."

Před rokem se vaše jméno objevilo v souvislosti s ruskou Ufou. Bylo na jednáních něco pravdy, nebo šlo o spekulaci?
"Taky jsem to slyšel, resp. četl na internetu. Ale se mnou nikdo nemluvil, nevím, kde se ta informace vzala. Prý jsem měl mít dokonce podepsáno. Prostě klasická fáma."

Hokejově to v Tampě Bay nebylo nic moc, ale jak se prostředí líbilo vaší rodině?
"Tak v tomto směru si nemůžeme stěžovat. Na Floridě je fajn, užili jsme si to tam. Pořád teplo, krásné počasí, kousek k moři. Bylo to bezvadné pro manželku i oba syny. Pro známé, když za námi přijeli. No a prostředí vlastně pomohlo i mně. V Tampě jsem léčil ten nešťastný kotník a měl jsem tam veškeré podmínky. Teplo mi dělalo dobře, hodně jsem se tomu věnoval. Po sezoně jsme tam s rodinou zůstali a do Ostravy se vydali až později."

Doma teď asi honíte kondici na novou sezonu. Stihnete ještě krátkou dovolenou?
"Už ne. Byli jsme na Floridě, teď přišel čas pořádné přípravy. Nejsem nejmladší, v mém věku se musejí hráči víc věnovat regeneraci. Chce to hodně poslouchat své tělo. Mám velkou radost, že je noha v pořádku. Ještě jsem zvědav, co to udělá, až se obleču do bruslí a půjdu na led."

Můžete s kotníkem hrát letní fotbalové exhibice, které pravidelně válí mužstvo Pavla Kubiny?
"Ale ano, mohu. Nemám problémy, jsem v pohodě. Během letní pauzy jsem věrný modelu přípravy z minulých let. Nic neměním, chodím do posilovny, hraju fotbal, dělám jiné sporty. Kéž by kotník vydržel. Víte, v jednu chvíli to vypadalo na hodně dlouhou pauzu. Chytlo se to vlastně dvě minuty po dvanácté. Naštěstí mi ten způsob léčby zabral, v Tampě jsem se dal postupně dohromady. Takže teď mohu všechno. Výskoky, výběhy, změny směru..."

Zmínil jste, že příjemné prostředí svědčilo synům. Staršímu Zackovi je osm let, mladšímu Nickovi šest. Vedete je k hokeji?
"Hrají ho. Oba. Starší bude ve Vítkovicích nastupovat za čtvrtou třídu, mladší půjde do přípravky."

Synové s manželkou zůstanou během sezony v Ostravě?
"Máme to rozdělené. Vždy tak po dvou měsících by za mnou všichni přijeli. Pro kluky dostaneme ze školy individuální plány. Doma budou hrát za Vítkovice, v Americe jsem jim najdu klub tam, kde budu působit. S tím nebývá problém."

Hrají jako vy v obraně, nebo zběhli do útoku?
"Zatím jsou kluci ve věku, kdy se všichni honí za pukem. Posty se v těchto kategoriích nerozdělují. Ale vypadá to, že starší syn bude obránce a mladšího to potáhne do útoku."

Jste přísný tatínek?
"Jsem. V tom smyslu, že chci, aby dělali hokej pořádně. Pokud je to baví, musejí mít pořádný přístup. Na tohle dbám. Smysl pro povinost a odpovědnost je totiž důležitý i v normálním životě. Nejen na ledě."