Cíle Nového Zélandu? Zlato z MS a porazit rivala z Austrálie

Foto: Petr Zítka

Kyjev, Belfast, Galati, Sofia a Auckland. Že tato města nemají nic společného? Mýlíte se! Všechna letos hosté mistrovství světa nižších divizí a dvě z nich jsou dokonce v plném proudu. Kromě rumunského Galati se více než polovina zápasů odehrála již i v novozélandském Aucklandu a právě z něj vám přinášíme exkluzivní rozhovor s Andrew Hayem. Nejpilnější reprezentant země za Ice Blacks odehrál rovných 60 zápasů a na svém kontě má několik novozélandských titulů, pět medailí z MS nižších divizí nebo ocenění nejlepšího obránce III. divize za rok 2007.

Fanshop

Podruhé v historii se Mistrovství světa IIB divize koná v Aucklandu. Jak vzpomínáte na šampionát z roku 2006?
Mistrovství z roku 2006 si pamatuju velmi dobře. V reprezentaci jsem byl druhým rokem a hrát před domácím publikem bylo speciální. Bohužel jsme nedokázali zvítězit ani jeden zápas a pro rok 2007 jsme spadli do III. divize, ale se svým osobním výkonem jsem byl spokojený a zajistil jsem si místo v týmu pro další roky. Tým byl tehdy v procesu omlazení, takže to byly velmi zajímavé období. Jsem samozřejmě nadšený, že jsem součástí týmu i dnes po jedenácti letech a opět v Aucklandu.

Minulý rok byl Nový Zéland se ziskem šesti bodů na čtvrtém místě. Jaké jsou cíle pro letošek?
Tento rok máme jasný cíl a tím je zlato z domácího mistrovství. Dokázali jsme sestavit nejsilnější tým od našeho dosavadního nejlepšího výsledku z roku 2011 a vešli jsme do turnaje s přesvědčením, že dokážeme uspět. V posledních čtyřech letech jsme se pohybovali mezi druhým a čtvrtým místem, ale letos věříme v návrat do divize IIA, ve které jsme byli v roce 2012.

Koho považujete za největšího favorita na postup?
Není pochyb o tom, že obrovským favoritem na postup je Čína, jež minulý rok sestoupila. Myslím však, že tato divize je nevyzpytatelná v tom, že každý tým dokáže vybojovat velmi překvapivá vítězství. Díky tomu je mistrovství hodně otevřené.

Na soupisce Nového Zélandu je spoust mladších hráčů narozených v 90. letech. Snažíte se jim předávat rady a zkušenosti?
Věřím, že letošní tým je v poměru mládí – zkušenosti perfektně vyvážený. Jsem v reprezentaci od roku 2005, takže zastávám roli veterána, a předávání zkušeností mladším je samozřejmě jednou z mých klíčových rolí. Skoro polovinu hráčů jsem navíc mezi lety 2008 až 2012 trénoval, když jsem byl v realizačním týmu reprezentace do 16 let. Je ale zároveň ohromně inspirující hrát s tolika mladými hráči, kteří mi rovněž pomáhají ve zdokonalování se.

Jak je na tom v posledních letech hokej na Novém Zélandě? Co myslíte, že se změnilo?
Od vytvoření NZIHL (nejvyšší soutěž na Novém Zélandu, pozn. red.) se hokej v zemi ohromně posunul vpřed a to se odráží v úspěších národního týmu. Zároveň se snažíme přitahovat kvalitnější hráče a trenéry ze zahraničí, což společně s úspěchy seniorské reprezentace pomáhá k rychlejšímu růstu místních hráčů.

Nyní pojďme pryč od reprezentace. Ve Vašem klubu, Botany Swarn, hrajete také s Petrem Zítkou. Zároveň jste se v týmu setkal i s Jiřím Pilíkem či Ondřejem Kozákem. Co víte o českém hokeji?
Vím, že Češi jsou ohromně silný hokejový národ, obzvláště díky jejich práci s mládeží. Během kariéry jsem hrál s několika českými hráči, takže jsem se samozřejmě něco málo přiučil. V minulosti jsme měli s reprezentací několik přípravných kempů v Berouně, kde jsme se připravovali na šampionáty konané v Evropě. Tyto kempy nám umožnily střetnutí s kvalitními týmy a zároveň jsme se naučili něco o české kultuře a historii.

Vás nikdy nelákalo angažmá mimo Nový Zéland?
Za posledních patnáct let jsem měl mnoho příležitostí cestovat po celém světě, ale nikdy jsem moc nesnil o angažmá v jiných ligách. V mládí jsem se hodně soustředil na vzdělání a zajištění takové práce abych přitom mohl hrát v NZIHL a reprezentaci. V současnosti ale mnoho mladých míří za oceán, kde vylepšují své hokejové schopnosti, a posléze pomáhají ve zkvalitnění novozélandského hokeje.

V reprezentaci jste zatím odehrál šedesát zápasů, čímž jste služebně nejstarším hráčem. Jste se svou kariérou spokojen?
Stále miluju reprezentování své země a jsem ohromně šťastný, že i přes rodinu a práci jsem schopen plnit své hokejové povinnosti. Byl jsem součástí několika opravdu skvělých týmů, ale stále mám několik cílů, které bych chtěl s reprezentací dokázat. Jedním z nich je zlatá medaile z Mistrovství světa Divize IIA.

Máte ještě nějaké sny, které byste chtěl v reprezentaci proměnit ve skutečnost?
Jak jsem zmínil, zlatá medaile s Ice Blacks na MS divize IIA je rozhodně něco, čeho bych chtěl dosáhnout a nutno říci, že se tomu pořád přibližujeme. Kromě toho bychom určitě chtěli porazit našeho rivala Austrálii, což jsme dosud nedokázali. Bylo by to opravdu úžasné a budeme rádi za každou šanci, kterou k tomu dostaneme.

A jak si tedy Nový Zéland v reálu vede? Před posledním utkáním je ve skupině divize IIB na pěkném druhém místě, avšak před sebou má suverénní Čínu, která už je jistým postupujícím. Ani pro příští rok se tak Ice Blacks nevrátí do divize IIA, ale na druhou stranu letos nemají problémy se sestupem. Právě souboj o poslední pozici bude ještě hodně zajímavý, neboť Mexiko, KLDR i Turecko mají po jednom vítězství. Zachráněný už je stoprocentně i aktuálně třetí Izrael.

Mimochodem zmiňovaná Austrálie se po loňském postupu do „áčkové“ skupiny II. divize ukázala ve skvělém světle. V pěti zápasech totiž prohrála jen jednou a před posledním zápasem Rumunska je na postupu. Jenže právě domácí Rumuni své poslední střetnutí odehrají se sestupujícím Španělskem a mají tak otevřenou cestu do I. divize. Kromě těchto dvou zemí se tak udržela i trojice Srbsko, Belgie a Island.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz