Hradec už je druhý. Jednodušší hrát nahoře než si čistit hlavy, říká Köhler
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Jeho přínos ve všech herních situacích už je dobře známý. Zdá se ale, že Bedřich Köhler letos zaútočí na osobní rekord v kolonce, která je vidět nejvíc. Nejlepší střelec Mountfieldu srazil Chomutov dvěma góly, celkem jich má na kontě už deset!
Pro Hradec je o to důležitější, že velkou útočnou potencí se tým aktuálně zrovna nechlubí. Ale při skvělé obraně už takový příspěvek jednoho hráče často na úspěch stačí. Köhler nejdřív v přesilovce zvyšoval na 2:0, a když Piráti skóre dotáhli, pak se trefil i v prodloužení.
„Po tom vývoji jsme určitě mysleli na tři body. Do třetí třetiny jsme ještě šli s náskokem gólu, měli jsme to dohrát líp. Ale zaplať pánbůh i za ty dva body, buďme pokorní,“ ví hradecký útočník, že Chomutov se v průběhu zápasu zlepšoval a neměl daleko k obratu.
Lauko: Bod je zklamání, ale můžeme být rádi i za něj
Jestli ale byla cesta k vítězství pro někoho obzvlášť trnitá, pak jednoznačně pro fanoušky. Poměr střel? Po první třetině 3:3, po druhé 7:7! Útočná podívaná se tady opravdu neservírovala, prim hrály obrany. Hlavně ta hostující. „Chtěli jsme nastoupit trochu aktivněji, mít větší tlak. Utkání bylo dost urputné, ubojované, bylo těžké se na chomutovskou obranu prosazovat. Měli to dobře zorganizované,“ chválí Köhler soupeře.
A nebylo divu, že tenhle zápas domácí dost bolel. „Jo, rozhodně. Mají velké a silné beky, těžko se přes ně dostává. Neříkám, že nás do defenzivy překvapili, ale hráli velice solidně,“ říká.
Je dost paradoxní, že Mountfield dal oba své góly z přesilovek, stejně jako Piráti ten vyrovnávací. Ani na početní výhody se jinak oboustranně příliš dívat nedalo. „Moc nám to nešlo, myslím, že to šlo vidět i z tribuny. Měli jsme potíže dostat se k nim do pásma, udělat nějaký vzorec. A chyběla nám střelba,“ ví Köhler. Přesto domácí díky přesilovkám sahali po vítězství. „Škoda, že jsme si to nechali srovnat.“
Růžičkova družina jako by měla ve finiši víc energie. To domácí už šetřili krok a za sirénu, která zahoukala po třetí třetině, byli evidentně šťastnější. „Utkání bylo urputné. Už v Boleslavi se nám zranil Vopec (Lukáš Vopelka), tam jsme dohrávali víc než třetinu na tři formace. Teď se to stáhlo taky. Byl to třetí zápas v pěti dnech, takže ty síly nenaskakují,“ přemýšlí Köhler. Před úterní bitvou ve Vítkovicích to každopádně není pro Hradec úplně ideální znamení.
Dobrým znamením pro východočeské bojovníky je ale návrat nejlepšího střelce do sedla. Ostravský rodák sice už dlouho vévodí klubové statistice, jenže na další gól si musel „dlouho“ počkat. Netrefil se osm zápasů.
„Samozřejmě jsem to vnímal. Těch osm branek mi tam ale ze začátku naskákalo poměrně rychle. Já jsem věděl, že tohle není moje tempo, že to dříve nebo později zvolní a taková série přijde. Nejsem střelec, který dává dvacet branek za sezonu,“ usmívá se. „Říkal jsem si: Užívej si to, padá tam pomalu všechno, co vystřelíš ze střídačky. Přijde další období a zase se budeš muset vrátit k té tvrdé práci a čekat.“
Dočkal se, jeho probuzení navíc katapultovalo Mountfield už na druhé místo tabulky. Po špatném startu šplhá dál a dál... „Naše výkony teď mají nějaký standard, body sbíráme pravidelně. Samozřejmě je pořád co zlepšovat, ale určitě je pro nás jednodušší hrát nahoře než si po každém zápase čistit hlavy a přemýšlet nad tím, proč to nejde,“ uzavírá.
Sestřih utkání Mountfield HK – Piráti Chomutov
Share on Facebook
