Frolík po skvělém roce: V Calgary jsem jako doma. Doufám, že si mě váží
Všechno začalo na Světovém poháru, pak Michael Frolík naskočil do NHL a vedl si podobně jako v jeho premiérové mezi mantinely slavné soutěže. Kladenský odchovanec dával góly, přihrával, byl hodně vidět. Flames pomohl k postupu do vyřazovacích bojů, sám absolvoval jedno z nejlepších období kariéry. Výsledkem je desátá příčka v letošní Zlaté hokejce. "Na vyhlášení jsem se dostal poprvé, moc si toho vážím," připomíná upřímně.
Zatímco mezi mantinely zářil a zařadil se k nejlepším Čechům uplynulé NHL, před cestou na pódium při vyhlášení tradiční ankety byl pěkně nervózní. "Na tohle moc nejsem," usměje se. Někdejší velký talent českého hokeje a čtyřnásobný účastník MS dvacítek ale všechno zvládl v pohodě. Hokejově i lidsky vyzrál. V Calgary platí za velké eso. "V minulosti jsem po určité době měnil kluby, teď věřím, že zůstanu delší dobu. U Flames jsem jako doma," libuje si.
V uplynulé základní části a play off jste nasbíral 45 bodů, čímž jste vyrovnal osobní maximum v NHL. Předpokládám, že jste s uplynulým ročníkem spokojený.
Po osobní stránce to asi byla jedna z lepších sezon. Co se týmu týká, trošku nahoru a dolů. Začali jsme hůř, nasbírali jsme pár proher, pak zase sérii asi deseti vítězství za sebou. Takže celkově malinko na houpačce. Ale povedlo se nám dostat do play off, za což jsme byli hodně šťastní. V prvním kole jsme sice dostali 0:4 s Anaheimem, jsme však mladý tým, věřím, že se z toho poučíme. Že třeba nabereme nějaké zkušenosti, které do budoucna pomohou.
Čím si vysvětlujete vaši individuální formu? Vypadalo to, že hodně prospěl Světový pohár.
Je to možné. Starty mívám většinou pomalejší, když jsem přijel ze Světového poháru, na začátku mi to tam párkrát spadlo. Asi jsem byl trošku rozehranější než jiní kluci, možná to fakt pomohlo. Také jsme si sedli v naší lajně. Hrál jsem s Švédem Backlundem a mladým Mattem Tkachukem, vydrželi jsme spolu celou sezonu, což se mi předtím mockrát v kariéře nestalo. I díky tomu fungovala chemie mezi námi.
Výsledkem povedené sezony je i umístění v elitní desítce ankety Zlatá hokejka. Ceníte si toho?
Do desítky jsem se dostal poprvé, určitě mám radost, že jsem byl pozván a mohl se zúčastnit slavnostního vyhlášení. Vážím si toho. Než to začalo, jen jsem si přál, abych na pódiu nepředvedl nějaký trapas.
Měl jste trému?
Zase nejsem nejmladší, něco mám jakoby za sebou. Ale samozřejmě - byl to přímý přenos, před diváky nejsem zvyklý mluvit. Necítím se takhle úplně nejlépe. Ale snad jsem to nějak zvládl. (směje se)
Nedávala vám rady přítelkyně Diana Kobzanová, která má s podobnými akcemi zkušenosti?
Trošku jsme to probírali, ale moc mi těch rad nedala. Snažil jsem se být přirozený, i když jsem si v duchu říkal, nakolik to půjde.
Berete ocenění výkonů v Calgary také fakt, že si vás klub pohlídal a nedal k dispozici Las Vegas pro rozšiřovací draft? Věděl jste o tom dopředu?
Nějaké indicie jsem možná lehce měl, jenže nikdy nevíte, jestli budete chráněný. Nebo ne. Nakonec jsem byl, tak doufám, že si mě v organizaci trochu váží. V minulosti jsem hrál za jeden tým maximálně tři roky, možná dva a půl. Věřím, že v Calgary zůstanu déle. Už se tam cítím jako doma, rád za Flames budu bojovat.
Je velká úleva, že vám nehrozí stěhování jinam?
No, úleva... Asi jsem možná lehce čekal, že bych mohl zůstat. Proběhly i nějaká zprávy od agenta. Ale jistotu člověk nikdy nemá. Vždycky jste trochu v napětí, stát se může leccos. Teď mohu být v klidu.
Jak hodnotili uplynulou sezonu fanoušci Flames? Brali účast v prvním kole jako úspěch?
Když se udělá play off, celé město tím začne žít. Atmosféra se neskutečně zvedne. při zápasech to bylo neuvěřitelné. Když jsme hráli doma, celá hala na nohou, všichni fandí... Opravdu mimořádný zážitek. Pokud hraje každý kanadský tým před svými fanoušky, je to něco neskutečného. Doufám, že v tom bude pokračovat i příští sezonu.
V Calgary se mluvilo o výstavbě nové arény a také o případném stěhování z tradiční haly Saddledome. Je to žhavé téma?
Je. Já sice nemám přesné informace, ale nějakou úpravu by to asi chtělo. Určité roky za sebou hala má, na druhou stranu: když se na původní arénu podíváte, je specifická. Má prohnutou střechu, její historie je velká. Uvidíme, jak to dopadne. Myslím, že v příštích pěti nebo deseti letech to asi nebude, takže já si v té nové asi nezahraju. Už to asi doklepu v Saddledomu. Těžko říci. Mezi Calgary a Edmontonem panuje rivalita, je tam velký souboj. Oilers mají novou arénu, třeba to vyjde i v Calgary.
Jaký jste měl po vyřazení z play off program?
Po sezoně jsem byl asi měsíc na Floridě, jeli jsme tam s rodinou. Do Čech jsme přiletěli asi před deseti dny. Už se pomalu chystám na letní přípravu, chodím do posilovny. Zase začíná ta nepříjemná dřina. Ale také jsem rád, že doma mohu vidět rodiče, bráchu, všechny příbuzné. Vždycky se sem moc rádi vracíme.
Je těžké se přinutit s přibývajícím věkem?
No, chuť do trénování je taková pomalejší. Musíte chytit začátek, je třeba se do toho dostat. Tělo si zase zvykne a režim tím pádem zaběhne. Vím, že bez té dřiny to nejde. Měsíc před sezonou jezdím každý rok trénovat do Kanady. Mám tam svého kouče, s nímž jdu do finiše.
Běží příprava pořád stejně, nebo dojde na nějaké změny?
Minulý rok jsem si v Čechách poprvé najal trenéra, který dělal na Spartě a dřív se mnou hrával v Kladně. Budu makat v Praze, chodím do posilovny. Celkově už asi vím, co potřebuju, co mě připraví.
Flames teď aktuálně angažovali brankář Smitha, který přišel z Arizony výměnou za jiného gólmana Johnsona a další hráče. Co na to říkáte?
Náš první gólman neměl smlouvu, Johnsona vyměnili. Přišel Mike Smith, což je výborný, veliký gólman. Jeho práce s holí je asi nejlepší v celé NHL Trošku třetí obránce v bráně (usměje se) Hodně nám pomůže, bude to super. Doufám, že Smith přispěj k lepším výkonům. Pamatuju si, jak jsme s Chicagem hráli v play off proti Phoenixu a on nás tehdy vychytal. Všichni jsme v Calgary rádi, že tam s námi bude.
Share on Facebook
