Čech, Kanaďan, nebo Slovák? Světoběžník Kusko hraje hokej i studuje
Foto: Jiří Mokrý, hstrebic.cz
Narodil se ve Vranově nad Topľou, v pěti letech se s rodinou vydal za lepším životem do Kanady. Když mu bylo jedenáct, znovu se stěhoval – tentokrát na Moravu. „Chtěli jsme to mít blíž k rodině na Slovensku," vysvětluje třebíčský útočník Silvester Kusko.
Má slovenské a kanadské občanství, od jedenácti ale žije v Brně. „Víc se cítím jako Slovák. Narodil jsem se tam a mám odtud předky," prozrazuje. „Slovensky a česky mluvím zhruba nastejno. Pravopis mám katastrofální v obou jazycích, i když česky umím psát trochu líp."
V dorosteneckém věku o něj stála naše reprezentace, pozvánka ale padla – Kusko neměl české občanství a toho kanadského se vzdát nechtěl, protože mu mimo jiné usnadňuje cestování.
Právě v zemi javorového listu s hokejem začínal. A to na posvátném místě tohoto sportu – v Torontu.
Odchovanec Toronta, to zní zajímavě. „Úplně takhle se to říct nedá, protože v Kanadě žádnému klubu nepatříte a já hrál skoro každý rok v jiném týmu."
V době, kdy se s rodinou do zámoří přestěhoval, anglicky pochopitelně neuměl. Cizí řeč se ovšem rychle naučil. „Anglicky umím v podstatě jako rodilý mluvčí. Do života je to velká výhoda. S angličtinou se domluvíte po celém světě."
„Slovensky a česky umím mluvit zhruba nastejno. Pravopis mám ale katastrofální v obou jazycích."
Když jsem Silvestra požádal o rozhovor, řekl, že by na otázky raději odpověděl písemně. Po trénincích totiž většinou spěchá do školy. „Studuji management sportu na Masarykově univerzitě," prozrazuje. „Když jsem si obor vybíral, musel jsem hledět na hokej, abych to zvládal souběžně. V úvahu tak připadala pouze sportovní fakulta a tohle byl v podstatě nejtěžší obor. Navíc mě baví i ekonomie, která je součástí managementu."
Profesionální hokejista a zároveň student na vysoké škole, to nebývá pravidlem. „Nějaký tlak od rodiny, abych šel na vysokou, tam asi byl. I já sám jsem ale chtěl něco studovat. Kariéra jednou skončí, takže trochu myslím i na zadní vrátka," přiznává. „Časově se to dá zvládnout a přijde mi lepší se odpoledne něco učit než hrát na playstationu nebo spát. Navíc i na ten playstation si najdu čas."
„Časově se to dá zvládnout a přijde mi lepší se odpoledne něco učit než hrát na playstationu nebo spát. Navíc i na ten playstation si najdu čas."
Kusko právě dokončuje třetí semestr. „Prioritou je pro mě hokej, takže se mu snažím školu přizpůsobit. Zatím se to dá zvládnout. Hodně mi pomáhají i profesoři, s většinou jsem se dokázal domluvit, takže loni jsem do školy chodil jen v pátek. Letos už to bylo složitější a musel jsem jezdit třikrát do týdne. V hokeji mě to ale nijak nelimituje, takže je to v pohodě."
Leden je pro vysokoškoláky obdobím stresu a zkoušek, Kusko si tím ale hlavu neláme. „Nejsem nervózní ani na ledě, ani při zkouškách. Loni, když jsem to zažíval poprvé, tam trochu stresu bylo, teď už ale ne. Zatím se mi nestalo, že bych zkoušku neudělal. A i kdyby, mám tři pokusy. Ono to vždycky nějak udělám, ani nevím jak."
V týmovém autobusu ho tedy s učebnicí neuvidíte. „To jsem zkusil jednou. Při cestě na zápas spím, takže jsem se snažil učit na zpáteční cestě. Vydrželo mi to asi deset minut a pak jsem to vzdal. V tom humbuku to moc nešlo."
„Učebnici jsem si do autobusu vzal jednou. Vydrželo mi to asi deset minut a pak jsem to vzdal. V tom humbuku to moc nešlo."
Silvester Kusko. | Foto: Jiří Mokrý, hstrebic.cz
Kusko zažil výbornou přípravu, v níž jeho přínos pro mužstvo rostl každým zápasem. Vybojoval si místo v sestavě a pravidelně hraje ve druhé formaci. „Podobnou vytíženost už jsem měl i loni od půlky sezony. Je super mít takový ice time," těší třebíčského pracanta.
Těšit ho můžou i poslední výsledky Horácké Slavie, která začíná naplňovat předsezonní očekávání a stoupá tabulkou. Momentálně je šestá. „Je to takové nahoru a dolů. Někdy odehrajeme výborných 55 minut a prohrajeme, jindy hrajeme špatně a stejně dokážeme vyhrát. Často jsme si prohráli zápasy sami, aniž by nás soupeř přehrával," hodnotí Kusko.
„Je super mít takový ice time."
„Máme hodně mladý tým a získáváme zkušenosti každým zápasem. V posledních utkáních jsme se zvedli a začali vyhrávat. Pokud bychom udrželi první šestku, bylo by to super," věří jednadvacetiletý univerzál, který může hrát na křídle i ve středu útoku.
„Protože máme mladý tým, bruslařsky jsme na tom dobře. Když plníme taktické pokyny, jsme hodně nepříjemní při napadání soupeře," vyjmenovává přednosti Horácké Slavie. „Zapracovat bychom ale měli na zakončení. Potřebujeme pět až a šest šancí na to, abychom dali branku. A v obranném pásmu občas míváme zmatek."
V minulé sezoně hráli v Třebíči dva zámořští hokejisté: Dakota Klecha a Charles Baldwin. S druhým jmenovaným udělala redakce hstrebic.cz rozhovor, s jehož překladem pomáhal právě Silvester Kusko.
Share on Facebook
