Hlinka skočil mezi legendy: Jsem moc rád! Ale bilancovat budu, až skončím
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Patří k největším hvězdám Sparty i Tipsport extraligy. V minulé sezoně překonal Jaroslav Hlinka rekord produktivity pražského klubu, teď zdolal další výzvu. Když se v 17. minutě trefil do sítě litvínovského Petráska, naplnil součet 250 extraligových a reprezentačních branek, čímž vstoupil do Klubu hokejových střelců deníku Sport. Mistr světa 2001 si užil kratičkou oslavu, kterou mu v hale musel přát každý. Na poslední zásah čekal Hlinka šest zápasů. "Ne že by to bylo nepříjemné, ale člověk to tlačí před sebou. Jsem rád, že mi to tam spadlo a nemusím přemýšlet nad tím, jestli ten gól potřebuju dát," líčí s úlevou.
Říká se, že poslední krůček bývá náročný a mnohdy hodně vydřený. Bývalý plzeňský fotbalista Stanislav Štrunc marně vyhlížel Klub kanonýrů dlouhé měsíce, nakonec mu pomohla vymodlená penalta. Hlinka si podobné obavy nepřipouštěl. "Věřil jsem, že toho góla dám," přiznává přesvědčivě. V šesti duelech neuspěl, v sedmém ano. Jeho branka nastartovala Spartu k jasnému skalpu Vervy 5:0. "Samozřejmě je to pak všechno příjemnější. Když se daří celému mužstvu, a vyhraje se, tak zážitek a osobní úspěch je o to lepší," přidává.
Jakmile zakončil bleskové přečíslení s Danielem Přibylem, a oslavil radost se spoluhráči, odvezl si na střídačku památeční kotouč. Na tyhle trofeje jinak přitom není. "Jediné, co si pamatuju, tak mám schovaný puk, kterým jsem překonal klubový rekord produktivity. Nechám si samozřejmě i ten, kterým jsme dal gól Litvínovu, stejně tak hokejku. Oboje dám k rodičům. Já budu bilancovat, až jednou skončím, zatím to pro mě takovou cenu nemá," připomíná.
Na první pohled je patrné, jaká úleva v případě někdejšího útočníka Colorada, Kazaně, Klotenu a dalších klubů nastala. Ocitl se na dostřel vybrané společnosti a měl tu kýženou branku v hlavě. "Samozřejmě jsem věděl, že mi chybí jeden gól. Kluci v kabině mi to moc nepřipomínali, já se nijak nestresoval. Zápasů je před námi ještě spousta, máme dobrý mančaft, dáváme spoustu gólů. Věřil jsem, že mi to tam spadne. Nervózní jsem úplně nebyl, ovšem je určitě příjemné, že to mám za sebou a nemusím na to myslet," přiznává upřímně.
Extraligovou kariéru má bohatou a výjimečnou. Mezi tuzemskou elitou začínal Hlinka v sezoně 1994-95, dnešní spoluhráči z útoku Buchtele a Přibyl tehdy ještě ani nechodili na základní školu. "Je to přes dvacet let - hodně dlouhá doba. Kus života. Ale že bych se koukal zpátky a bilancoval, to zatím ne," opakuje. Nad zmínkou o první ligové trefě příliš nezaváhá, Hlinka má dobrou paměť: "Ten gól si vybavím. Myslím, že to bylo doma proti Kladnu. Nahrával mi David Volek," komentuje branku z jara 1995, kdy Sparta hrála skupinu o udržení.
Teď je všechno jinak. Doba se změnila, hokej je rychlejší. Ale Hlinka stále pálí ostrými a dokazuje, jak výtečným je hokejistou. Proti Litvínovu předvedl rychlé nohy a báječné ruce - tedy přednosti, které ho vždycky zdobily. "Nevím, jestli ten poslední gól byl pro měl typický," usměje se. "Dostal jsem to perfektně od Dana Přibyla, před prázdnou bránu. Stačilo jen zvednout puk přes beton, zaplaťpánbůh se to povedlo," hlásí. Zatímco jiné osobní mety většinou se Spartou zdolával na hřištích soupeřů, tentokrát se radoval doma. Před víc než osmi tisícovkami fanoušků. "Na oslavy moc nejsem. Ale mám radost, že to lidé vnímají. Je to hezké. Ne satisfakce, spíš odměna. Ne že jsem něco dokázal, o tom nechci mluvit, ale že lidé nezapomenou a takhle poděkují," děkuje na dálku.
Teď je členem prestižního společenství kanonýrů. Mezi těmi nejlepšími z nejlepších. "Abych řekl pravdu, úplně nevím, kdo v Klubu hokejových střelců všechno je. Ani celkový počet. Jsou tam vynikající hokejisté i ti, kteří stále ještě hrají ligu. Honza Hlaváč, David Výborný, Pavel Patera - ti už dávno. Se všemi jsem hrál. Jsou to kluci, kteří uměli a umí dávat góly. Já se nepovažuju za žádného střelce, tím víc si toho vážím," potvrzuje. Zápas proti Litvínovu vejde do jeho soukromé kroniky, Hlinka zdolal další osobní metu. "Před sezonou jsem věděl, že mi chybí dvanáct gólů. Teď je mám, mohu už myslet zase jen na hokej," usmívá se závěrem.
Share on Facebook
